21.1.2016
Kategorie: Ekonomika

Ekonomie polopatě (III.): Zázraky se dějí, obchod

Sdílejte článek:

ONDREJ TURIS 21|01|2016

Flashback: Jiří narozdíl od svých dvou kamarádů zariskoval a sestrojil si udici. Ta se mu nakonec osvědčila a on díky ní teď dokáže chytat ryby mnohem efektivněji.

Filip a Milan se po náročné šichtě vracejí z pláže domů do jeskyně. Cestou si odkusovali z čerstvě ulovené ryby a debata o tom, jak by si i oni mohli pomoci k lepší životní úrovni, podobně jako se to podařilo Jiřímu. Najednou dostali nápad. Zeptají se ho, zda by jim nepůjčil jeho udici v době, kdy ji zrovna nepoužívá.

[ad#clanek-respo]

Filip: “Hej, Juro! S tou udicí si zabodoval! Klobouk dolů, ale nemohl by si nám ji občas půjčit? “

Milan: “Tak, tak, Jirko. I tak ji používáš jen 2 hodiny denně. My ti ji po vždy po 4 hodinách používání vrátíme. Denně si potřebujeme chytit jen 2 ryby. Čestné rybí! “

Jiří si instinktivně přitiskne udici k sobě a říká: Víte kolik úsilí mě stál výzkum a vývoj této hi-tech udice? A já vám ji mám jen tak půjčit? Co když mi ji dolámete, nebo ztratíte?

Filip a Milan se však nenechají odbýt: “Neboj nic! Udici ti každý den vrátíme, i s odměnou – to bude jedna ryba na den. “

Jirkovi se rozsvítí oči: “Předčasný důchod! Už nebudu muset pracovat! Ale počkat, stále je zde riziko, že mou udici rozbijete, nebo že s ní nebudete umět chytat ryby. Mám lepší nápad. Jelikož jsem specialista na chytání ryb na udici, tak jen já budu chytat ryby a část úlovku si s vámi povyměňuji za různé protihodnoty. “

Filip: “Já jsem byl celý život krejčím. Výměnou za tvé ryby ti budu vyrábět různé módní doplňky z palmových listů. “

Milan: “Cestou sem jsem si všiml kokosových ořechů na palmách. Za tvé ryby ti budu dodávat tyto místní pochoutky. Jsem sportovec, ty ořechy už nějak dostanu dolů.”

Jirka si všechno promyslel a nakonec souhlasil: “Ok! Od zítra jdeme na to. Konečně budu mít vyváženou stravu a hipsterskou košili k tomu.”

Filip a Milan: “Dohodnuto! My zas konečně nebudeme muset 12 hodin denně zápasit s těmi kluzkými potvorami.”

A tak se zrodila první obchodní transakce na ostrově.

  • Ponaučení

Obchod na bázi dobrovolnosti, respektive dobrovolná výměna je výhodná pro všechny zúčastněné strany. Každý účastník obchodní výměny vyměňuje z jeho pohledu “něco” méně-cenné, za “něco” cennější. Každý účastník obchodu zbohatne, i když se v ekonomice žádné nové zboží nevyrobí a žádná nová služba neposkytne. Změní se jen to, že se vhodněji přeskupí vlastnická práva k již existujícím statkům. To je kouzlo obchodu.

Specializace a dělba práce jsou důležité pro co nejefektivnější alokaci zdrojů. Jirka se díky své udici a zkušenostem specializuje na chytání ryb. Filip je zase dobrý krejčí a Milan umí lézt po stromech a sbírat jejich plody. Každému účastníkovi trhu se vyplatí specializovat se na tu práci, ve které je nejlepší a produkty ostatních “prací” může získat obchodováním.

