22.1.2014
Kategorie: Historie

Jak se bydlelo za komunistů …

Sdílejte článek:

JAN ZIEGLER 22|01|2014

 

Jeden můj kamarád, pamětník, kterému jde už na sedmý křížek, nechápe, co někteří poblouznění jedinci na tom socialismu vidí, vždyť nebylo pořádně kde bydlet a obchody zely prázdnotou. Ví, o čem mluví, protože sám v roce 1973 přebýval půl roku ve vagóně na nádraží v Pardubicích. Jiní bydleli, ale v bytech bez koupelen, záchodů a často i vody za hrozné peníze.

 

[ad#hornisiroka]

 

Nějaký rudý diskutér mně už dříve namítl, že není možné, aby někdo v Brně za komunistů platil tři sta korun nájem za byt IV. kategorie, tedy takový, který neměl prakticky žádné vybavení, nebyla v něm voda, koupelna, topilo se v kamnech atd. Jistě normální nájemné za takové bydlení dělalo necelých sto korun za měsíc. Jenomže to platilo pro nájmy, nikoliv pro podnájmy, v tom je ten velký rozdíl! Soudruzi holt zase lžou a hřeší na lidskou zapomnětlivost.

 

 

Klasický případ z Brna sedmdesátých let minulého století, tedy z éry temné normalizace. Kamarád v něm dostal práci, oženil se a neměl kde bydlet. Jeho podnik nepatřil k těm protěžovaným, takže to v jeho případě znamenalo čekat na přidělení bytu mnoho let. Pro osvěžení paměti a poučení mladších ročníků, v osmdesátých letech byla čekací doba na družstevní byt v moravské metropoli asi 12 let!. Trh s byty jako nyní, kdysi jej každý může pronajmout nebo koupit, za komunistů neexistoval. A co teď? Kamarádova žena měla malé dítě, byla na mateřské, ona pocházela z Klatovska, on někde od Zlína, čili u rodičů bydlet nemohli, jak se to dělalo a v jednom bytě žilo i několik generací.

 

No, ale u něj v práci se našel chápající kolega, který měl takový byt o dvou místnostech někde na Cejlu. Samozřejmě sprcha a koupelna neexistovaly, záchod zvaný společňák, jak zpívá v jedné své písničce Jarda Samson Lenk, byl na pavlači, ale do bytu už byla zavedena voda. Kolega v bytě nebydlel, i když zde byl hlášen, protože žil v nějakém domku kousek za Brnem u své družky a tak řekl: „Za čtyři kila měsíčně tam můžeš být. Ber nebo nech být.“ A jelikož kamarád si nemohl vybírat a chtěl bydlet s rodinou, tak na to přistoupil. A nebyl to ojedinělý případ, kdy lidé byli přinuceni bydlet takto draho. S byty se mocně kšeftovalo, protože legální bydlení nebylo. A nevytýkal bych to těm „pronajímatelům“, ale komunistům, kteří lidem neuměli byty zajistit.

 

[ad#velkadolni]

 

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (8 votes, average: 4,38 out of 5)
Loading...