27.1.2019
Kategorie: Historie

Holocaust a lidství

Sdílejte článek:

LUKÁŠ JADRNÝ 

Když si dnes celý svět připomíná oběti holocaustu, máme možnost přemýšlet o svém lidství, o úloze člověka.

[ad#textova1]

Je tak příznačné, že národ, který byl Bohem vyvolen, aby Ho jako první poznal, aby rostl v Jeho ochraně, se stal terčem lidské zvůle a pýchy, dovedené nacistickou ideologií do pekelných rozměrů. Je snadné odhazovat vinu od člověka a ptát se: „Jak to mohl Bůh dopustit?“

To je špatná otázka. Bůh především dopustil lidskou svobodu. Ptejme se tedy: „Jak mohl člověk takto zneužít své svobody?“ Byl to pyšný člověk, opojený ďábelským Zlem, který se (ne poprvé a bohužel ne naposledy) vzbouřil proti Božímu plánu. V případě nacistické ideologie šlo o snahu vytvořit nový „vyvolený národ“ a „nehodící se škrtnout“. Už jen troufalost takové myšlenky je děsivá. A nad její praxí se nám dodnes tají dech.

V Ježíši Kristu byla dána spása celému světu. Všichni lidé jsou si před Bohem rovní. Každý člověk, naprosto každý, má svou důstojnost, své právo na život. Bez ohledu na svou sílu a na své schopnosti. Jsem rád, že u nás je dnešní den označen slovy: „Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti“. Sebevětší zármutek nad minulostí, odsuzování minulých zločinů nám samo o sobě dobro nepřinese. Protože i dnes, v tuto hodinu, v tuto minutu, dochází napříč světem ke zločinům proti lidskosti. Své lidství nenajdu v zrcadle, ale v pohledu na druhé. V úžasu nad člověkem a v úděsu nad pýchou. Ve víře, která mi dává smysl bytí. V naději, kterou šířím a neztrácím. V lásce, kterou dávám a přijímám. Najít ztracené lidství je dlouhá cesta, ale je to velký úkol naší doby.

[ad#pp-clanek-ctverec]

Autor: Lukáš Jadrný

lukas-jadrny49294053_0 

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (14 votes, average: 3,86 out of 5)
Loading...