Globální ekonomika se nachází v dluhové pasti

Světová ekonomika je dnes negativně poznamenána vysokou inflací, kterou zatím neumí „ukočírovat“ měnové nástroje centrálních bank, důkazem čehož je, že zatímco americký Fed při nižší míře inflace zvyšuje úrokové sazby o 75 bazických bodů, britská centrální banka při až dvojnásobné míře inflace jen o 25 bazických bodů, zatímco ECB z důvodu vysoké zadluženosti jižního křídla eurozóny, se zatím nerozhodla. Uvědomuje si totiž riziko, že pokud od července přestane vykupovat za „drobné“ státní dluhopisy, nemuselo by zmíněné křídlo byt schopno své dluhy splácet. Když ECB tuto změnu oznámila, italské akcie na italské burze se propadly o více než 40 miliard eur, což podle vyjádření centrální banky čeká i další jižní země eurozóny. Pokud se nakonec ECB rozhodne i úrokové sazby zvýšit, čímž se dosavadní dluhy výrazně zvýší, může dojít k poklesu inflace proto, že z finančního trhu se stáhne nadbytečná masa peněz, čímž klesne i poptávka po zboží, službách a podle všeho i po nemovitostech. ECB však podle všeho nebude zajímat pokles hospodářského růstu, jehož průvodním znakem bude krach většího počtu podnikatelů s čímž bude souviset i nárůst nezaměstnanosti. V této souvislosti nás napadá, jak to ale bude se splácením dlužných peněz z fondu obnovy a odolnosti, za jejichž splácení ručí všechny členské státy eurozóny, což ale platí i pro slovenské daňové poplatníky. jehož průvodním znakem bude krach většího počtu podnikatelů s čímž bude souviset i nárůst nezaměstnanosti. V této souvislosti nás napadá, jak to ale bude se splácením dlužných peněz z fondu obnovy a odolnosti, za jejichž splácení ručí všechny členské státy eurozóny, což ale platí i pro slovenské daňové poplatníky. jehož průvodním znakem bude krach většího počtu podnikatelů s čímž bude souviset i nárůst nezaměstnanosti. V této souvislosti nás napadá, jak to ale bude se splácením dlužných peněz z fondu obnovy a odolnosti, za jejichž splácení ručí všechny členské státy eurozóny, což ale platí i pro slovenské daňové poplatníky.

Levné peníze se podepsaly pod vysoké dluhy

Podle všeho to vypadá tak, že měnové nástroje centrálních bank nejsou účinné v prostředí vysokých dluhů a narůstající inflace a jejich opatření jsou spíše náhoda. Přitom právě centrální banky se nejvíce „podepsaly“ pod jejich existenci, čehož důkazem je nepochopitelná věc, že ​​při levných penězích nedokázaly „stříhnout“ na nynější vysoké dluhy. V eurozóně sice máme Pakt stability a růstu, jehož obsahem jsou konkrétní číselné údaje rozpočtových deficitů veřejných financí a veřejného dluhu k HDP, které se nejen neplnily, ale nikdo za jejich neplnění nebyl ani sankcionován a dnes máme výsledek. Když navíc přišly západní sankce, které podle toho, jak se zpevnil ruský rubl a zlepšila se ruská obchodní bilance, se nemůžeme divit, že nás na starém kontinentu v nejbližším období nic dobrého nečeká. Na Slovensku se už inflace přehoupla přes 10 procent a podle vyjádření guvernéra Národní banky Slovenska, bude po výrazném zvyšování cen zemního plynu určitě ještě vyšší. S výraznějším poklesem inflace se proto nepočítá v příštím roce, což bude mít vliv i na pokles růstu HDP, který by po několika letech neměl překonat hranici 2 procent. Samozřejmě, že pod inflací se u nás podepsaly fiskální pobídky naší vlády, která v období opakovaných lockdownů zachraňovala pracovní místa a jelikož se nepracovalo, nebyly tyto kryty zbožím a službami, po kterých nastala enormní poptávka po znovuotevření trhu. Pokud dojde jen k hospodářskému poklesu, nemusíme být nespokojeni, hůře by byla dlouhodobá recese a už úplně nejhorší stagflace, ze které bude problém se v příštích letech vymanit. bude po výrazném zvyšování cen zemního plynu určitě ještě vyšší. S výraznějším poklesem inflace se proto nepočítá v příštím roce, což bude mít vliv i na pokles růstu HDP, který by po několika letech neměl překonat hranici 2 procent. Samozřejmě, že pod inflací se u nás podepsaly fiskální pobídky naší vlády, která v období opakovaných lockdownů zachraňovala pracovní místa a jelikož se nepracovalo, nebyly tyto kryty zbožím a službami, po kterých nastala enormní poptávka po znovuotevření trhu. Pokud dojde jen k hospodářskému poklesu, nemusíme být nespokojeni, hůře by byla dlouhodobá recese a už úplně nejhorší stagflace, ze které bude problém se v příštích letech vymanit. bude po výrazném zvyšování cen zemního plynu určitě ještě vyšší. S výraznějším poklesem inflace se proto nepočítá v příštím roce, což bude mít vliv i na pokles růstu HDP, který by po několika letech neměl překonat hranici 2 procent. Samozřejmě, že pod inflací se u nás podepsaly fiskální pobídky naší vlády, která v období opakovaných lockdownů zachraňovala pracovní místa a jelikož se nepracovalo, nebyly tyto kryty zbožím a službami, po kterých nastala enormní poptávka po znovuotevření trhu. Pokud dojde jen k hospodářskému poklesu, nemusíme být nespokojeni, hůře by byla dlouhodobá recese a už úplně nejhorší stagflace, ze které bude problém se v příštích letech vymanit. který by po několika letech neměl překonat hranici 2 procent. Samozřejmě, že pod inflací se u nás podepsaly fiskální pobídky naší vlády, která v období opakovaných lockdownů zachraňovala pracovní místa a jelikož se nepracovalo, nebyly tyto kryty zbožím a službami, po kterých nastala enormní poptávka po znovuotevření trhu. Pokud dojde jen k hospodářskému poklesu, nemusíme být nespokojeni, hůře by byla dlouhodobá recese a už úplně nejhorší stagflace, ze které bude problém se v příštích letech vymanit. který by po několika letech neměl překonat hranici 2 procent. Samozřejmě, že pod inflací se u nás podepsaly fiskální pobídky naší vlády, která v období opakovaných lockdownů zachraňovala pracovní místa a jelikož se nepracovalo, nebyly tyto kryty zbožím a službami, po kterých nastala enormní poptávka po znovuotevření trhu. Pokud dojde jen k hospodářskému poklesu, nemusíme být nespokojeni, hůře by byla dlouhodobá recese a už úplně nejhorší stagflace, ze které bude problém se v příštích letech vymanit.