Levice umírá? Bohužel ne

Řeč je o článků LEVICE UMÍRÁ. A JE TO ŠPATNĚ, který dramaticky popisuje ústup české levice. Článek ve, kterém se například také zmiňuje, že i lidé s odlišným ideologickým postojem si musí přát, aby zde byla demokratická levice. Ne vážně nemusí. Ne levice neumírá, naopak levice je tady prožraná a zabíjí vše kolem sebe.

Jedna z mála věcí se kterou mohu v článku souhlasit je, že dnešní řazení levice a pravice se odcizilo od historického vnímání, dnes se k pravici hlásí přehnaní centrální plánovači, stačí když si umanou, že chtějí obehnat hranici ostnatým drátem, naopak lidé, kteří jsou proti centrálnímu plánování, mají odpor k dotacím, nechtějí další byrokracii, ale mají střízlivější názory na obranu hranic jsou mnohdy škatulkování k demokratické levici. Čili je pravdou, že pravolevé rozlišování naprosto zdegenerovalo. Pojmy jako liberál jsou v pravicových kruzích spíše pejorativní právě díky ideovému odcizení. To ovšem neznamená, že je snad potřeba rezignovat nebo psát úmrtní list něčemu co tady nejen, že přežívá, ale převládá. Podařilo se společensky vnutit, že být pravičák znamená mít bílé hýždě, nadávat na všechno nové a hlavně chtít zakonzervovat svět někde mezi objevem penicilinu a koncem rasové segregace.

Kolik je opravdu skutečné levice v naší vládě?

Pokud se vrátíme k definicím pravice: decentralizace, svoboda trhnu, svoboda jednotlivce, a levice: centrální plánování, regulovaný trh, práva (neplést se svobodou) skupin, tak zjistíme, že to tak horké s tím umíráním levice nebude. Není to sice levice, která převládá dnes na západě, je poněkud “konzervativnější”, ovšem zakládá si na stejných stavebních kamenech.

EET, Slevy na jízdném, Důchody, Biopaliva, Dotace filmu, Dotace čehokoliv

Už dávno se nevede debata o tom jestli máme dotovat a zakazovat, ale pouze kolik a jak. Vytratila se opozice, která by byla striktně proti dotacím, byrokracii a zakazování. Dnes jsou tyto názory považovány za anarchismus, nepřipouští se debata, řeší se pouze kolik, kdo čeho dostane a komu se co zakáže. Snižování daní není hlavním ani vedlejším tématem, snižování daní naprosto zmizelo z politických debat a programů. Strany, které mají antibyrokratický a antisocialistický program se krčí hluboko pod hranicí vstupu do parlamentu. Naopak se daří slibovačům a zakazovačům, jak těm progresivním, tak těm tradičním a jen podle způsobu ukrajování svobody se dnes určuje, zdali se jedná o pravici či levici. Skutečnost je prostá. Jedná se vždy levici.