Kausa Rajchl: Zřejmá účelovka

Jindřich Rajchl se stal terčem Oganesjana a jeho bandy. Kteří jednak vypustili videa, jež mají pocházet z Rajchlova mládí, a také prý obtěžovali jeho dceru. Poslanec a předseda PRO slíbil, že dotyčné zničí. Šlápl dle vás Oganesjan vedle? Jak se na tuto kauzu díváte?

Zřejmá účelovka. Mimochodem pořád mě fascinuje jak pologramotné štětečky z mediálního mainstreamu bez špetky cti v těle v pohodě přejdou kauzy typu Dozimetr, Rakušanův telefon, podezřelí nepřeživší, nejen Blažkovy miliardy v bitcoinech, soudruh prezident a jeho vlastizrádné schvalování vpádu vojsk Varšavské smlouvy… ale Turka, Macinku či Rajchla propírají horem spodem, soukromí, minulost pomalu do věku batolecího. A to nejsem žádný velký Rajchlův příznivec, jakkoliv oceňuji, že někdo něco dělá – dle všeho v kontrastu k režimu.

Nazvat ony pisálky pakáží, byla by pro pakáž urážkou. Jinak další nově evidentně nedotknutelný režimní prominent Oganesjan zatím nemůže šlápnout vedle. Vzhledem k tomu, co prochází jemu a jeho gangu s praktikami, které nápadně začínají připomínat úderné jednotky SA, člověka nemůže nenapadnout, zda nemají nějaké krytí. Nebo dokonce spolupráci? Nebo jsou přímo cíleně řízeni? Rakušanovo ministerstvo nenávisti? BIS? Nevím. Jen nadhazuji k zamyšlení. Uvědomělý je Oganesjan dostatečně. Napadá ty správné nežádoucí osoby. Jinak co se zásahů do soukromí a vůči rodinným příslušníkům týká, pak by zasloužili všichni dotyční dostat od svých otců a dědů přes držku.

Prezident si jako podmínku jmenování Andreje Babiše premiérem klade, že dotyčný vyřeší svůj střet zájmů. Má si prezident co klást takové podmínky? Nemluvě ani o tom, že si stěžoval na to, že v programovém prohlášení není Rusko prohlášeno za nepřítele.

A ještě jedna myšlenka k prezidentovi. Proslýchá se, že pokud by se snad prezident moc cukal, mohla by Poslanecká sněmovna snížit rozpočet Hradu. Je to dle vás legitimní krok?

Ani ne tak legitimní jako v politice realistický a v zásadě běžný. Takže může se klidně stát. Či s tímto kalkulovat. A jak známo, soudruh prezident a jeho soudružka hraběnka si rádi potrpí na vysoký standard placený z našich kapes. Takže sněmovna má případně v ruce silný trumf.

Tomio Okamura nechal jako předseda Poslanecké sněmovny sundat ukrajinskou vlajku, k nemalému pobouření kavárny a budoucí opozice. Ukrajinskou vlajku pak vyvěsili někteří poslanci a také Právnická fakulta Masarykovy univerzity, která se tímto gestem pochlubila na Facebooku. Jenže co se nestalo, začali jim to komentovat lidé, takže diskuze byla odstraněna a zamknuta. Jak se vy stavíte k tomuto vzdorovému vyvěšování?

Jsem bytostně alergický na jakákoliv okázalá gesta levného hrdinství. Respektive oportunistického chování předstírajícího hrdinství a pseudohumanitu. Bohužel velká část vysokých škol, které by měly být z principu apolitické, byly infikovány liberálně pseudodemokratickými neosoudruhy. Jinak od Tomia Okamury snad první reálný a smysluplný krok toho času od začátku koronafašistické totality, který jsem zaznamenal.

Blíží se nám zase výročí listopadu 1989, asi nejdůležitější svátek pro příznivce některých stran dosluhující vlády. Myslíte, že letos bude chmurné, když prohráli volby? Nebo se pojede ve stylu „nikdy se nevzdáme“?

Lež a nenávist oděná do sametu s nápisem pravda a láska se nikdy nevzdá. Zase uslyšíme prefabrikované proslovy politických prefabrikátů. Bude pokládání věnců neznámým vojínům a nemrtvým mrtvým studentům Šmídům. Někteří budou vzpomínat na to, jak zvoněním klíčům a aktivitami ve studentském hnutí svrhli komunistický režim a nastolili demokracii. Dovolte abych se jim do očí – sic se smutkem v srdci – zasmál.

A asi se dočkáme ironického momentu, kdy 17. listopadu bude Mikuláš Minář a spol. děkovat prezidentovi „za jeho rozvážný, pevný a státnický přístup v časech nejistoty a mravní krize“. Myslíte, že si tím Minář naběhne nebo jsou všichni chvilkaři pevnými stoupenci názoru, že si to prezident odpracoval?

Nejen chvilkaři. Všichni bláhoví a ne úplně vidoucí, kteří obdivují soudruha prezidenta, jsou přece přesvědčeni, že si své odpracoval. Že jde o oportunistického zeleného mozka, který jen mění strany dle vlastního prospěchu jim nedochází. Nevadí. Nedá se. Coby nevěřící Tomáš závidím všem věřícím a konceptuálně nevidomým. Jak řekl neprávem pozapomenutý – můj nejoblíbenější český autor a politik Jan Procházka: „Neklid člověka vzrůstá s mírou informací, které si osvojuje.“