4.1.2021
Redakce
0
Kategorie: Exklusivně pro PP, Multikulturní soužití

EU se chystá zavést toleranci jako řemen

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

vylicilKoncem právě uplynulého roku měli v Bruselu napilno. Schvalovalo se a navrhovalo, až se z politiků i úřednictva kouřilo. Mezi jinými, veskrze škodlivými akty, byl v tom fofru schválen také dokument s předlouhým názvem – Unie rovnosti: strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020-2025.

Jeho prostřednictvím hodlá Únie bojovat se „znepokojivým trendem”, který se nám prý po Evropě začíná rozmáhat. S čím dál častějšími útoky na aktivity LGBTQ. Tímto pojmem „útok” se teď v Bruselu označuje třeba veřejně vyjádřený nesouhlas s „pochody hrdosti”, nebo polské vyhlášení některých měst a obcí za  „zóny bez ideologie LGBTIQ” , případně české „homofobní zastrašování na karnevalových slavnostech.” Čímž mají aktivisté zjevně na mysli ten známý pražský incident, kdy nějaký člověk zapálil chudákům „zastrašovaným” homoušům přímo před očima tu jejich duhovou vlajku .

I mnohé „organizace občanské společnosti”, tedy všeobecně oblíbené neziskovky, prosazující práva LGBTIQ osob si do Bruselu stěžovaly, že v poslední době čelí vzrůstajícímu nepřátelství většinové společnost.  Stejně jako jejich kolegové ze spolků, tlačících do hlav středo a východoevropských národů gender.

Tomu má být učiněn rázný konec. Podle zmiňovaného dokumentu bude všeobecné, celoevropské tolerance „jinakosti” dosaženo “zofort”, nejpozději do pěti let, pomocí následujících kroků: 1.bojem proti diskriminaci LGBTIQ osob, 2.zajištěním bezpečnosti LGBTIQ osob, 3.budováním inkluzivních společností pro LGBTIQ osoby a 4. zaujetím vedoucí role při prosazování rovnosti LGBTIQ osob po celém světě. 

Při zběžném pohledu by nad tím člověk mávl rukou, jako nad další snůškou euro-blábolů a nezávazných aktivistických plků. Jenže právě z takovýchto návrhů a „strategií” vzniká závazná, evropská legislativa. Která je dříve či později tvrdě protlačována do právních systémů členských zemí. Proto se rozhodně vyplatí, podívat na předkládaná „doporučení” podrobněji. Neb čertovo kopýtko se s oblibou ukrývá v detailu. Často umně zasypaném v hromadách floskulí a frází.

Objevíme tak skutečně zajímavé nápady. Například: „…předložit v roce 2021 iniciativu s cílem rozšířit seznam trestných činů na úrovni EU (článek 83 SFEU) tak, aby zahrnoval trestné činy z nenávisti a projevy nenávisti, a to i v případě, že jsou zaměřeny na LGBTIQ osoby.”  Nebo: „…nabídnout možnost financovat iniciativy zaměřené na boj proti trestným činům z nenávisti, projevům nenávisti, násilí a škodlivému jednání vůči LGBTIQ osobám (program Občané, rovnost, práva a hodnoty) a podporovat práva obětí trestných činů, včetně LGBTIQ osob (program Spravedlnost).”

Když si to přeložíme do hovorové češtiny, vyjde nám další zpřísnění trestů za jakýkoli projev nesouhlasu s „hodnotami”, které jsou členským zemím shora, i proti jejich vůli, ordinovány. A z finančních programů Únie, s ušlechtilými názvy, které se hemží slovy rovnost, spravedlnost a podobně, bude Brusel platit dozorce a udavače (vás) a ochránce (těch odlišných).

Velice výmluvný je také bod „…zajistit vhodnou ochranu zranitelných žadatelů (včetně LGBTIQ osob) v kontextu společného evropského azylového systému a jeho reformy.” Tady překladu netřeba. Je to možná i jakási reakce euro-vrchnosti na remcání části evropského obyvatelstva, proč se přiznává statut uprchlíka i občanům států, kam běžný Evropan jezdí na dovolenou a kde se žádná válka či pohroma nekoná. Třeba lidem z Tuniska. Teď bude stačit, když přijíždějící bojovník ISIL prohlásí, že je na kluky a pohlédne zamilovaně komisaři do očí. Věřte, že neziskovky jim tu fintu donesou nejpozději den po schválení příslušného zákona.

Ovšem ten nejzákeřnější podraz se může skrývat v následující, nevinně se tvářící větě „..Komise bude usilovat o vzájemné uznávání rodinných vztahů v EU. Je-li někdo rodičem v jedné zemi, je rodičem ve všech zemích. V roce 2022 Komise navrhne horizontální legislativní iniciativu na podporu vzájemného uznávání rodičovství mezi členskými státy, např. uznání rodičovství v jednom členském státě právoplatně přiznaného v jiném členském státě.”

Jde o brutální průlom do rodinné legislativy členských států. Neuznáváte svatby gayů a jejich právo na adopci? Nevadí. Hošani si zajedou do liberálnějšího (dejme tomu) Holandska a tam si vyřídí formality. Vrátí se vám zbrusu nová euro-rodinka a k té se budete muset chovat s patřičným respektem. Jako ke všem rodinám ve své zemi. Běda, kdyby si máma Evžen stěžovala na necitlivý přístup školy či úřadů… Nepomůže, dát si do ústavy definici rodiny, jako to udělali v některých zaprděných východoevropských státech. Kdepak, „pokrok”, který dveřmi vyhodili, se jim z rozhodnutí Bruselu vrátí oknem.

A kdo na to vše dohlédne? No jasně, neziskovky. Bude to koordinováno přes evropskou agenturu FRA.  Orgán se 105 zaměstnanci, kteří sbírají informace a „vytváří sdílený soubor znalostí a zdrojů” o diskriminaci v členských zemích. O jakou partu se jedná, naznačí zpráva, že „FRA se dne 22. května 2019 v Brně setkala s českou veřejnou ochránkyní práv Annou Šabatovou, aby zhodnotila spolupráci….”

Tady máte další ukázku „reálného vládnutí” v Evropské unii. Co nejde protlačit přímo, podsune se do vznešeně nazvaných, rozsáhlých dokumentů. Jejich ukryté, důležité ukryté detaily časem probublají legislativou EU až do nejrůznějších závazných opatření. Které zeleno-gendero-aktivistická většina europarlamentu radostně schválí. A pak už se holt „musí” všude implementovat, aby se v Bruselu nezlobili a chtíc nechtíc tak vyvrtat další díru pod čáru ponoru suverenity členských států…

Současně je to i názorná ukázka, proč nejde šlápnout na krk neziskovkám. Které si tu Brusel pěstuje, jako dozorce v oněch táborech, které byly ve vedoucí zemi spolku, v Německu, tak populární a rozšířené ve čtyřicátých letech minulého století.

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (39 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky