Je libo antiradar od Ježíška?

Aniradarem budiž nadále nazýván pasivní detektor policejního rychlostního měřiče. Jeho použití v ČR je zcela legální. Ještě někdy před deseti lety bych něco takového nemohl napsat, ale práva se nedávají, práva se berou. Česká republika je jednou z mála zemí, ve kterých je prodej i používání detektorů radarů legální. Zakázány jsou například na bolševickém Slovensku nebo v německém chalifátu. Předpokládám, že i zde se v rámci utahování šroubu tak stane, a také se domnívám, že všechny tyto zákazy jsou protiprávní a protiústavní. Jedním z tzv. inherentních práv, které má každý člověk, aniž by si o ně musel říkat, je právo přijímat informace, a občan je oprávněn přijímat informace o tom, kde jím vydržovaná skvěle honorovaná policie provádí dohled nad bezpečností silničního provozu. Měření rychlosti jako součást dohledu nad bezpečností silničního provozu totiž nepatří mezi činnosti, které by byla policie podle zákona oprávněna provádět v utajení.

Policie se rozhodla operovat v šedé zóně. Neprovádí měření v utajení, ale skrytě. Používá k tomu neoznačená vozidla. Soudy tuto praxi aprobovaly, několikrát ohnuly příslušné paragrafy, ačkoli dle mého názoru zcela vybočuje z principu enumerativnosti státních pretenzí, který státu a jeho pohůnkům ukládá vykonávat státní moc jen mezích zákona a způsobem, který ukládá zákon. Detektory radarů jsou prostředek, jak tuto nerovnováhu alespoň zčásti narovnat.

Někdo by si mohl dát práci a spočítat, kolika nehodám zabránilo a kolik životů zachránilo skryté měření rychlosti. Myslím, že to nebude takový problém, když naše vědecké kapacity dovedou s přesností na desetinu stupně spočítat, jak bude teplo za padesát let. Ale já už to asi vím i bez nich. Je jich přesně nula. Ale počkat, ono je to vlastně horší. Skryté měření rychlosti naopak bezpečnost zhoršuje. Dochází neustále k tomu, co už každý z nás viděl nebo dokonce sám udělal. Řidiči uvidí zakonspirované policejní vozidlo měřící skrytě rychlost a první, co je napadne, je šlápnout na brzdu. Udělají to dokonce, i když jedou podle předpisů, asi si myslí, že je pak pan policajt pochválí. Ten je samozřejmě dalek toho, aby je pochválil, naopak, je nazlobený, že ty zkurvený řidiči dodržují ty zasraný předpisy, zatímco on musí přinést na konci směny pět přestupků, jinak nedostane od vyžraného velitele čárku ve výkonově-kvantitativním hodnocení práce zvaném čárkovací systém. Nebo myslíte, že je baví jen tak mrznout v autě u silnice a říkat si, „to nám dnes ti řidiči zase skvěle dodržují, to je tak prima?“

Rizika plynoucí z této nebezpečné činnosti se zmenší, když máme detektor radaru.

Jak dementně se policie dovede chovat při stíhání rychle jedoucích řidičů, můžete sledovat na tomto videu. Fanoušky policie můžu ubezpečit, že brzdit z 80 km/h na rychlost chůze na namrzlé silnici nebylo nic moc, nicméně mě celou dobu uklidňovalo, že kdyby se to náhodou nepovedlo, nabourám auto policii a ne nějakému slušnému člověku.

Detektor radarů jsem si koupil někdy v roce 2014. Jednalo se tehdy o nejlevnější model přenosného detektoru Genevo One Eco.  Chtěl jsem především vyzkoušet, jak se mi s tím bude žít a jak bude detektor fungovat s tím, že pokud to bude v pořádku, koupím si nějaký jiný dokonalejší. Nicméně Genevo funguje stále dobře a důvod k jeho náhradě jsem zatím neměl, naopak, jeho téměř bramborová jednoduchost se mi líbí. Ve své době stál asi 10 tis. Kč na e-shopu antiradary.net. Nyní za podobné peníze seženete vybavenější Genevo One S.

