15.11.2016
Redakce
0
Kategorie: Ekonomika

Ekonomie polopatě (X.): Bublina a její krach

Sdílejte článek:

ONDREJ TURIS

Flashback: Dostali jsme se do bodu, ve kterém daňový výběr na ostrově nestačí pokrýt rostoucí vládní výdaje. Elity si proto vymyslely novou hračku. Stroj na peníze aka centrální banku. Krize prázdné pokladny státu se proto alespoň na nyní odkládá. A nejen to! Blíží se volby a aparátčíci se chystají roztočit nové kolo kupování voličů. Ale tentokrát na to půjdou sofistikovaněji.

[ad#clanek-respo]

Vláda ostrova už jednou zjistila, jak jednoduše dokáže jimi vytvořena centrální banka uhasit problém s nedostatkem financí. A tak politici začali na centrální banku znovu tlačit. Potenciální voliči se potřebují mít lépe. Nebo by si to měli alespoň myslet.

  • Rozkaz zněl jasně …

Plánovači v centrální bance dosadili proměnné do svých modelů a zjistili, že dočasné snížení úroků by mohlo stimulovat ekonomickou aktivitu a zaměstnanost na ostrově. Snížením sazeb se zvýší dostupnost půjček, firmy nakoupí nové stroje, lidé si postaví nové domy a stát může více utrácet.

  • … Opít se nízkými úroky

A tak se i stalo. Ekonomika ostrova se rozběhla jako pes za uzeným. Na ostrově se roztrhl měch s levnými půjčkami.

  • Stavbař Ivan, který chtěl původně postavit jen menší večerku s potravinami, po snížení úroků přehodnotil své plány a začal stavět moderní nákupní centrum.
  • Rybář Jožko vybral své úspory a vrazil je do “vychytaných” akcí zvučných firem . Akciovému trhu sice docela nerozuměl, ale jedna věc mu byla jasná: jeho úspory v bance jsou mizerně úročeny, zatímco akcie rostou. Akcie jsou vlak, na který je třeba naskočit!
  • Rodinka Bobulových si původně plánovala postavit menší chatrč na 50% -tní hypotéku. Domácí rada však změnila plány. Nedávno snížené úroky dovolí této rodince postavit větší chatrč i s bazénem, přičemž z vlastního keše doplatí pouze 10% hodnoty chatrče. Když dávají, ber!

“Investovat” začal téměř každý. Mizerné úroky a vyšší inflace způsobily, že se lidem úspory odpařovaly před jejich očima a tak každá příležitost ulít své peníze do rostoucích nemovitostí, akcií či jiných aktiv byla velmi lákavá.

Ostrov také zažívá nevídaný růst mezd. Firmy expandují, perou se o zaměstnance a tak musí zvyšovat mzdy. Motorové lodě na ostrově mizí, vytlačují je nové SUV lodě na leasing s nulovým navýšením. Výrobci lodí také expandují a nabírají nové zaměstnance.

Politici se plácají po ramenou, jak dobře pracují a oslavovaní centrální bankéři novinám poskytují jeden rozhovor za druhým s hedlajnami jako “Guvernér národní banky: vstupujeme do nové éry prosperity” . Toto nevídané šílenství na ostrově trvá už několikátý rok, lidé jsou spokojeni a původní vláda obhájila svůj mandát ve volbách již podruhé po sobě.

  • Střízlivění z nízkých úroků

Jak úvěrové šílenství pokračovalo, stále více lidí se začalo škrábat na hlavě s otázkami jako “Není těch chatrčí postavených až příliš? Kdo bude kupovat všechny ty SUV lodě? A nejsou už ty akcie příliš drahé? “. K rostoucím pochybnostem o udržitelnosti ekonomického růstu se přidala i rostoucí cenová inflace.

Centrální bankéři, vyzbrojeni akademickými poučkami o přehřívající se ekonomice, zareagovali postupným zvyšováním úrokových sazeb. Jenže už bylo pozdě. Ostrov si na nízké úrokové sazby navykl a lidé na zvyšování úrokových sazeb patřičně zareagovali. Spekulanti omezili nakupování nemovitostí a akcií za účelem následného prodeje. Firmy začaly méně investovat. Ceny nemovitostí, akcií a komodit začaly v reakci na slabší poptávku klesat. To jen spustilo další lavinu výprodejů.

