Istanbulská úmluva o násilí na ženách a naše právo
ZDENĚK KOUDLEKA
Náš právní řád zajišťuje rovnost a trestá násilí na lidech. Istanbulská úmluva o násilích na ženách zde nic nepřináší. Chceme-li právo změnit, lze tak učinit i bez istanbulské úmluvy.
Úmluva posiluje migraci. Určuje povinnost státům poskytnout azyl z důvodu genderové příslušnosti. Ovšem pak nejde jen o násilí na ženách, ale to, že někdo se považuje za ženu, i když je muž, a jeho stát původu nepreferuje transsexualitu či veřejné projevy sexuální orientace. Úmluva stanoví povinnosti států v oblasti migrace s výhodami pro cizince. Ale státy vznikly, aby pečovaly o zájmy svých občanů.
Nebezpečí úmluvy není v jejím textu, ale v budoucí aplikaci. Stále více moci přechází od moci výkonné a zákonodárné, které vznikají z voleb občanů, k soudní moci. Soudci jsou ve funkci trvale a někteří propadli aktivistické touze měnit svět k lepšímu. Není nic horšího než snaživý úderník v taláru, který chce vynutit své vidění dobra. Přitom vtahování různých konceptů dobra do práva je příznakem totalitních režimů. Nějaký soudce může užít obecné pojmy istanbulské úmluvy k prosazení svých priorit i proti demokraticky zvoleným parlamentům. Nepřekvapilo by, kdyby soud v budoucnu na základě úmluvy prohlásil za protiprávní velikonoční tradici pomlázky.
Příkladem může být Nejvyšší soud USA, jenž roku 2015 prohlásil zákaz homosexuálních sňatků v některých státech americké unie za protiústavní. Uznal těsnou většinou 5:4 pojetí manželství i jako svazek dvou žen nebo dvou mužů a argumentoval ústavou. Tvůrci americké ústavy z roku 1787 by se divili, co jim to Nejvyšší soud v 21. století dává do úst. V tehdejší době bylo manželství jinak než jako svazek muže a ženy nemyslitelné. Pět soudců se tak nadřadilo nad tisíce členů kongresů USA a jeho členských států, kteří jsou z ústavy oprávněni k ústavní změně. Proto je správné, aby náš stát úmluvu neratifikoval.
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]
Příspěvky za měsíc DUBEN 2024:
****************************************
RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Jaromír Mifka 300,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Aleš Drnovský 100,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Milan Hojgr 100,- Kč, Libor Loup 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Kateřina Hrušková 111,- Kč, Marek Janicko 300,- Kč, František Burda 50,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Anonym 300,- Kč, Jiří Randák 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, Petr Koptík 100,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, Jiří Obermaier 100,- Kč, Marie Slavíková 200,- Kč, Miloslav Hujer 50,- Kč, Dana Lufinková 100,- Kč, Roman Jaroš 100,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Anonym 150,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Jaroslav Krutský 1000,- Kč, Jan Petr 250,-Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Rudolf Votruba 500,- Kč, Ludmila Karská 100,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Julius Staněk 200,- Kč, Edita Kadlečková 300,- Kč, Jaroslav Přecechtěl 100,- Kč, Jan Tichý 100,- Kč, Zuzana Karlová 200,- Kč, František Surman 1000,- Kč, Stanislava Vítková 500,- Kč, Petr Novotný 200,- Kč, Jiří Duda 100,- Kč, Petr Velíšek 1000,- Kč, Lubomír Vynš 100,- Kč, Jiří Zajac 500,- Kč, Roman Martínek 100,- Kč, V. Trulley 500,- Kč, Hynek Řihák 120,- Kč, Zdeňka Jindrová 100,- Kč, Bohdanka Hoťová 200,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Anonym 300,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, V. F. Horák 500,- Kč, Anonym 200,- Kč, Vlasta Vítková 150,- Kč
Celkem za měsíc: ... 21 301,00 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.
- Migrační solidarita jako morální hodnota? Ne! - 24.4.2024
- Česko loni v žebříčku zadluženosti zemí EU dopadlo nejhůře od krizového roku 2013 - 24.4.2024
- Podivná sbírka - 24.4.2024
(5 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...Podobné příspěvky
Německo: Hosté Merkelové a cikáni raboval...
SLOVANKA Dalo se to ostatně očekávat a je jen s podivem, že již pravda vyšla najevo. Jako první se
Migrační krize v USA
IVAN DAVID Starosta arizonského města volá po stavu nouze kvůli krizi na jižní hranici. Gila Bend, město poblíž arizonských
Chtějí zestátnit naše děti i naše životy! Bude tady řádit nějaké grevio…a co my víme, zda nebudou, pod nějakou hloupou záminkou, krást lidem děti a předávat je úchylákům….rodina je základ státu, nikoliv státní instituce!
Na slovíčko…
Již jsem se zde zmínil o těch Ukrajincích, kteří páchali za druhé světové války těžké, bestiální zločiny na lidech, žijících na ukrajinském území tehdejšího SSSR. Nejde o Banderu, i když je dnes uctívaným fenoménem “těch pravých Ukrajinců”.
Je třeba vyhledat v archivech vše o zločinech těchto “lidí” a vyvodit z toho závěry i pro současnost, z hichž bude vycházet v práci policie i jurisdikce. Tato vrstva Ukrajinců byla schopna masakrovat bezbranné civilní obyvatelstvo. Jejími oběťmi se stali především Poláci a Židé (ale i jiné národnosti). Masakrování bylo mimořádně sadistické. Vrazi si s potěšením dělali fotky obětí, například dětí přibitých hřeby k desce stolu a mnoho dalších zrůdností.
Pokud si nedáme práci se zpracováním faktů, stane se následující:
Pokud neeliminujeme včas zločiny a násilí (mafie) této “jiné národnosti”, vymkne se nám právo z ruky. V postiženém státě to vypadá tak, že policie i jurisdikce nekoná svou práci, která by měla vždy směřovat k zajištění bezpečnosti obyvatelstva. Policie se bojí zasáhnout, aby nevyvolala podezření z nenávisti vůči preferovaným imigrantům. Tím se dostává systém zabezpečení obyvatelstva do pasti. Preferovaní hrají v takové společnosti prim. Jsou nedotknutelní. Z toho vyplývá, že v případě závažných trestných činů není veřejnost seznámena se skutkovou podstatou činu. Následuje bagatelizace. Pachatelé pochopí, že jsou de facto nedotknutelní a že se jich trestní sazba za spáchané zločiny netýká.
Ve svém důsledku svět zločinu přebírá iniciativu. Policisté i pracovníci v soudnictví vedou takové případy tak, že vynášejí co nejnižší tresty s tím, že pachatel je duševně nemocný. Čeká ho luxusní pobyt na psychiatrii. Kdyby byl vynesen jiný rozsudek, jsou ti, kteří by se toho odvážili v permanentním ohrožení života, kdy je vyhrožováno smrtí nejenom jim, ale i jejich rodinám. V tomto prostředí se systém práva rozpadá. Není možné vynést spravedlivý rozsudek. Ten můžeme dát pouze našim občanům. Tím se soudnictví dostává do trapného postavení. Trestní odpovědnost a přiměřený trest je určen výhradně místním občanům. Máme tedy našlápnuto stát se vydíranou kolonií “cizích” mafií. Je otázka, zda-li se s tím dá ještě něco dělat, něco zachránit.
Mějte se hezky.