16.4.2026
Kategorie: Politika123 přečtení

Kupka vytáhl spacáky: Vrací se Česko do krize Kavčích hor?

Sdílejte článek:

PETR ŽANTOVSKÝ

Jak nám zvěstoval ústřední orgán ODS Forum 24, předseda této ještě na podzim vládní státostrany Martin Kupka si na tiskové konferenci k dění okolo veřejnoprávních médií poplakal hned na dvou hrobečcích.

Jedním bylo vadné hlasování poslanců ODS, kteří pustili do druhého kola volby členů Rady ČT ex-poslance Stanislava Berkovce; o tom zevrubně pojednal kolega Petr Michalička zde.

Druhý důvod Kupkova rozhořčení byl ze všech sil torpédovaný návrh na změnu financování ČT a ČRo z poplatkového na rozpočtové. Nikdo ještě nevěděl, s čím ministr kultury na vládu přijde, ale všichni (tedy z opozice) věděli, že to bude katastrofa, tedy je třeba proti ní zabojovat jaksi preventivně. A to včetně pohrůžky, že ODS se neštítí zablokovat při projednávání Sněmovnu, a donést si tam dokonce i ony slavné spacáky.

Což nás vrací do zimy 2000 až 2001, kdy ve spacácích na Kavčích horách bivakovali tehdejší politici (Marvanová, Buzková, Ruml atd.), zatímco revoltující redaktoři si v rozporu se zákonem znárodnili vysílací čas, za což nikdy nikdo nebyl pohnán k odpovědnosti. A byli to namnoze ti samí, kdo tam jsou i dnes.

Jeden z nich, Michal Kubal, dokonce nedávno pohrozil repeticí zimní spacákové avanýry z ČT, pokud náhodou dnešní koalice udělá sebemenší změnu v dosavadním fungování ČT.

Úvahy o spacácích, blokádách, vyhrožování a ohrožování zní velmi akutně. Proto není vůbec od věci posloužit si k vysvětlení právního rámce těchto slov a činů právní analýzou. Poskytl nám ji se souhlasem k zveřejnění Jiří Halík z Olomouce (neplést s Tomášem Halíkem z Prahy).

A protože strohá řeč právnická si nevyžaduje velké komentáře, zde je v podrobné citaci výčet možných kolizí se zákonem, jehož by se ti, kdo svolávají k uvedeným aktivitám, mohli dopouštět:

  • Podněcování k trestnému činu (§ 364 TZ): Kdo veřejně podněcuje k neplnění důležité povinnosti uložené zákonem nebo k trestnému činu, nebo veřejně schvaluje trestný čin, může být potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
  • Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod (§ 356 TZ): Pokud výzva směřuje k nenávisti vůči skupině osob, hrozí trest odnětí svobody až na tři léta (při použití médií nebo ve větším rozsahu až 5 let).
  • Návod k trestnému činu (§ 24 odst. 1 písm. b) TZ): Pokud výzva směřuje ke konkrétní osobě a ke konkrétnímu trestnému činu, jde o návod. Návodce je trestán stejnou trestní sazbou jako pachatel trestného činu, ke kterému návod směřoval. (Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.)
A k opakování televizní revolty se poučme zde:

Demonstranti podle práva České republiky nemohou okupovat (násilně obsadit nebo blokovat) budovu České televize (ČT) ani jiný soukromý či veřejný majetek.

Zde jsou hlavní právní důvody:

  • Shromažďovací právo není absolutní: Právo pokojně se shromažďovat (čl. 19 Listiny základních práv a svobod) neznamená právo narušovat chod institucí, blokovat vstupy nebo obsazovat budovy. Shromáždění musí být pokojné.
  • Ochrana majetku a provozu: Okupace budovy by byla zásahem do vlastnických práv České televize a mohla by naplnit znaky přestupku nebo dokonce trestného činu (např. omezování osobní svobody, poškozování cizí věci, výtržnictví).
  • Narušení veřejného pořádku: Pokud by demonstranti bránili zaměstnancům ČT ve výkonu práce nebo ohrožovali bezpečnost, policie má právo shromáždění rozpustit.
  • Vstup do budovy: Česká televize má svá bezpečnostní pravidla a pravidla pro návštěvníky, která je nutné respektovat.
  • Demonstranti mají právo shromažďovat se před budovou, pokud to předem oznámí (nebo jde o místo, kde oznámení není třeba), ale nesmí obsadit její vnitřní prostory.
  • Zaměstnanci České televize (ČT) nemají podle platného práva České republiky právo okupovat pracoviště, tedy svévolně obsadit budovy, bránit vstupu jiným osobám nebo zastavit vysílání.
  • Vlastnická práva a správa majetku: Česká televize je veřejnoprávní institucí, jejíž majetek spravuje generální ředitel pod dohledem Rady ČT. Okupace by byla zásahem do vlastnických práv a provozu instituce.
  • Zákoník práce: Zaměstnanci mají povinnost dodržovat pracovní řád a pokyny nadřízených. Obsazení pracoviště by bylo porušením povinností vyplývajících z pracovního poměru, což může vést k okamžitému zrušení pracovního poměru.
  • Trestní odpovědnost: Okupace by mohla být klasifikována jako trestný čin, například omezování osobní svobody, porušování domovní svobody nebo poškozování cizí věci.
  • Veřejnoprávní charakter ČT: ČT má zákonnou povinnost poskytovat veřejnou službu, kterou nelze svévolně přerušit.
  • Zaměstnanci mají právo na stávku v souladu se zákonem, avšak to nezahrnuje právo násilně obsadit budovy a přerušit provoz instituce.

 

deník.to

Redakce

Sdílejte článek:
123 přečtení
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (3 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
3 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)