Opět trochu odbočím. Většinou nejezdím nijak moc rychle. Stačí mi vědět, že to umím, ale nemusím to praktikovat každý den. Člověk si tím většinou moc nepomůže, je to únavné a stejně skončíte u toho, že dojedete debila, který s dvojkovou fobií jede v čele kolony 73 km/h, nebo jede za nějakým dementem s SUV, který před každou zatáčkou musí zabrzdit na 60 km/h, aby se ten krám nepřevrátil. Takže nemohu napsat to, co asi všichni podvědomě čekají, totiž že mi detektor zachránil řidičák nebo mě uchránil od mnoha pokut. Ano, určitě mě uchránil od několika pokut, ale jeho hlavní benefit je v tom, že vím, co se přede mnou nachází a mohu na to nějak reagovat.

Sem tam lze ve veřejném diskurzu narazit na úvahy, že používání detektorů radarů svádí k rychlé jízdě a tím k nebezpečnému chování. Nemohu nic takového potvrdit. Myslím, že tyto názory vypovídají spíše hodně o jejich nositelích než o vlivu detektorů radaru na bezpečnost jízdy. Ještě jinak, pokud to má někdo nastavené tak, že je ochoten riskovat újmu na zdraví a majetku jen proto, že má plastovou pípací krabičku, má něco v hlavě v nepořádku.

Nyní k některým praktickým aspektům.

Genevo se připevňuje na čelní sklo, a to v horizontální nebo vertikální poloze pomocí držáku s přísavkami. Od detektoru vede kabel, který má na straně detektoru 2,5 mm jack a na druhé standardní zástrčku do zásuvky autozapalovače.

O činnost detektoru se není třeba nijak starat. Pokud má napájení, detekuje a upozorňuje. Detektor „umí“ více mikrovlnných pásem používaných různými policiemi v různých zemích, v českých podmínkách má význam pásmo Ka Narrow (policejní detektor Ramer různých typů) a detekce laserů. Je-li detekován Ka radar, detektor začne pípat a frekvence pípání se zvyšuje se silou signálu. Kromě toho se ozve hlasové varování Ka radar“.

Detektor spolehlivě reaguje na mobilní radary Ramer všech typů. Ačkoli se jejich výrobce Ramet zřejmě snaží s každým novým modelem zalézt policii hlouběji do řiti a snižovat výkon vysílače a tím detekovatelnost radaru, prakticky nepozoruji, že by to na činnost detektoru mělo nějaký vliv. V tomto videu uvidíte interakci detektoru Genevo One Eco a policejního měřiče Ramer 10. Detekuje jak radary ve stojících vozidlech, tak ve vozidlech jedoucích. Nehraje velkou roli, že se zdroj signálu pohybuje. Podle toho, jak se zrychluje frekvence pípání poznáte celkem snadno, že se měřící vozidlo blíží z protisměru.

Kromě toho má detektor v sobě databázi stacionárních radarů a upozorňuje na ně hlasově asi 200 m od nich. Konkrétně, ženský hlas pronese, že „před vámi je úsekové měření“ nebo „před vámi je hlídán průjezd na červenou“. Databázi je třeba čas od času updatovat, to je placená funkce. Když to neuděláte, přístroj funguje dál, ale se starými daty.

Když detektor zachytí GPS, což je zhruba minutu od spuštění, začne zobrazovat pravou pozemní rychlost podle GPS. Tuhle funkci mám asi nejraději.

Tlačítky na vrchní straně detektoru lze nastavit citlivost detekce a hlasitost varování. Tyto funkce však prakticky nepoužívám a detektor ponechávám v módu vysoké citlivosti. Je to v podstatě bezúdržbová věc nevyžadující žádnou zvláštní pozornost.