  • Rybář Jožko, který jednou nakoupil akcie firmy “LODĚSUV” je nyní v panice prodává za poloviční hodnotu.
  • Cena luxusní chatrče rodinky Bobulových klesla o třetinu, ale úvěr samozřejmě musí splácet v původní výši a do toho ještě centrální banka zvyšuje úroky.
  • A stavař Ivan , který namísto původně plánované večerky s potravinami postavil celé obchodní centrum, zoufale vyhlíží zákazníky, kteří najednou nejsou.

Situace je kritická. Centrální bankéři vyzbrojeni akademickými poučkami o stagnující ekonomice, zareagovali opětovným snižováním úrokových sazeb. Jenže popálení ekonomičtí aktéři neměli chuť se znovu pouštět do nového kola investic a spekulací. Alespoň ne teď.

Po několika měsících ekonomického poklesu, si ekonomika ostrova našla své dno, od kterého se může konečně odrazit. No daní za to byla likvidace, nebo reorganizace velké části výrobní struktury, propouštění, prohrané volby vládní strany, pokles cen akcií, mnoho popálených spekulantů a vypaření značné části bohatství, které z části i tak nebylo skutečné, ale jen na papíře.

Elity samozřejmě nelenily a z celé šlamastyky začaly obviňovat leckoho, jen ne sebe. “Banky rozdávaly úvěry jako smyslů zbavené. Spekulanti skoro zničili střední vrstvu! Kapitalismu jsme dali příliš mnoho prostoru, nyní potřebujeme více regulací! “ Dušovali se mnozí komentátoři, politici a akademici na ostrově.

  • Ponaučení

Co je příčinou systematicky se opakujících hospodářských krizí? Podle marxistů je příčina samotné povaze kapitalismu. No v současnosti dominuje spíše vysvětlení keynesiánců, kteří vidí příčinu cyklů v poklesu agregátní poptávky. Podle jejich vysvětlení, vlády, firmy a lidé v jistém momentu omezí své výdaje na spotřebu a investice, což následně vede ke vzniku krize. Zakladatel tohoto pohledu John Maynard Keynes nazval tuto změnu v chování zvířecími pudy. Řešení takové krize vidí Keynes v nasazení agresivní fiskální a měnové politiky ze strany státu. To jest, zvýšit výdaje státu a provést monetární expanzi ( “tištění peněz”) za účelem stimulace ekonomiky a poptávky v ní.

A pak tu máme představitele menšinového ekonomického proudu, tzv. Rakouské ekonomické školy. Rakouské proto, že její zakladatelé pocházeli z Rakouska (jaké překvapení). Tzv. Rakušané za hlavního viníka krizí nepovažují nedostatek státních regulací, ale naopak, jejich nadbytek a to hlavně v oblasti měnové politiky, především v úrokové politice centrálních bank.

  • Vysvětlení hospodářských cyklů podle Rakušanů

Pro porozumění rakouské teorie hospodářského cyklu, musíme nejprve pochopit jak funguje úrok. Pokud máte nastudovanou epizodu o úrocích, můžete tento odstavec přeskočit. Úrok je ve zkratce cena za půjčení peněz. A jako každá jiná cena, její výše se odvíjí od nabídky a poptávky. Logicky pak platí, že čím více úspor v systému (více nabídky peněz), tím nižší jsou úroky (nižší cena peněz). Jinak řečeno, pokud je ve společnosti mnoho lidí s úsporami na půjčování, zájemci o úvěr si mohou “vybírat” (mezi několika úvěrovými nabídkami) a dokáží si tak vyjednat nižší úrokové sazby. To samozřejmě platí i v opačném gardu (méně celkových úspor = vyšší úroky).

“Pes” rakouské teorie hospodářského cyklu je zakopaný v tom, že pokud dojde k manipulaci s množstvím peněz v systému, úroková sazba přestane reflektovat stav skutečných úspor v ekonomice. Místo toho, úroková sazba začne odrážet stav množství vytištěných peněžních “žetonů”.

