13.2.2021
Kategorie: Ekonomika

Kvalitní půda, kvalitní potraviny. To je oč tu běží!

Sdílejte článek:

RADKA VÁCHALOVÁ

Nutně potřebujeme kvalitní a zdravou půdu. Základy naší civilizace stojí na půdě. Půda je podmínkou života. Kromě produkce potravin, má půda nezastupitelný význam v krajině, protože jednak vsakuje a zadržuje vodu a také nám napomáhá i vodu čistit. Funguje v rámci rozkladu organických látek a rovněž se podílí na vytváření zdravého životního prostředí.

Kolik je na světě půdy?

Plocha souše na Zemi je 149 430 000 km2, z toho zemědělsky využívaná půda pokrývá 18 830 000 km2, což odpovídá asi 12,6% výměry souše. V České republice máme 42 000 km2 (4 200 000 ha) zemědělské půdy, to představuje 55% celkové plochy ČR. Na jednoho obyvatele připadá kolem 0,4 ha zemědělské půdy. Jedná se o výměru, která je nepatrně vyšší, než je potřeba k zajištění potravin pro člověka. Z toho vyplývá, že bychom mohli být soběstační, co se týká výroby základních potravin, ovšem za předpokladu, že se kvalita půdy nebude snižovat.

Bohužel největším problémem je, že půda se stále více poškozuje a půdy stále více ubývá. Nejvíce se na tom podílí zábory pro stavbu obytných domů, skladů, průmyslových podniků, ale i komunikací. Je děsivé, že ročně v ČR ztrácíme až 4 500 ha zemědělské půdy, tedy že denně přijdeme zhruba o 12,5 ha (tedy množství, které by mohlo uživit nejméně 30 lidí). Půda také ubývá v důsledku vodní eroze a rovněž nesmíme opomenout, že se soustavně zhoršuje její kvalita.

Lidská populace stále roste, dnes žije na Zemi 7,7 miliard lidí, z toho v Číně 1,4 mld. a v Indii 1,3 mld. Odhaduje se, že přes 1,7 mld. lidí trpí podvýživou. Význam půdy pro produkci potravin se de facto bude extrémně zvyšovat.

Jak už bylo uvedeno, celková výměra zemědělské půdy v ČR se stále zmenšuje, podstatně se mění i její využití. Například mezi roky 1988 – 2018 se snížily plochy s pěstováním lnu z 20 614 ha na 1 258 ha, brambor z 120 167 ha na 22 889 ha, nebo pícnin z původních 1 091 926 ha na 468 328 ha. Oproti tomu, co se řepky týče, její podíl naopak v rámci využití zemědělské půdy rapidně narostl. V roce 1988 se řepka pěstovala na ploše o výměře 102 160 ha a v roce už to bylo 411 802 ha z celkové osevní plochy.

Opravdu potřebujeme tolik řepky?

Řepkový olej z moderních odrůd je ceněn pro svoji vysokou tepelnou vodivost a pro složení mastných kyselin, jež jsou vhodnější pro lidskou výživu než olej palmový nebo olej ze sóji. Ročně vyprodukujeme 1 200 – 1 500 tis.t/rok, z toho použijeme k potravinářským účelům jen 350 tis.tun. Větší množství se používá v průmyslu a na výrobu biopaliv nebo se vyváží. Zatímco řepkové semeno a olej vyvážíme, řadu tradičních komodit musíme dovážet, a to včetně běžného ovoce a zeleniny, které jsme schopni v naší části světa vypěstovat sami. I proto nejsme soběstační např. ve výrobě brambor a masa. Je tristní, že jsme odkázaní na dovoz základních potravin.

Z hlediska osevního postupu řepka bývala plodinou zlepšující vlastnosti půdy. V současném systému intenzivního hospodaření ale řepka zatěžuje půdu a životní prostředí. Je nejvíce chemicky ošetřovanou plodinou (využívají se pesticidy a hnojí se vysokými dávkami průmyslových hnojiv). Rozšiřování výměry řepky je dokonce v rozporu se strategií MZe, které se snaží plochy olejnin snižovat.

Jak zachovat půdu živou a funkční?

Vraťme se k tradičním a osvědčeným zásadám hospodaření s využitím nejmodernějších vědeckých poznatků, technologií a mechanizace. Každý sedlák, který měl osobní, srdeční vztah k půdě věděl, že musí orat, hnojit mrvou od krav a dodržovat pestrou skladbu plodin. Prostě se řídit citem k přírodě a být s ní v souladu.

Zajistit vyváženost mezi rostlinou a živočišnou výrobou je jedinou možnou cestou, jak řešit snižující se produkční schopnost naší půdy. Tyto principy musí být vlastní nejen malým soukromým zemědělcům, ale i středním podnikům a velkým agrofirmám. Všechny tyto formy hospodaření a využívání půdy mají v ČR své místo a význam. Zvýšíme tím soběstačnost ve výrobě potravin, která výrazně poklesla (mléko zhruba o 90%, drůbeží maso o 60%, vepřové maso o 37%, hovězí maso o 100% při poklesu spotřeby o 70%, vejce o cca 60%, zelenina o cca 27% – vše v porovnání s rokem 1990).

Výše uvedeným způsobem zvýšíme podíl tuzemských potravin proti potravinám dováženým. Ty dovážené, jak všichni víme, mnohdy nedosahují domácí kvality a kvality prodávané u nás před třiceti lety. Podpoříme tím české zpracovatelské firmy, které často zanikají, neboť nejsou schopny konkurovat velkým zahraničním zpracovatelským a obchodním řetězcům a jejich dotovaným cenám.

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (13 votes, average: 4,69 out of 5)
Loading...