9.10.2016
Kategorie: Politika

Hořkost po volbách 2016

Sdílejte článek:

PETR ZÁVLADSKÝ

Musím se přiznat, že po včerejších volbách (tedy po jejich oznámeném výsledku) jsem byl tak znechucený, otrávený a zklamaný, že jsem si raději pustil film „Princ a chuďas“ z roku 1971. Protože jinak bych vzteky překousl hřebík. No, myslel jsem, že ráno to už bude lepší, ale nic moc. Ta hořká pachuť zůstává. Ale abych se v tom neutápěl, dopřál jsem si z těch mizerných výsledků trochu statistiky. Takže nějak popořadě:

[ad#clanek-respo]

Volební účast

Byla mizerná. Jen nějakých 34,57 %, pokud uvažujeme počet vydaných obálek (oprávněných voličů bylo celkem 7 461 766, obálek bylo vydáno 2 579 668). Pokud uvážíme jen platné hlasy, pak byla účast jen 33,94%. Jinak řečeno, 3 847 vydaných obálek nebylo odevzdáno a 43 510 z těch odevzdaných nebylo platných, tj. voliči do nich nevložili žádný lístek, nebo více, anebo lístek znehodnotili tak, aby byl vyřazen. Můžeme je nazvat protestní hlasy, byť šlo jen o nějakých 0,58 %.

Nemyslím, že by to pramenilo z neznalosti, či nepozornosti. Spíše se kloním k tomu, že šlo o protestní hlasy: nikoho z této kolekce jsem si nevybral. Mám-li říci můj názor, chybí zde závažně institut bílého lístku, tedy jasně vyjádřený nesouhlas se všemi kandidáty (stejně, ač lze kroužkovat, primárně se volí strany, které dodatečně „bílé koně“ mohou vyřadit, anebo později koaličním jednáním celý výsledek voleb otočit zcela). K tomu bílému lístku samozřejmě musí platit pravidlo, že pokud je použit, znamená negativní volbu, či jinak řečeno: platnost voleb musí nutně být omezena (řekněme na 50 % oprávněných voličů), to za prvé, a za druhé, vhozený bílý lístek se do účasti nezapočítává; znamená: „byl jsem tady, jsem angažovaný, ale nechci to!“

To oboje je nezbytné, aby volby měly alespoň zdánlivou legitimitu, ne jako dnes, což doložím níže. (Je nesmysl zavést volby povinné a pod sankcí, jak navrhoval Zeman – lidé by volili ještě hazardněji, než dnes, a legitimita mandátu poslanců by byla jen vynucena; to je na nic!)

Výsledky

Ty asi všichni známe, takže jen dvě grafíky, abychom byli v obrazu.

volby-2016-1

Graf 1 a 2

Už při zběžném pohledu na oba grafy vidíme, že počet přidělených mandátů ne zcela odpovídá procentu dosažených hlasů ve volbách. On odpovídá totiž přesně nešťastně zvolenému smíšenému d’Hondtovu volebnímu systému s přepočtovým koeficientem, který nejen že deformuje skutečný volební výsledek ve prospěch velkých stran, ale navíc 5% uzavírací klausule zcela anuluje výsledky malých stran.

Před pár lety (nejen) pan Pavel Kohout velmi plédoval pro čistý většinový systém, který by v případě parlamentních voleb lépe definoval odpovědnost politické strany za výsledky své vlády, i když je třeba uznat, že by jen zhoršil procento reálně zastupovaných voličů. Ale významně by omezil nutnost koalic, které politické cíle rozmazávají do takových kompromisů, že vlastně nemůže být ve výsledku spokojen vůbec nikdo.

