Hospodářský konec roku

Až budete číst dnešní článek a mazat si k snídani rohlíky, budu na posledním skrojku pole orat. Zemědělský rok mi dneškem končí. Mám vyvezený všechen hnůj, vyčerpal jsem všechnu močůvku, zmulčoval jsem poslední řepku na zelené hnojení a můj pes bude chodit za mnou v brázdě a dávit vytahané myši a krtky.

Od loňska mám vlastní chovnou prasnici a měl jsem dva vrhy selat. Díky tomu jsem měl hnoje nadbytek a mohl jsem pohnojit úplně všechno. Vv současné době není pozemku, který by nemohl každý rok dostat svojí dávku organické hmoty a dusíku.

Včera jsem sklidil poslední krmnou řepu.

Letošní rok byl ze zemědělského hlediska jako sen. Všeho se urodilo dost, počasí mi přálo a zakořenily mi i proutky, kterými jsem označoval zaseté řádky. Žádná úroda nebyla rekordní, ale vyšlo úplně všechno. Žádná plodina nedopadla špatně. Ve sklepě přibylo několik demižonů meruňkovice, tchýně se přiznala, že letos zpracovala osm set zavařovacích sklenic kompotů, marmelád, povidel a okurek. K tomu pět stovek sklenic a lahví domácích rajských protlaků,  kečupů, čatní omáček a jablečného křenu.

Moje letošní várka vína se už čistí a předpovídám jí zářnou budoucnost.

I z hlediska chovatele byl letošek nádherný. Loni v prosinci jsem měl svá první selata. Bylo jich pět, čtyři přežila. Všechny v této chvíli mají přes 200 kg. Nekecám. Mám čtyři čuníky, kteří se za necelých jedenáct měsíců prožrali na stopadesátinásobek své porodní váhy. Z každého bude nejméně čtyřicet litrů vepřového sádla.

V pondělí mám první zabijačku. Tentokrát velmi komorní, nebudu mít žádné hosty. Po dlouhých pěti letech si to dáme jen s nejbližší rodinou.

Proč to všechno píšu…

Jednak se trochu chlubím…

Ale hlavně chci svým výčtem ukázat, že to jde. Je možné mít výnosné a funkční hospodářství, které zajistí dostatek základních potravin a k tomu zajistí slušné množství vesnických platidel v podobě alkoholu, vajíček a medu. Je možné mít maso pro celou rodinu, je možné podělit spoustu známých a přátel. Je možné něco prodat a zaplatit z toho náklady na benzín, hnojiva a chemii.

A je možné to všechno dělat s ohledem na přírodu. Je možné to dělat tak, aby se půda zkvalitňovala a ne zhoršovala. Je možné to dělat tak, aby se používalo minimum přípravků, minimum hnojiv, ale zároveň to nezabíralo moc času. Alespoň já stíhám své hospodářství, pět dětí, manželku, lego,  tento blog….  a nemám pocit, že to se mnou za chvíli sekne.

Dělejte to také tak…

Kdo máte pár metrů čtverečních půdy, obdělávejte ji. Pěstujte si alespoň ty nejzákladnější potraviny. A vy, co máte jen balkon, mějte tam alespoň truhlík s rajčaty nebo bylinkami. Dělejte si kontakty, vyměňujte si vaše produkty, naučte se nějaký dobrý recept a dělejte nějaký kečup nebo omáčku, kterou budete moci použít místo peněz.

Vykašlete se na anglický trávník, pokud ho budete chtít dělat dobře, bude vás to stát stejné úsilí jako brambory. Pěstujte, chovejte, zavařujte, nakládejte, konzervujte. Zařiďte si kuchyň tak, abyste byli schopní zpracovat celého krocana, nebo vepřovou půlku. Mějte někde ve sklepě zavařovací hrnec a krabici plnou sklenic.

Knížky o preperství vám budou k ničemu. Naučte se to, co dělaly vaše babičky. Naučte se využívat to, co máte. Donuťte svojí zahrádku, aby vás živila.

Práce s rýčem, motykou a kosou vám dá totéž co fitko. Ohýbání hřbetu pod letním sluncem vás naučí pokoře a u zemědělské práce budete mít dost času přemýšlet.

Pokud můžete, založte si záhonky, kupte pár slepic a pusťte se do toho.