V reálném světě se to děje takto. Státní centrální banky a státem regulované komerční banky regulují množství peněz v oběhu. Tyto instituce mají možnost “naklonovat” nové peníze z ničeho, případně je ze systému stahovat. Výše úrokové sazby tak dnes nereflektuje stav skutečných úspor (odloženou spotřebu reálných statků) v ekonomice. Úroková sazba, která nereflektuje stav skutečných úspor v systému, může splést ekonomické hráče. Firmy např. investují do příliš ambiciózních projektů a domácnosti a vlády mají větší motivaci se zadlužovat.

V ekonomice s uměle nízkými úroky se po čase objeví nedostatek zdrojů na dokončení, nebo uživení části investic a dochází k nevyhnutelné korekci (likvidace špatných investic, pokles cen, nezaměstnanost …). Jak by měla vláda podle Rakušanů zareagovat na takovou krizi? Zdržet se intervencí do ekonomiky, zredukovat regulace, snížit vládní výdaje, daně a nechat krizi volný průběh. Je to přesný opak toho, co navrhují keynesiánci.

Kdybychom teorii Rakušanů shrnuli do fází, tak hospodářský cyklus probíhá zhruba takto:

Fáze 1/3 – začátek “stimulace” ekonomiky novými penězi: Centrální banky snižují úrokové sazby pod tržní úroveň. V tomto okamžiku se výše úrokové sazby přestává odvíjet od množství reálných úspor v ekonomice a spíše odráží “úspory” papírových a digitálních “peněz”, které bezpracné “produkují” centrální banky spolu s komerčními bankami v režimu frakčních rezerv. Nově vytvořené peníze tečou do ekonomiky, obvykle ve formě snadno dostupných úvěrů. K těmto penězům se jako první dostane finanční sektor, stát, firmy a pak domácnosti.

Fáze 2/3 – hromadění chybných investic: Uměle nízké úrokové sazby vytvářejí iluzi bohatství a dostatečných úspor. Domácnosti, firmy a vlády v reakci na příznivější úroky mění své plány. projekty, které se kdysi jevily jako nerentabilní, se po snížení úrokových sazeb mohou jevit jako ziskové. Podnikatelé realizují projekty, které by v prostředí s tržní úrokovou sazbou vůbec neprovedly, nebo jen skromněji. Firmy mají v šuplících vždy odložené nějaké nápady. Ale to, zda je i ve skutečnosti zrealizují, do značné míry záleží od úrokové sazby a nálady na trhu.

Vezměme si například, že firma plánuje postavit patrové parkoviště, přičemž roční zisk odhaduje na 6% z celkové investice. Pokud by výše úrokové sazby přesahovala 6%, firmě se nevyplatí stavět toto parkoviště a peníze odložené na investici raději vloží do banky, která je zúročí přinejmenším šesti procenty. Takový tržní úrok se snaží podnikateli říct “Hej ty! Zatím kašli na parkoviště a peníze dej raději do banky, aby se mohli rozpůjčovat na investice s vyšší prioritou. “ .

A teď si představme, že centrální banka provede monetární inflaci a uměle stlačí úrokovou sazbu z 6% na třeba 2%. V takovém scénáři by firma začala kopat základy parkoviště s vidinou slušného zisku. Uměle snížené úrokové sazby však znamenají, že v ekonomice nemusí být dostatek reálných úspor na dokončení, nebo “uživení” tohoto parkoviště po jeho případném dokončení.

“Smyšlené” úrokové sazby však nemýlí jen podnikatele. Lidé mají větší tendenci utrácet peníze okamžitě (na co mít prachy na účtu s mizerným úročením?). Domácnosti si také dík nízkým úrokům berou větší hypotéky (zadlužují se), což jen uměle tlačí ceny nemovitostí nahoru a lidé jsou tak nuceni si brát další, ještě větší hypotéky.

A konečně, nepřirozeně nízké úrokové sazby spletou i vlády (Řecko není zdaleka jediným příkladem). Vyšší dostupnost půjček pro státní kasu dokáže rozpoutat výdajové orgie zprava i zleva. Obzvláště před volbami.
Toto období zdánlivé prosperity může trvat mnoho let a za tu dobu se stihne podělati mnoho chybných investic a výdajů.