Ale podívejme se ponejprv na nespravedlnost celého praktikovaného volebního systému. Deformity nám zavádí už zmíněný d’Hondtův přepočtový systém, ale i uzavírací klausule, která přímo popírá Ústavou garantovanou rovnou soutěž politických stran tím, že podřadicí norma (volební zákon) prostě bez náhrady eliminuje řádně zvolené zastupitele části voličů. Aby to ještě nebylo málo, tak novodobou Národní frontu ještě více preferuje nedávná novela zákona o financování politických stran, která z těch malých a nových dělá předem outsidera každých voleb.

Procenta Mandáty % mandátů DIFF REL
ANO 2011 21,05% 176 26,07% 5,02% 23,87%
ČSSD 15,24% 125 18,52% 3,28% 21,51%
KSČM 10,54% 86 12,74% 2,20% 20,88%
ODS 9,47% 76 11,26% 1,79% 18,89%
KDU-ČSL 6,30% 42 6,22% -0,08% -1,23%
SPD + SPO 5,02% 32 4,74% -0,28% -5,56%
STAN 4,01% 24 3,56% -0,45% -11,33%
TOP 09 3,40% 12 1,78% -1,62% -47,71%
Svobodní+SsČR 1,85% 4 0,59% -1,26% -67,97%
Piráti 1,74% 3 0,44% -1,30% -74,46%

Z celkem 81 stran a předvolebních koalic, které se voleb zúčastnily, došlo vinou výše zmíněného ke změně volebních výsledků tak, že 62 stran (76,54 %) bylo nějak poškozeno, nedostaly tolik mandátů, jak by odpovídalo dosaženému výsledku a plných 51 stran (62,2 %) poškozeno fatálně: nedostaly vůbec žádný mandát. Naopak, 17 stran (20,99 %) přepočet nadhodnotil, a dostaly (některé o hodně) více mandátů, než odpovídalo volebnímu výsledku. Kupř. STAN+KDU+TOP09 v koalici obdrželi 274,35 % mandátů oproti dosaženému výsledku. Naopak třeba Piráti dostali o 75 % méně mandátů, než by jim náleželo a stejně tak Svobodní+SsČr o 68 % méně, než si vysloužili. A to nemluvím o stranách, které nějaká procenta měly, ale neobdržely ani jeden mandát. Krátký přehled vidíme na grafu 3 a 4.

volby-2016-2

Graf 3 a 4

Manipulační interpretace výsledku

Tím nemyslím protizákonnou manipulaci s výsledky. Jde mi spíše o interpretaci. Mnozí si po volbách posteskli, že tím jsou vinni voliči, že k volbám nepřišli. Nějak se jim z toho vytratily strany a kandidující osoby, které prostě voliče ničím neupoutaly, aby k volbám šli.

A ještě jedna pozoruhodná podprahová interpretace: že prý kdo nevolil, je spokojen s tím, co panuje a nechce to měnit. To mi připomíná dětské tvrzení, že kdo mlčí, ten souhlasí. Vždyť to není pravda! Kdo mlčí, neříká nic. Ani tak, ani tak! Žádná politická strana není ochotna přistoupit na to, že jednoznačně a prostě nekandidoval nikdo/nic, co by za volbu stálo a proto lidé k volbám nešli. (Případně, že volby toho moc nezmění, protože stejně budou nakonec u reálné moci zcela jiní ksichti, než byli zvoleni (že, pane Kotrči, který jste hned po volbách odstoupil, aby měl místo někdo jiný…)).

Takže jediné objektivní tvrzení, které z těch voleb můžeme vyvodit, je, že mandát krajských zastupitelů je velice slabý a vůbec by neměli v krajích o čemkoliv zásadním rozhodovat. Z tabulky vidíme, že ačkoliv Babišovo ANO „utrpělo“ (žel) volební vítězství s dosaženými 21 % platných hlasů (celorepublikově 533 051 hlasů – ano, jen půl miliónu lidí Babišovi sedlo na lep!!!), pokud bychom uvažovali číslo odpovídající legitimním voličům, utrpěné vítězství by se scvrklo na pouhých 7,14 % (a nedej bože, abych bral v úvahu, že jejich moc bude ovlivňovat i ty, kteří nemají právo volit, pak bychom zjistili, že ANO vyhrálo jen vůlí 5,08 % těch, kterým chce vládnout. To je prostě mandát nesmírně slabý. Mimochodem: z tabulky je patrné též opačné číslo: kolik procent (i těch, co nevolili) si výslovně nepřeje, aby ANO vládlo. 92,86 % voličů si ANO nepřálo, a proto jej nevolili. I tím způsobem, že zůstali doma; nedostal od nich hlas, nechali si je, raději je nevyužili. Nelze to interpretovat tak, že jsou spokojeni. NEVOLILI TOTO!

