Konflikt Válková versus Šojdrová postavil Witowskou mimo hru

V pořadu Události, komentáře proběhla diskuse (velmi nepatřičné slovo) Michaely Šojdrové, europoslankyně za KDU-ČSL, a Heleny Válkové, poslankyně za hnutí ANO. Šojdrová přednesla opět svou vizi přijmout „sirotky“ z uprchlických táborů v Řecku. Válková prohlásila, že europoslankyně Šojdrová zneužila právě slovo „sirotci“ k vyvolání společenské hysterie tak, aby snáze prosadila ve veřejnosti svůj návrh.

Moderátorkou diskuse byla Světlana Witowská, která zářila při debatě kandidátů na prezidenta před letošními prezidentskými volbami. Jakmile Válková obvinila Šojdrovou ze zneužití slova „sirotek“ a Šojdrová se snažila svůj postoj obhájit, nastala ve studiu mela a i slavná moderátorka byla v postavení mimo hru. Dámy Válková i Šojdrová si vystačily samy a mluvily páté přes deváté a diskuse se změnila ve vzájemné osočování.

Nicméně, a to je zapotřebí jasně ventilovat, viníkem byla v tomto případě právě autorka „sirotčího“ návrhu Šojdrová. Válková jen přesně zhodnotila záměr Šojdrové jako citové vydírání české společnosti. Kdo by přeci byl proti přijetí sirotků, že ano. Poukázala na to, že se jedná vesměs o mladé lidi bez dokladů, kteří o sobě tvrdí, že jsou děti a často je jim již více než dvacet let. Připomněla i tragický případ, kdy jeden mladý muž prohlašující se za nedospělého v Německu znásilnil a usmrtil mladou ženu. Pak se dodatečně zjistilo, že mu je nejspíše 21 let. Byla to „hrubá záplata“ na velmi děravý pytel Šojdrové.

Návrhy europoslankyně Šojdrové jsou ve svém důsledku velmi kontraproduktivní a ještě více posílí ve veřejnosti pocit, že nám paní europoslankyně chce pod pláštíkem „sirotků“ propašovat mladé lidi z uprchlických táborů s nejasným statusem. Samozřejmě jsem zaregistroval zprávu o tom, že je již údajně padesát rodin připraveno „sirotky“ v Česku převzít. Viděl bych jako velmi zajímavé, pokud by naši investigativní novináři zapátrali po tom, o jaké rodiny se jedná a jakou mají motivaci. Jestli náhodou nečekají nějaké malé děti bezmála k adopci (což, pokud by to byli skutečně mladí lidé ze Sýrie, syrská vláda neumožňuje). Právě naše velvyslankyně v Sýrii dostala také příležitost se k tématu vyjádřit, a prohlásila, že se jedná o naprosto zbytečnou akci. Zdůvodnila to tím, že syrské rodiny drží pohromadě a i v případech skutečných sirotků se dokáží o tyto lidi postarat.

Michaela Šojdrová jen prokázala naprostou odtrženost od skutečného světa a argumentovala opět tím, že nemůžeme stále jenom říkat ne, ne, ne. Inu můžeme. A nemusíme jít až tak moc daleko za hranice. Sobotkova vláda rozhodla o přijetí asi stovky iráckých křesťanů do Česka. Z nich krátce po ubytování jich více než polovina ilegálně odešla do Německa a Německo jim nedávno udělilo azyl. U nás je tato kauza v paměti pod názvem „přemalovaný kravín“. Tohle je skutečný svět a evropská politika v bruselské praxi.