3.1.2022
Kategorie: Politika

Fluidní totalita

Sdílejte článek:

DAVID VOROVKA

Momentálně zaváděný režim by se dal nazvat podle metody jako fluidní totalita. Od tradiční, nám známé totality, ji odlišuje:

1. Neexistuje žádná prvotní doktrína, žádný ideologický kánon jako v případě teokracie, komunismu nebo nacismu. Existuje „pouze“ nalajnovaný cíl ve formě Great Reset a plán k realizaci. Tento metaplán má dané milníky, avšak jeho tělo je tekuté a adaptuje se podle okolností.

2. Zatímco teokracii vykonává církev, socialismus politbyro a nacismus strana diktátora, fluidní totalita nemá politicky definovaný konglomerát vykonavatelů. Politika zde není hybatelem změny, ale jen mouřenínem, který dodává potřebná razítka na rozkazy skrytých hybatelů.

3. Dalo by se říct, že „klasická“ politická totalita je vystřídána totalitou elitních byznysmenů. Ale ani to není přesné. Nejde o přesun moci z politiky do byznysu. Jde o manifestaci skutečné moci umožněné techno-globalizací skrze korporace, která dále ovládají politiku a média.

4. Fluidní totalita je první totalitou, která nemusela opanovat a zcenzurovat média, aby skrze ně mohla etablovat svou nově nabytou moc. Je první totalitou, která média ovládala ještě než se prakticky projevila.

Mezi fluidní a klasickou totalitou jsou naopak tyto styčné body:

1. Klasická totalita se opírá ideologii náboženskou nebo následně vědeckou. Také fluidní totalita má vědecký rámec – na jedné straně ekologicko-klimatický, na druhé straně medicínský. Ve všech případech jde o redukci předem vybraných vědeckých postulátů na jednoduchá hesla a jejich zdánlivou legitimizaci účelově prefabrikovanými prostředky.

2. Totalitní metoda eschatologie se i dnes odehrává na poli „co je, co nemá být a co bude“. Rozdíl u fluidní totality je pouze ten, že zatímco dosud šlo o kartu konkrétních mesiášských aktérů, nyní jde o fluidní grémia „vědců“ a nadnárodních byrokratů. Stejný naopak zůstal osud adresátů- neosvícené masy, která nemá na výběr, takže se může „rozhodnout“ splynout dobrovolně nebo povinně.

3. Axiomy přežití individua na věčnosti, blaho dělnické třídy a právo rasy bylo vystřídáno axiomem přežití souseda a planety jako takové. Zatímco pro věčnost bylo třeba se vzdát hříchů na oltář bdící církve, zatímco pro blaho dělnictva se bylo třeba vzdát majetku, zatímco pro právo rasy bylo třeba se obětovat i životem, pro přežití souseda a planety se žádá vzdát se kontroly nad svým životem („zdravím“) a přežít za každou cenu. Recept jak přežít určuje vědecky osvícená kafkovská byrokracie.

 

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (15 votes, average: 4,07 out of 5)
Loading...