Evropská komise proti rasismu a intoleranci „doporučuje”

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

vylicilPřed pár dny bylo zveřejněno Doporučení Evropské komise proti rasismu a netoleranci (ECRI) pro Českou republiku. Jde o vcelku krátké, svěžím, bruselským jazykem napsané dílko o tom, co máme v naší zemi „zofort” napravit a na čem zapracovat. Protože to tady, z nepochopitelných důvodů, stále vedeme špatně a Unijní orgány z nás věru nemají radost.

Kromě  očekávaného apelu na další zlepšování situace Romů, které v Česku (podle EU) diskriminujeme jaksi tradičně, najdeme v pamfletu i nové akcenty – muslimy a LGBT. Současné priority Evropy.  České úřady by prý měly neprodleně přijmout „národní strategii nebo akční plán pro řešení diskriminace a nesnášenlivosti vůči LGBTI lidem” a zavést nové trestné činy. To kdyby  snad někdo sebral tu drzost a škaredě se na ně podíval. Okamžitě pak musí zrušit hanebný zákon, který požaduje sterilizaci při změně pohlaví. Tedy, slovy dokumentu to, že: „transsexuálové jsou povinni podstoupit změnu pohlaví a sterilizaci, aby mohli oficiálně změnit své jméno, což je v rozporu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva..”

Doporučení ECRI vychází z tak zvané „národní zprávy”. Tedy, jinak řečeno, ze soupisu udání od lidskoprávních neziskovek za poslední zhruba rok. Jejich nejnovější, v pořadí už šestá zpráva o stavu rasismu a netolerance v Česku má zhruba 38 stran, které rozhodně stojí za přečtení. Třeba jen kvůli poznání zjevného, neskrývaného škůdcovství autorů, kteří např. v bodě 10, týkajícím se ochrany ilegálů, tedy lidí, co u nás nemají co dělat, doporučují: „Přestože nelegálně přítomní migranti nemají přístup k většině sociálních dávek, mohli by podle příslušných úřadů uplatnit nárok na dávky aplikovatelné na situaci hmotné nouze”.

Ovšem zdaleka tím nejzajímavějším ve zmíněné zprávě je něco, co autoři rozhodně nezamýšleli zveřejnit. Co z ní uniká mimoděk a nechtěně. Skrze nářky na špatnou situaci, všeobecně rozšířené předsudky a společenský narrativ.  Tak třeba z bodu 13 – „ECRI obdržela stížnosti od transgenderových osob na neuctivé postoje vůči nim ve zdravotnických zařízeních. Především kritizovaly příliš medicínský přístup k jejich situaci ze strany zdravotnického personálu. V důsledku toho mají transgenderové osoby často pocit, že jsou kvůli své genderové identitě považovány spíše za nemocné, než aby byly plně akceptovány.”

Nebo z bodu 23 – „Přistěhovalci z většinově muslimských zemí jsou častým objektem nenávistných projevů. Oproti tomu přistěhovalci z Ukrajiny nebo Vietnamu (kteří spolu se Slováky tvoří tři největší skupiny přistěhovalců v České republice) nenávistné projevy takové intenzity zdaleka nezažívají. K těmto třem skupinám se obecně přistupuje s vysokou mírou tolerance.”  Oba uvedené příklady svědčí o zachování vysoké míry zdravého rozumu v populaci ČR a o potěšitelné rezistenci většinového obyvatelstva vůči všudypřítomné, propagandistické výchově.

Ale pozor, nemávejte nad „bláznivými lidskoprávníky” rukou! Tahle zdánlivá, zcela marginální pitomost může mít na Českou republiku dalekosáhlé dopady. Před nějakými zhruba dvěma měsíci schválili v Europarlamentu Zprávu o ochraně právního státu. Přednesl ji známý slovenský europoslanec-aktivista aktivista Michal Šimečka, z liberální frakce Renew Europe, který tam sedí za Progresivní Slovensko. A v jeho zprávě bylo  ukryto „pozastavení přístupu k evropským fondům pro členský stát, který nerespektuje hodnoty EU”. Což vzápětí europoslanci radostně schválili. Už se jasní, že?

Na základě Šimečkova návrhu bude zaveden tak zvaný „Roční monitorovací cyklus hodnot Unie”. Při kterém bude hodnocen stav dodržování „Evropských hodnot” v příslušném členském státě. Tak nějak podobně, jak už si to nacvičili s těmi tak zvanými „národním zprávami o rasismu a diskriminaci” pro ECRI. Podobní lidé, podobné, neziskovky, stejnými kanály… Následně dostane zlobivý stát „doporučení”. Co má napravit a k tomu harmonogram do kdy. A kdyby ne, tak sankce. Stejné, jako v případě nedodržování „Právního státu”. Takže až si příští rok nějaká transka postěžuje, že ji na úřadě oslovili „pane Novák…” máme po fondech. Přinejmenším.

Na uvedeném příkladu “Doporučení Evropské komise proti rasismu a netoleranci” vidíme názorně a v praxi, jak se doopravdy v Únii vládne. Jakými cestami, zcela mimo kontrolu obyvatelstva, probíhá moc a rozhodování.

Únie si v členských státech vytvoří a zajistí agenturu. Důkladně ji zaopatří prostředky. A pak, podle hesla „kdo platí, poroučí” zadá úkoly. Co musí „občanská společnost” najít. Na co se zaměřit a co žalovat, tedy pardon, hlásit, do Bruselu. Následně vydá Brusel doporučení. A k nim hrozbičku…  Národní stát je pak zvenčí tlačen do rozhodnutí, se kterými obyvatelstvo nikdy nesouhlasilo. Do politiky, kterou mu nikdo neschválil ve volbách. Do zákonů, nařízení a propagandy, které lidé sice odmítají, ale „musí se”…

Říká se, že v jediné kapce rosy se může zrcadlit celý svět. Ale podobně se i v Doporučení Evropské komise proti rasismu a netoleranci zrcadlí celá zvrhlost, nedemokratičnost a podlost Únijního režimu, jeho způsobů vlády a rozhodování.

 

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (39 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...