Zde je příklad:

Případ, kdy Juraj a Milan neobchodují. Tj “vyrábějí” jen pro svou spotřebu:
tab_neobchoduju

Případ, kdy se Juraj a Milan specializují jen na jednu práci a obchodují mezi sebou:tab_obchoduju

Jak je z tabulek vidno, i přesto že Milan je horší v obou činnostech (chytání ryb a sběr ořechů), Jirkovi se stále vyplatí s ním obchodovat. A pro “chudšího” Milana to platí ještě víc. Díky vzájemnému obchodu Jiří ušetří 1 hodinu a Milan 8 hodin práce. Tento ušetřený čas mohou využít k relaxaci a “odpočinku”, nebo na tvorbu dalších úspor. Díky specializaci také eliminují “prostoj” mezi přechody od jedné produkční činnosti k druhé a dá se očekávat, že výrobní časy na jednotku zboží se budou postupně zkracovat přibývajícími zkušenostmi “Fachmana”.

  • Osobní preference jsou subjektivní

Někteří kritici volného trhu tvrdí, že při obchodu dochází k obohacování jedné strany na úkor druhé. Není to pravda. Při dobrovolné výměně získávají obě strany, jinak by alespoň jedna strana z obchodu vycouvala. Preference lidí jsou totiž subjektivní. Čím vyšší různorodost osobních preferencí účastníků trhu, tím větší je užitek z obchodu.

  • Příklad – intergalaktický byznys

Představme si například, že nás navštíví mírumilovní mimozemšťané. Jsou od nás tak odlišní, že z nějakého důvodu velmi baží po slané vodě – je to pro ně elixír mládí, kterého mají nedostatek. Tito mimozemšťané však disponují oceány a řekami, ve kterých proudí vysoce kvalitní výběrové víno, které zase milujeme my, pozemšťané. Mimozemšťané jejich víno ​​používají na splachování záchodů a polévání polí. Potenciál na byznys by tušil nejeden spekulant. Díky rozmanitým preferencím jednotlivých stran dojde přes obchod k šetrnějšímu přeskupení vlastnických práv k majetku. Nic nového se nevytvoří, ale obě strany zbohatnou.

  • Barter, nebo peníze?

V našem příběhu zatím nebyly vynalezeny “peníze” a ostrované obchodují v režimu “barter”, čili vyměňují zboží za zboží, bez použití peněz, jako prostředku výměny. Použitím peněz by se však na principu obchodu nic nezměnilo, jen by se technicky zjednodušilo provádění složitějších transakcí.

  • Prostředníci v obchodě

Prostředníci v obchodě, tzv. obchodníci, splňují v ekonomice legitimní úlohu. Fungují jako zprostředkovatelé obchodní výměny mezi jednotlivými stranami, např. mezi velkoobchodem a koncovým zákazníkem. Jejich vytvořená hodnota pramení zejména z jejich specializace na obchodní činnost. Proto většina výrobců neprodává své výrobky přímo koncovým zákazníkům, ale obvykle se to děje na “dva, třikrát” přes obchodníky.

[ad#clanek-respo]

  • Jak stát deformuje obchod

Stát zasahuje do dobrovolné výměny statků různými způsoby. Zde zmíníme jen některé z nich. Na vnitrostátní úrovni jde zejména o stanovování pravidel jak daný produkt má vypadat, co může a nemůže obsahovat, jaká může být jeho cena, jak se může nazývat a samozřejmě spotřební daně. Na mezinárodní úrovni stát navíc zavádí např. cla, obchodní sankce, nebo do mezinárodního obchodu zasahuje nepřímo, např. přes dotace domácím zemědělcům.

Oficiální obhajobou takových omezujících opatření ze strany státu je obvykle starost o ochranu spotřebitele, nebo starost o ochranu domácích výrobců před zahraniční konkurencí. Ať už jsou úmysly státu v této oblasti jakékoliv, výsledkem podobných opatření je tlak na vyšší ceny a slabší výběr pro spotřebitele.

ZDROJ: Ondrej Turis

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (4 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...