Josef Mašín: Nevděční Eskymáci

To byl moc dobrý zákrok, který ukončil problém, jenž ve Venezuele trvá už více než padesát let. Země se dlouhodobě potýkala s autoritářskými režimy, ekonomickým kolapsem a systematickým rozvratem ropného průmyslu.

Venezuela byla dříve jedním z největších ropných producentů na světě, ale v průběhu padesáti let postupně znárodnila, tedy ukradla, zahraniční, převážně americké investice, bez odpovídající náhrady. Největší krádeže majetku proběhly za socialistické vlády Huga Cháveze a Nicoláse Madura. Firmy, zejména Chevron a ExxonMobil, které platily obrovské daně a držely venezuelskou ekonomiku nad vodou, byly opakovaně vystavovány konfiskacím a politickému tlaku.

Dnes je venezuelský ropný průmysl v troskách. Těžební infrastruktura je zrezlá, porouchaná a mimo provoz. Produkce ropy je na zlomku někdejší úrovně. Chybí technologie, investice i odborníci, kteří ze země utekli. Prezident Trump vyzval ropné společnosti, aby se po Madurově únosu vrátily a investovaly, ale většina firem se do Venezuely nehrne. Vědí, že obnovit produkci bude stát obrovské prostředky a čas. Potřebují dlouhodobou jistotu.

Existuje ještě vůbec nějaké smysluplné mezinárodní právo

Co je to mezinárodní právo? Ženevské konvence nebo Charta OSN? Pokud jsou všechny hlavy států imunní, proč chtějí dostat Putina nebo Netanjahua před mezinárodní soud v Haagu? Hitler a Stalin byli také hlavy státu. Znamenalo by to, že by nemohli být zatčeni? Maduro byl považován za teroristu, který se prohlásil za prezidenta, aniž by byl legálně zvolen. Ani nebyl jako prezident nikým uznáván. María Corina Machadová dostala Nobelovu cenu mimo jiné za to, že se snažila zajistit svobodné a férové volby.

Sankce proti Venezuele byly respektovány členy NATO i EU. Trump vidí, jak musí jednat a postupuje rozhodně a nekompromisně podle americké bezpečnostní strategie, která mu byla předložena Radou národní bezpečnosti USA. Jedná promyšleně a s jasným cílem prosadit americké zájmy, se kterými by se měla ztotožňovat také Česká republika, pakliže by byla samostatná, sledovala vlastní zájmy a nebyla řízena Bruselem

Grónsko bývalo dánskou kolonií. V roce 1953 se stalo součástí Dánska, ale v roce 2009 získalo znovu autonomii a možnost budoucího referenda o nezávislosti. Toho chce využít prezident Trump a ukázat obyvatelům Grónska, že by se vyplatilo být součástí USA. Amerika je jedinou zemí, která by pomohla rozvoji Grónska. Od druhé světové války nedokázal nikdo využít nerostné bohatství Grónska – ani Dánsko, bylo-li by toho schopné.

Reportér, který odhalil skandál se zneužíváním dávek v Minneapolisu, navštívil Grónsko a ptal se místních obyvatel, zda by za 10 000 dolarů pro každého souhlasili s připojením k USA. To se jim nelíbilo, Grónsko prý není na prodej. Na další otázku, zda by souhlasili se 100 000 dolary na hlavu, odpověď byla: „Ano, peníze mluví!“ Je zajímavé slyšet názory samotných Gróňanů na tuto probíhající diskusi.

Za druhé světové války bylo Grónsko obsazeno Amerikou, měla tam třicet základen a zachránila před Hitlerem nejen Dánsko, ale i celou Evropu. Nejenže se nedočkala vděku, nýbrž je jí ještě dnes Dánskem a tamními Eskymáky vytýkáno, že tam po sobě po skončení války neuklidila. Nadávají na Ameriku: „Podívejte se, to je vše, co Amerika umí!“ Amerika zachránila Evropu a ještě má po sobě uklízet?!

Grónsko je třeba vnímat v mezinárodním kontextu studené války. V roce 1951 podepsalo Dánsko se Spojenými státy dohodu, která Američanům umožňuje provozovat v Grónsku vojenské základny. Amerika podle této smlouvy může kdykoliv do Grónska nasadit libovolný počet vojáků a otevřít k tomu patřičné základny. K tomuto činu je jedinou podmínkou oznámení tohoto úmyslu Dánsku. Grónsko bylo strategickým místem mezi Západem a Sovětským svazem. Ačkoli se ostrov stal součástí Dánska, jeho geopolitická hodnota byla natolik významná, že Spojené státy nad ním získaly značný vliv. Je pochopitelné, že USA mají ze strategických důvodů zájem mít Grónsko pod svým dohledem i nadále. Sovětský svaz byl nahrazen Čínou a v poslední době možná i Ruskem.

Jak se díváte na zastřelení sedmatřicetileté Američanky úředníkem Imigrační a celní policie?

Je třeba vědět, co za tím stojí. V Minnesotě byly dlouhodobě ze strany přistěhovalců zneužívány veřejné prostředky z programů Medicare, Medicaid a dalších sociálních služeb. Šlo o Somálce, jejichž první vlna se dostala do Minnesoty zásluhou prezidenta Clintona a jeho ministryně zahraničí Mařeny Allbrightové. Dle hlášení vlády bylo prokázáno, že osmdesát tisíc Somálců rozkradlo přinejmenším 9 miliard dolarů (180 miliard českých korun). Tato činnost byla možná s podporou somálských členů Kongresu, kteří sami přišli do USA nelegálním způsobem (například sňatkem s vlastním bratrem – Ilhan Omar) a s podporou guvernéra Minnesoty Tima Walze, který spolu s Harrisovou kandidoval na viceprezidenta, a který se prý cítil více Číňan než Američan.

Probíhá tam rozsáhlé federální vyšetřování těchto podvodů, proto tam byla poslána Imigrační a celní policie a FBI. Dochází tam k demonstracím proti tomu vyšetřování a jedna z aktivistek, která neuposlechla pokynů policisty a pokusila se na něj najet autem, byla zastřelena. Policista postupoval naprosto správně. Je třeba vidět všechna videa a porovnat si to. Pokud vás policista vyzve k zastavení, musíte zastavit.

Celou situaci doprovází masivní mediální kampaň, protože Minnesota hraje významnou roli v nadcházejících volbách. Žije tam velké množství nelegálních, dnes legálních migrantů, kteří podporují a volí demokraty, kteří jim jejich americký sen umožnili. Demokratický guvernér Tim Walz usiluje o to, aby se FBI stáhla z vyšetřování podvodů. Dá se to přirovnat k tomu, co se odehrálo s Georgem Floydem, mnohonásobným zločincem, který zemřel na předávkování. Tehdy byl policista rychle odsouzen a politickou roli v tom sehrála jak tehdejší viceprezidentka Harrisová, tak i nynější guvernér Minnesoty Tim Walz. Byly rozněcovány nepokoje, Harrisová organizovala zajištění kaucí pro zadržené žháře a vrahy, kteří vypálili policejní stanice a vraždili, aby se dostali z vězení a mohli pokračovat v této činnosti, ke které je Harrisová nabádala.

Sledujete občas i politickou situaci v České republice?

Politici slibovali jako obyčejně svým voličům určité postoje a po volbách své názory obracejí. Zdá se, že politika v České republice jede ve starých kolejích.