Strana Procenta % opr. voličů Nevolilo je
ANO 2011 21,05% 7,14% 92,86%
ČSSD 15,24% 5,17% 94,83%
KSČM 10,54% 3,58% 96,42%
ODS 9,47% 3,21% 96,79%
KDU-ČSL 6,30% 2,14% 97,86%
SPD + SPO 5,02% 1,70% 98,30%
STAN 4,01% 1,36% 98,64%
TOP 09 3,40% 1,15% 98,85%
Svobodní + SsČR 1,85% 0,63% 99,37%
Piráti 1,74% 0,59% 99,41%

Abych to nenatahoval do nekonečna: malou radost z těch voleb přece jen mám: naše malá vesnice, historicky prokomunistická, volila docela přijatelně: 40 % ODS (přes všechny výhrady k ní), 18,62 % ÁNO (žel), 13,79 % STAN, 6,89 % Piráti (ač se mi znechutili hráškovitostí), 6,20 % Okamura (se všemi výhradami), až na 6. místě strana bosohlavého Dluhoslava (3,44 %), a ti komoušové také jen 3,44 %. Kdyby takhle volila celá republika, měl bych lepší pocit.

Na snad úplný závěr si neodpustím citovat kohosi z FCB: „Jestli je ve středních Čechách schopná zvítězit Jermanová, přemýšlím, že tam nechám v příštích volbách kandidovat svou pračku.“ To je totiž absolutně přesné konstatování, jací jedinci ve volbách kandidují (a proč je zájem o volby mizivý).

Ale ještě jedno post scriptum na konec doplním: 11. července uvedly Hospodářské noviny pod titulkem: „Bohuslav Sobotka spojuje svou budoucnost s podzimními volbami. Když prohraju v krajích, odejdu. toto:

„Přesně za tři měsíce Bohuslav Sobotka oznámí, zda chce dál vést ČSSD a v příštím roce obhajovat i post premiéra. Rozhodne se podle výsledku říjnových voleb do krajů a Senátu. Pokračovat bude jen v případě, když v nich strana uspěje.

‚Já bych rád udržel nejsilnější pozici sociální demokracie v krajích i nejsilnější senátorský klub. Pokud bude důvěra voličů dostatečná, přijedu příští rok na jaře na sjezd a budu se ucházet o vedení strany a budu chtít vést sociální demokracii do příštích sněmovních voleb,‘ řekl Sobotka v rozhovoru pro HN.“

Inu, je po volbách, ČSSD si uřízla kšandu a Bosobotka se od voleb distancuje a tvrdí, že on je zodpovědný za celostátní politiku a ne za krajské volby. Jinými slovy: drží se koryta jak hovno košile. On za nic nemůže a odstoupit nehodlá. Alespoň vidíte, co je to za xindl. V kulturních zemích (berme třeba Británii), se prostě i po Brexitu premiér poroučel. Zastával politiku, která neměla v populaci podporu, tak šel.

Tady ovšem není zvykem ani zákonná a finanční odpovědnost, natož politická. Pak, zdá se, z presidentových slov, že poměry se dají změnit jen volbami, nebo kalašnikovem, zdá se zbývat už jen ta druhá varianta.

[ad#clanek-respo]

ZDROJ: Petr Závladský

bloger_963

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (30 votes, average: 4,73 out of 5)
Loading...