4.7.2025
Kategorie: Politika

Dezinformace ministerstva vnitra o migračním paktu. Povinné kvóty. Ukrajinská výjimka

Sdílejte článek:

NESPOKOJENY

Ministerstvo vnitra ČR šíří ohledně migračního paktu nepravdivé a/nebo zavádějící informace. Přitom migrační pakt bude mít zásadní bezpečnostní dopady na ČR. MV tedy svým informováním o migračním paktu naplňuje svou vlastní definici dezinformace, ačkoli si u toho musí být vědomo, že komunikuje o zásadní bezpečnostní hrozbě, jak ji samo definuje. Jinak řečeno, Ministerstvo vnitra patří podle vlastních definic mezi hybridní hrozby.

Ministerstvo vnitra (MV) provozuje stránku, na které poskytuje veřejnosti základní informace o migračním paktu. Stránku najdete zde.

Součástí MV je Centrum proti hybridním hrozbám (CHH). Podívejme se, jak CHH definuje pojem dezinformace:

„Pojem „dezinformace“ znamená šíření záměrně nepravdivých informací, obzvláště pak státními aktéry nebo jejich odnožemi vůči cizímu státu nebo vůči médiím, s cílem ovlivnit rozhodování nebo názory těch, kteří je přijímají.“

Mohu napsat toto:

  1. MV je státní aktér.
  2. MV šíří ohledně migračního paktu nepravdivé a/nebo zavádějící informace.
  3. Cílem šíření těchto informací nepochybně je ovlivnit názory těch, kteří je přijímají. Jinak řečeno, ovlivnit názory občanů ve prospěch migračního paktu, tj. banalizovat kritiku migračního paktu.
  4. Přitom migrační pakt bude mít zásadní bezpečnostní dopady na ČR. Jak samo CHH, tedy samo MV, na svých stránkách uvádí: „Hrozbu mohou ve specifických případech představovat konkrétní imigranti anebo jejich masy. Tato dílčí hrozba může mít podobu terorismu, organizovaného zločinu, ale i šíření infekční nákazy, kulturních zvyklostí neslučitelných s naším právním pořádkem nebo snížené ochoty k integraci.“
  5. MV tedy svým informováním o migračním paktu naplňuje svou vlastní definici dezinformace, ačkoli si u toho musí být vědomo, že komunikuje o zásadní bezpečnostní hrozbě, jak ji samo (cestou CHH) definuje.
  6. Jinak řečeno, MV patří podle vlastních definic mezi hybridní hrozby, kvůli kterým založilo CHH

Jaký je tedy závěr? Buď se ze strany MV jedná o neuvěřitelný šlendrián, anebo o snahu zakrýt fatální selhání svého ministra při jednání o migračním paktu. [zdroj]

Migrační pakt

Na konci stránky je sekce otázek a odpovědí. MV se samo sebe ptá a samo si odpovídá. Pojďme si je postupně rozebrat.

Otázka: Jsme svědky situací, kdy migranty převáží lodě neziskových organizací. Změní se něco, aby se toto nedělo?

Odpověď: Součástí Paktu jsou i dohody se třetími zeměmi, které by měly obsahovat opatření k prevenci nelegálních toků. Dalším opatřením v Paktu je hraniční procedura – pokud tedy cizinci již přicestují, jsou země příjezdu povinny spustit hraniční proceduru a zajistit, aby příchozí během hraniční procedury spolupracovali a na určeném místě zůstali, a to i v detenčním zařízení.

Můj komentář:

  1. MV si klade otázku, zda migrační pakt zamezí pašeráckému byznysu politických neziskovek. Půvabné je, že odpověď MV se odpovědi na otázku, kterou si samo MV položilo, vyhýbá.
  2. MV říká, že součástí migrační paktu jsou dohody se třetími zeměmi. Těmito zeměmi má MV na mysli zejména severoafrické státy. Problém je, že migrační pakt žádnou takovou dohodu neobsahuje.
  3. Migrační pakt pouze obecně říká, že EU a členské státy by takové dohody měly uzavírat. Ale žádnou z nich neobsahuje.
  4. Ovšem cena za takovou dohodu bude často vysoká. Migrační pakt totiž ve stejném ustanovení říká, že cílem těchto dohod by kromě předcházení nelegální migraci měla být i podpora legální migrace a přesídlování migrantů.
  5. Jinak řečeno, cílem těchto dohod by mělo být také dobrovolné převážení migrantů z Afriky a dalších oblastí do Evropy. Kdepak na člunu přes Středozemní moře! Hezky letadlem za peníze daňových poplatníků z EU… O tom už však MV mlčí.
  6. MV dále říká, že pašerácký byznys politických neziskovek má kazit také hraniční azylová procedura, tj. že se žádost azyl vyřídí v blízkosti hranic EU. To je ovšem dost manipulativní argument.
  7. Jednak, hraniční proceduru bude povinně prodělávat jen část migrantů. Ale hlavně, hraniční procedura bude probíhat až na území EU, tj. až poté, co migranti do EU připlují (třeba na lodích politických neziskovek) a překročí hranice. Jak může toto bránit politickým neziskovkám, aby do Evropy migranty dovážely?
  8. Možnosti migranty do doby deportace zavřít do detenčního zařízení migrační pakt klade tolik překážek, že bude využívána jen ojediněle. Migrační pakt jako základní pravidlo zachovává právo migrantů, které však platí už dnes, volně se pohybovat na území členského státu. Jak současné předpisy, tak i migrační pakt z tohoto práva stanovuje výjimky, ale základním pravidlem je právo migranta na volný pohyb.
  9. Přesto MV manipulativně odpovídá tak, jakoby možnost migranta do doby deportace (nebo udělení azylu) zavřít do detence byla téměř samozřejmostí.