Fáze 3/3 – likvidace chybných investic: Z důvodu nedostatku reálných úspor, spotřebitelé postupně ztratí zájem o koupi aktiv, jejichž cena se neustále nafukuje. Dokončené byty najednou nemají své nájemníky, akce ztratí své kupce a automobilky zákazníky. Ekonomičtí aktéři jsou donuceni přehodnotit své plány a likvidovat nerentabilní investice. Nadhodnocené ceny aktiv dodávaly lidem pocit materiálního zabezpečení, jenže po korekci cen směrem dolů, se tato fata morgana bohatství rozplyne. Lidé začnou instinktivně více spořit a méně utrácet. Pokud člověku náhle klesne cena jeho domu, či akcií o třetinu, dost zřejmě to ovlivní jeho výdajové návyky. Obzvláště, pokud tomuto člověku hrozí ještě i ztráta zaměstnání. Firmy tak přicházejí o kšefty a jsou nuceny rušit část svých provozů. To nejlepší co v této fázi může vláda dělat, je nedělat nic (ideálně by s tím měla začít dříve). Ekonomika potřebuje projít očistcem, v němž se stala skutečností ceny nafouknutých aktiv a zlikvidiujú špatné investice. Když se tak stane, ekonomika se může odrazit od dna a znovu začít růst. Dokud znovu … ale to už známe.

  • Skřítci a stavba domu

Na ilustraci fází hospodářského cyklu poslouží přirovnání inspirované významným “Rakušanem” Ludwigem von Mises. Představte si staveniště. Mistr plánuje postavit dům z materiálu, který bude průběžně dokupovat během výstavby. Cena materiálů je velmi nízká a projekt proto odvážný, až megalomanský. Jenže co čert nechtěl, stavební materiál je “podceněn” a mistr to (zatím) neví. Nikdo to neví! Totiž, noc před vypracováním projektu stavby, lesní skřítci tajně upravili cenovky stavebních materiálů o třetinu dolů. Samozřejmě, v dobrém úmyslu pomoci lidem. Za “akční ceny” stavebniny rychle mizí a firmám které je prodávají chvíli trvá než zjistí co se děje. Ceny stavebnin se po odhalení manipulace znormalizují a vystřelí alespoň o třetinu nahoru. Jenže v tom okamžiku je dům v pokročilém stádiu výstavby a nečekané zdražení materiálu nedovoluje dokončit dům podle plánu. Šokovaný mistr na celé staveniště křičí: “Všichni stop!” 

Špatná alokace zdrojů zničila část bohatství v systému. Mléko je rozlité. Použití každé další cihly, hřebíku, okenního rámu by celkové škody mohlo jen umocnit. Jisté je jen to, že materiál zdražil o více než se předpokládalo a někdo bude muset ulevit svým očekáváním a uskromnit se. A zatímco zainteresované strany rozhodnou jak dál, na staveništi máme vypnuté míchačky a postávající dělníky. Takový jev může na první pohled vypadat velmi nehospodárné, ale v tomto případě, opak je pravdou. Nejeden progresivní levičák s diplomem ze zvučné zahraniční školy by už rýsoval plány šrotovného pro stavební průmysl. No to nejlepší, co se v takové situaci dá udělat je, umožnit podnikatelům odhalit chyby a přizpůsobit se “nové” realitě. I za cenu krátkodobé bolesti v podobě bankrotů, snížené životní úrovně a zaměstnanosti.

Škoda byla napáchaná během výstavby domu, když vše vypadalo úžasně a optimisticky. Vypnuté míchačky a postávající dělníci jsou už jen nezbytnou součástí ozdravného procesu.

Příčinou problémů na staveništi byly skřítci, kteří zmanipulovali ceny stavebnin. Skutečné ekonomické krize obvykle zapříčiňuje státem regulovaný bankovní systém, který manipuluje s cenou peněz (úrokovými sazbami).

[ad#clanek-respo]

 

ZDROJ: Ondrej Turis

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (10 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

    Udej svého živnostníka …

    PAVEL B. REICHL Taky jistě pamatujete jak se po jarní, tedy první, vlně koronavirové pandemie začala všude na internetu

    Zkolabuje EET hned 1. prosince?

    JIŘÍ MIKULÁŠTÍK Systém EET zkolabuje hned 1.prosince, protože na to není nikdo připraven a listopadový zkušební měsíc nic neotestuje…