Kauza Králík: Malá glosa

Dnešní text bude věnován krátké a hodně tragikomické kariéře ministryně spravedlnosti Taťány Malé. Připomínat fakta z jejího vzestupu a pádu je zbytečné: koho zajímají, ten je zná. A pokud je tu čtenář, který je nezná, tomu se autor omlouvá a zároveň mu gratuluje.

U celé kauzy se nakupilo mnoho mýtů a konspiračních teorií. Hodně komentátorů s puncem „insidera“ neboli znalce přišlo s neuvěřitelnými kombinacemi temných plánů Babiše, Zemana a dalších hráčů. Ti za kauzou „Malá“ viděli kde co: cíl Rusů ovládnout tendr na Dukovany nebo dokonce privatizaci ČEZu. Jiní věřili, že tím Babiš mistrně zakryl další problémová jména své vlády. No a nakonec hodně lidí věřilo, že Babiš Malou použil proto, aby ovládl ministerstvo spravedlnosti sám.

Realita ovšem bývá jiná. Autor této glosy má určité zkušenosti a znalost toho, jak reálně politická rozhodnutí vznikají a co je obklopuje. Zformuloval k tomu vlastní pravidlo, které platí pro velkou většinu záhad v české politice:

• „Existuje-li pro jakoukoliv složitou a navenek nepochopitelnou událost jednoduché vysvětlení, v němž hraje hlavní roli amatérismus, bezradnost a neschopnost hlavních aktérů, pak je toto vysvětlení správné.“

Zjednodušeně tedy platí: nehledejte konspirace a temné plány, když vidíte obyčejnou lidskou neschopnost. A to je i vysvětlení celé kauzy Malá. Andrej Babiš na počátku možná chtěl na spravedlnost umístit problémovější, ale loajální figurku. Možná doufal, že z ní vyšlechtí novou Karlu, která ho mediálně „přikryje“. Když ale začaly praskat všechny její problémy, jen hledal cestu ven. Dal jí šanci se hájit a když viděl, co předvádí, vyhodil ji. A že by se snažil ovládnout resort sám? Není důvod, Malá by pro něj (možná) byla schopna problémové prokurátory i škrtit vlastníma rukama.

Babišova špatná personální práce není překvapivá: máme očividně neschopného ministra dopravy. ANO dodává nefunkční talenty i jinde, my Pražáci tím aktuálně trpíme opravdu citelně. Není proto důvod dělat z Andreje Babiše většího čerta, než jakým doopravdy je.

Celé vysvětlení ale nic nemění na tristním obraze nové vlády: jde si pro důvěru bez dvou svých členů. Některé její figury už dosvědčily, jak jsou problémové; na další to teprve čeká. Proč si navenek úspěšná a krásná země, jakou Česko bezesporu je, může instalovat tak děsnou vládu? Odpověď je smutná: Tak dlouho si lidé říkali, že se nemají starat o politiku, až jsme dospěli do tohoto stavu. Nezájem a apatie, kořeněná drobnou ignorancí, přináší své ovoce. Řešením je proto pravý opak: zájem o politiku a snaha dělat v ní věci jinak, líp.