Nechtěným, ale přesto přítomným průvodním jevem používání detektoru jsou plané poplachy, které spouští nejčastěji SRR nebo short range radar v jiných vozidlech, nebo dokonce váš SRR, když se blížíte k překážce typu „kolmá zeď“, od které se signál SRR může odrazit do detektoru. Není to až takový problém, jak by se mohlo jevit, protože pípání způsobené SRR je specifické, tedy detektor pípne dvakrát a velmi pomalu, jako by se mu chtělo spát. To je současně jediný problém, který jsem v souvislosti se základní funkcí detektoru zaznamenal. Výskyt falešných poplachů lze poněkud zmenšit montáží detektoru nastojato pomocí vertikálního držáku.

Všechny ostatní problémy plynou z periférií. Detektor lze umístit na svislý nebo vodorovný držák, což je kousek ocelového plechu s přísavkami. Přísavky se časem deformují a přestanou přisávat. Moc dlouho nevydrží, tak dva roky. Dají se objednat náhradní přísavky. V ČR už neví, co by za ně chtěli (asi 20 Kč za jednu), ale dají se také najít na Temu. Plechové držáky nejsou moc kvalitní, zejména ty svislé někdy vibrují a je třeba ho lehce přiohnout.

Mám více aut a tím pádem více držáků. Dělám to tak, že držáček je v autě pořád, stěhuje se antiradar. Mám svislé i vodorovné držáčky. S tím byl také spojen jediný problém, který jsem s detektorem měl. Detektor nešel z držáčku sundat. Myslel jsem, že jsem málo zmáčknul uvolňovací tlačítko a tak jsem ho zmáčknul víc, ono se leklo, zalezlo dovnitř tělesa detektoru a odmítalo vylézt ven. V Antiradary.net to opravili a tlačítko z hloubi detektoru vytáhli, dokonce obratem a zadarmo, takže jsem vrátil detektor do akce a za týden se to celé opakovalo. Tentokrát už jsem detektor opravil sám (stačilo vytočit šroubky, detektor rozpůlit, vrátit tlačítko do původní pozice a zase všechno smontovat). Ukázalo se, že plechový držáček je velmi hrubě vyrobený a díra, do které se detektor aretuje má po stranách otřepy po lisování. Po jejich odstranění nástrojem zvaným šábr se problém se sundáváním neopakoval. Podle tohoto vzoru jsem opravil všechny ostatní držáky. Technologická vsuvka, nejsme v Africe ani v Rusku a výstřižky vypadlé z lisu je třeba odhrotovat, to se dělá například omíláním.

Napájení kabelem ze zdířky pro zapalovač je sice univerzální řešení, ale je to docela otravné a po interiéru se pak bincá kabel. Udělal jsem to jinak. Napájení detektoru je přes 2,5 mm Jack a 12V DC. USB vstup neslouží k napájení, ale k update dat. 12V jsem tedy vzal ze svorky 15 (12 V spínaných klíčkem). Detektor tak je umístěný u horní hrany předního skla za zrcátkem a do něj vede kabel zpod čalounění stropu. Detektor tak neomezuje zorné pole, po zapnutí klíčku se zapne a po vypnutí vypne. Nutný instalační materiál, tedy kus drátu a 2,5 mm jack lze koupit v obchodech s elektrosoučástkami. Když si koupím nové auto, pravděpodobně první, co udělám, je vytvoření přípojky na kameru a antiradar.

Antiradar je nutné při delším parkování na veřejných místech sundávat, je-li vozidlo parkováno venku, protože smažky vám klidně kvůli antiradaru vyfláknou okno.

Jak reaguje policie na to, že mám v autě antiradar? Většinou to nijak nekomentuje. Sice mě čas od času zastaví, ale většinou to proběhne rychle, protože s nimi nekomunikuji, na otázky neodpovídám a celkově jim dávám najevo, kam si myslím, že mají jít. Párkrát se vyskytly nějaké kecy, že mám předmět v zorném poli a to že zákon zakazuje. Na to jsem vždy odpověděl, že pokud má policista důvodné podezření, že došlo ke spáchání přestupku, aby ho oznámil místně příslušnému správnímu orgánu, jak mu zákon ukládá. Žádné oznámení však nenásledovalo.

