Ke včerejšímu protestu u domu hlavní hygieničky Svrčinové

Podle toho co občas slyším, vidím i čtu, je to stejná dáma, která patří k hard core skupině, volající po dalších omezeních života obyvatel.

Aby bylo jasno, nehodlám obhajovat chování těch, kdo se před jejím domem na ostravsku sešli. Stejně tak nehodlám se zastávat paní Svrčinové. Můj blog je jen reflexí staré a pravdivé skutečnosti o příčitně a důsledku.

Chování české vlády, ke které Svrčinová patří, od počátku pandemie vykazuje znaky amaterismu, neschopnosti, arogance a liknavosti. Zatímco svět reagoval hned v prních hodinách a dnech, v Česku Vojtěch a Babiš hovořili o tom, že se není vůbec čeho obávat. Když italské márnice praskaly ve švech, vláda byla i nadále v bohorovném klidu. Když se ukázalo, že situace je vážnější než si v hlavní kanceláři agrofertu ve strakovce mysleli, udělalá vláda krok, který postrádal i tu nejmenší kapku logiky. Uzavřela život v zemi způsobem který mnoha lidem natrvalo poškodil psychické i fyzické zdraví. Všichni to pamatujeme, obchodní domy se zapáskovanými uličkami se zbožím, které bylo zakázáno koupit. Včetně potřeb pro školáky ale i spodního prádla či obuvi. Vysvětlení bylo zcela na úrovni inteligence celého vládního seskupení. Když prý specializovaní obchodníci nemohou vykonávat svůj obchod, bylo by prý nefer, aby je suplovaly obchodní domy.

Dnes, mnoho měsíců poté, se moc nezměnilo. Nakupovat sice můžeme, jenže každý den se objevují nová opatření, která, pokud se zamyslíme, vůbec nenaznačují, že by mohla pandemii jakkoliv oslabit. Abychom to pochopili, stačí nemnoho. Projet se metrem, tramvají, autobusem. Zajít tyto dny na hřbitov, anebo jen tak se projít. Potkáváme spousty lidí, bez ochrany nosu a úst a i když je mají, dav který se na nás denně valí v nákupních centrech dává tušit, že ochrana je spíše sci fi nežli realitou. Od prvního listopadu zase musíme v restauraci prokazovat bezinfekčnost, což je naprostá pitomost, jelikož i když jsme očkováni, máme negativní test, rozhodně to neznamená, že jsme v tomto okamžiku bezinfekční. Co ale jsme, je buzerace ze strany vlády a hygieny, kteří z důvodů neschopnosti nebo lhostejnosti nedokáží připravit skutečně funkční opatření a namísto toho přicházejí s jakousi kampaní, kde budou pouštět lidem videa, snad umírajících pacientů, nakažených covidem. Ať už tato videa budou reálná nebo inscenovaná, v každém případě se jedná o krok za hranou etiky a pokud se navíc objeví před 22. hodinou, budou v rozporu s pravidly rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

Jak je možno se tedy divit, že roste společenská nespokojenost, že lidé jsou rozladění a že se na oprávněnou rozladěnost se nabalují konspirátoři a profi výtžníci, kteří chtějí jen škodit?

Opakuji znovu. Nezastávám se paní Svrčinové a ani neobhajuji ty, kteří včera křičeli před jejím domem. Jen si říkám, že vyděšení, které se jí zmocnilo, není na místě, protože to co se stalo není zase tak neočekávané. A je možné, že podobných událostí přibude. Možná by paní Svrčinová mohla dojít k myšlence, že s lidmi se nedá jednat jen bičem a zákazy. Že je hlavně třeba jednat s úctou a respektem.

• Martin Braun