31.10.2017
Kategorie: Společnost

Hnusný, zlý Herwart

Sdílejte článek:

J. FRANĚK

Herwart, v althochdeutsch Wächter des Heeres, tedy jakýsi strážce vojáků, vojenská hlídka či co, nebo prostě pěkně počesku „Vechtr“, žeáno, si přes neděli pěkně zařádil. Dalo se čekat, předpověď tentokrát výjimečně nelhala.

[ad#clanek-respo]

O život přišli dva (dle nejnovějších zpráv dokonce tři) lidé. Na jednoho spadl strom při chůzi po chodníku, prostě velmi ošklivá smůla, snad osud… K oné paní, která si během předem ohlášené vichřice vyšla do lesa na houby, se vyjadřovat nebudu, byl bych asi velmi zlý a krutý…

Ne, nijak nezávidím lidem, kteří se díky „Vechtrovi“ ocitli před zimou bez střechy. Či alespoň na více dní bez proudu. To už znám z osobní zkušenosti, a vím, že vyhazovat pak věci z mrazáku na kompost určitě nepotěší. To jsou prostě průsery.

Ale jinak? Nic ve zlém, valnou většinu všeho, co o „strašlivé vichřici“ slyším i čtu, tvoří skuhry převážně pražských chalupníků a „moderních“ lidí vůbec. A považte, té hrůzy…

Nejely vlaky! Stovky fotbalových fanoušků se nedostaly na zápas… Jejda. I při všeobecně známé inteligenci této podskupiny tvorů prostě nelze než postesknout si, pro koho že „rosničkáři“ svá varování píší. No ano, čutblbové asi moc číst neumí, ale ostatní? Kdo kam musel NUTNĚ jezdit, když věděl?

Není-liž to o tom, že dnes prostě žijeme v době, kdy všeho třeba IHNED – TEĎ? Lidé nemyslí, pouze se hnáni obecným povědomím s tupě vytřeštěným zrakem řítí kamsi „kupředu“, ať už vlastě kamkoli.

Dávno se ztratila ona pokora před přírodou.

Za časů minulých, vycítili-li jakýsi povětrnostní průser, naši moudří předkové prostě zabednili domky, shromáždili dostatek zásob, a vyčkali až se slota přežene. No, a až se tedy přehnala, zase chaloupky odbednili, a vše bylo v pohodě.

Dnes jsme namyšleně zvyklí že vše funguje stále. Pořád, nepřetržitě. A můžeme tak zcela suverénně a bezohledně kdykoli cokoli, neb je to přeccajda naše svaté právo. Kdejaký imbecil prostě MUSÍ nastartovat svůj křáp, v reklamě jistě překonávající živly, a vyrazit převézt skříň, bábiny zděděné spodky a dva králíky či jakou pitomost prostě ihned, protože odložit věc o týden by přece logicky byla naprostá tragédie. A že pak „chudák“ přišel o svého miláčka, a s nim počertu i o skříň či králíky? No a?

Debil. Ani pojistné bych mu, kreténovi, nevyplatil… Věděl´s?

Eh. Nedejbože, že by snad na pár hodin vypadnul proud. Varné konvice a mikrovlné trouby nefungují, nelze tedy cokoli ohřát. Proboha! Co je to za svět, budeme už do smrti žít jen na sodovce a obložených bagetách?!! Elektrický kráječ, zubní kartáček, holicí strojek, vše v tahu. Děs, doslova peklo. A co horšího, nejde ani myčka! Co se vším tím špinavým nádobím? Hrůza, vždyť nám to zplesniví! Že nejde Tévéčko-Čétéčko, to už je opravdová pohroma, a že není možné ani dobít si náš nezbytný telefonek je pak katastrofou přímo biblických rozměrů.

Hle, človíčku. Jak snadno se ona virtuální parodie na svět náhle hroutí…

Proboha. Mí milí a oblíbení vzdělanci z měst, dokonale ovládající vytápění svých satelitních domků jakož i zavlažování zahrádek a vůbec všechno přes onen nezbytný vychytralý telefonek: ve vidlovicích, víte, máme kamna, žejo. Takovou železnou věc, do které se hodí dřevo či uhlí, a ono to hřeje. Popravdě normální vybavení všech domků (krom paneláků, jistě) až donedávna, do doby všech těch ekologických EU-sraček typu „kotlíkových dotací..“.

Ovšem kamna normální, na kterých se dá uvařit, ohřát voda, ne tedy ony módní výstřelky, blyštící se chromem, sklíčky a kdejakými dalšími serepetičkami, jinak však zcela k prdu.

Čímž, ať se nikdo nezlobí, máme též zdostatek horké vody, teplého jídla a všeho, čeho je člověku k běžnému přežití zapotřebí.

Vcelku logicky máme též v každé místnosti ne méně než jednu vpravdě neekologickou petrolejku. Že vydrží den, dva? No, to závisí od zásob petroleje a knotu, a ono, řekněme si upřímně, déle než dva dny ten výpadek nepotrvá.

Tak o co jde?

Bohužel, není tomu tak. Opět se mýlím. Můžete být totiž připraveni jak chcete…

Osobně jsem, vědom si varování, oblezl střechu, upevnil veškerou byť trošku uvolněnou krytinu. Ořezal ohrožující větve, uklidil dvorek. Dokoupil zásoby, nanosil dostatek topiva, vody, auto přeparkoval do závětří těsně za domek, doplnil petrolej do lamp. Vše zkontrolováno, připraveno, utěsněno.. – více nezmohu, dále se děj vůle Boží.

Problém je v tom, že mám rád svá zvířátka. Nemohu je vyhnat ven a učinit z nich tak tvory, bezmocně létající povětřím.

A měl-li kdo 24 hodin v kuse doma čtyři koťata v dokonalém, tedy jaksi ďábelském věku, asi už tuší. Ano. Začnou se nudit, potvory…

Řekněme si tak na rovinu: Herwarte, byl´s naprostou zkázou!!!

P.S: Nemám ve zvyku kopat do mrtvol, ale tak trochu škodolibě doufám, že u Kalousků vypadl proud na hodně dlouho. Snad i Magagéniovi by pak mohlo dojít, že bez uhlí se, alespoň tady u nás, prostě zatím neobejdeme.

Navíc, je až tak nepředstavitelné uvážit možnost současného výpadku dodávek plynu..?

Jasně, slovo“závislost“ je dnes v 99% spojováno jen s drogami či chlastem. Jenže…

[ad#pp-clanek-ctverec]

franekj

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (22 votes, average: 4,45 out of 5)
Loading...