Ohledně „zorného pole“, což je oblíbené zástupné téma policie směrem k detektorům, je nutné připomenout, že pouze řidič vozidla ví, jaké má zorné pole a zda nějaký předmět v něm vnímá jako překážku. Není žádný zákon, který by stanovoval, co je překážka v zorném poli. Pokud by tedy policie spatřovala přestupek v tom, že máte v domněle zorném poli nějaký předmět, třeba detektor radaru nebo kameru, bude se v řízení muset prokázat, že se tento předmět skutečně nacházel v zorném poli a překážel tam, což se bez součinnosti řidiče a eventuálně znaleckého posudku neobejde. Pokud by vás policie z něčeho takového obviňovala, vůbec na to nereagujte, je to jen provokace, která má řidiče vtáhnout do diskuse, aby řekl něco jako „ano, trochu mi to překáží“.

Jakou budoucnost bude mít čtenářova malá investice do jeho bezpečnosti? Svého času se hodně diskutovalo téma Soitron. Policie se v roce 2022 rozhodla nahrazovat některé Ramery výtvorem Soitron. České eseróčko Soitron se rozhodlo olízat prdel polici a vyvinulo systém pro pasivní měření rychlosti jízdy na základě měření průměrné rychlosti za jízdy, podobně jako to kdysi dělal systém Polcam, který se však ukázal být zcela neprůkazným. Právě hlavní problém Polcamu, tedy nutnost zajistit konstantní odstup od měřeného vozidla, se Soitron pokusil vyřešit analýzou videa. Výsledkem byl systém Mosy mSpeedDetV. Záměrem bylo pravděpodobně postavit zcela pasívní měřič a vyhnout se detekci. Dopadlo to neslavně. Naštěstí pro nás řidiče, ajťácká sebranka v Soitronu je neschopná nebo spíše nepochopila motivaci a mozkové myšlení jejich policejního zákazníka. Policejní vozidlo muselo totiž s měřeným alespoň přibližně na nějakou dobu „srovnat krok“ a tak docházelo k absurdní situaci, kdy policisté stíhali „nezákonnou a nebezpečnou“ rychlou jízdu tím, že se sami budou chovat stejně. Nahonit čárky tímto způsobem bylo otravné a neproduktivní. Ale hlavně to nemělo klíčovou featuru, která se policistům tak líbí. Někam si zalezou s Ramerem, s ním skrytě měří, sekají to jak Baťa cvičky, pak si jako potvrdí, že se jednalo o automatizovaný systém používaný bez obsluhy a posílají to rovnou do správního, aby se to mohlo projednat jako přestupek provozovatele. Samozřejmě že je to lež a podvod, ale Ministerstvo dopravy lež a podvod pokrylo a soudy lež a podvod aprobovaly. To u Soitronu nepřicházelo v úvahu. Soitron se pokusil tuto díru zalepit tím, že jejich systém je možné propojit s dopplerovským systémem, tedy nejspíš opět Ramerem, ale tím se měření opět stalo detekovatelným a tak Soitron fuck off. Zajímalo by mně, jaký policejní činitel si na tomto „projektu“ namastil kapsu, každopádně, díky zmaštěnému „měřiči“ Soitron se nemusíme obávat, že by nám naše detektory byly k ničemu.

Na trhu jsou dva subjekty, které mají k tématu antiradarů co říci. Jeden je antiradary.cz pana Jána Gnipa. Ten se v tomto oboru pohybuje už desetiletí a je velkým odborníkem na odhalování policejních fízlovacích prostředků. Kdysi „lokalizoval“ starší detektory Beltronics na české pásmo Ka Narrow a dopřál tak spolehlivou detekci fízlovských měřičů široké veřejnosti. Čest jeho průkopnické práci. Dále zde máme antiradary.net, kde se starali o moje Genevo.

K napsání článku mě vyprovokovala vánoční akce na genevo.com/antiradary.net, kde Ježíšek, pardon, symbol sezónních svátků nabízí zajímavé slevy, a konečně jsou také nějaké akční nabídky na antiradary.cz.