Závěr: Odpověď MV na tuto otázku, kterou si samo položilo, je silná dezinformace. Možná je to dáno tím, kdo je ministrem vnitra… [zdroj]

Povinné kvóty

MV se vyjadřuje takto:

(A) Nově je v Paktu upravena oblast solidarity – ta je flexibilní, státy si mohou vybrat, zda budou zemím pod migračním tlakem poskytovat finanční prostředky, relokovat nebo poskytovat materiální zabezpečení, nebo tuto podporu kombinovat. V žádné situaci nejsou povinné relokace, tedy přesun žadatele o azyl ze státu A do státu B za účelem provedení azylového řízení. A to ani v případě krizové situace. Tento výklad byl potvrzen Evropskou komisí.

(B) Schválením Paktu se naopak ruší možnost zavedení povinných migračních kvót, která je podle stávajících pravidel možná.

(C) V případě krizové situace může dojít k tzv. offsetům (neboli kompenzaci v oblasti příslušnosti), což je převzetí odpovědnosti za posouzení žádosti o azyl u takových osob, které se již na území daného státu nachází a podali žádost o azyl. Nejde tedy o fyzický přesun dané osoby. To se za určitých okolností děje již dnes podle stávajících pravidel.

(rozdělení na sekce A, B a C jsem provedl já, abych se na ně mohl snadno odkazovat)

Můj komentář:

  1. Informace v sekci A jsou pravdivé.
  2. Informace v sekci B je lež. Nic takového migrační pakt nedělá. O zavedení jednorázových povinných migračních kvót se speciálním nařízením EU pokusila v roce 2015. Nevyšlo jí to. Ovšem nic v migračním paktu nebrání EU, aby se podobné jednorázové opatření pokusila vedle migračního paktu prosadit znovu.
  3. Migrační pakt je ve své podstatě horší, než jednorázové kvóty, které měly proběhnout v roce 2015, protože zavádí trvalý, každoroční mechanismus solidarity. Ano, neobsahuje povinné relokace, ale obsahuje více nepřímých možností, jejichž výsledkem bude více migrantů v ČR. Psal jsem o tom vícekrát.
  4. Informace v sekci C je manipulativní. Důvodů, proč se na našem území mohou migranti fyzicky vyskytnout, je více. Pokud se to bude dít, například v důsledku německých hraničních kontrol, způsobí mechanismus offsetů, že si řadu z těchto migrantů budeme muset nechat.
  5. Zvláště v situaci tzv. migrační krize může nastat situace, kdy nebude platit ani podmínka, že mechanismus offsetů dopadne jen na migranty, kteří se u nás fyzicky vyskytují. Psal jsem o tom například zde.
  6. Připomínám, že právě mechanismus offsetů se do migračního paktu dostal během českého předsednictví. Psal jsem o tom např. zde.
  7. Ještě poznámka k samotnému nadpisu „Povinné kvóty“. Obecně vzato, migrační pakt povinné kvóty obsahuje. Neobsahuje sice povinné relokace, ale povinné kvóty ano. Psal jsem o tom zde.

Závěr: Text MV k povinným kvótám je směsí pravdy, lži a manipulace. Zkrátka dezinformace. [zdroj]

Ukrajinská výjimka

MV se se vyjadřuje takto:

(A) Jde o výjimku z účasti na solidárním mechanismu. Počet držitelů dočasné ochrany se musí vzít v potaz při posuzování faktu, zda je stát zasažen migračním tlakem.

(B) Evropská komise při každoročním zhodnocení situace v členských státech vezme v potaz i přítomnost vysokého počtu držitelů dočasné ochrany. Takové státy by pak měly být vyňaty z povinnosti přispívat solidárními příspěvky v rámci solidárního mechanismu, resp. by solidární příspěvky měly být sníženy. Toto ustanovení se nachází v Nařízení o řízení azylu a migrace (AMMR). Jedním z cílů návrhu je totiž zajistit celkovou rovnováhu v migračních politikách členských států, a to v situaci, kdy azylové a migrační systémy členských států mohou být zatíženy různými podobami, včetně enormního počtu osob požívajících dočasné ochrany v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajinu.

(C) Tuto úpravu navrhla do textu Česká republika.

(rozdělení na sekce A, B a C jsem provedl já, abych se na ně mohl snadno odkazovat)

Můj komentář:

  1. Informace v sekci A jsou pravdivé.
  2. Informace v sekci B jsou manipulativní. Ano, počet držitelů dočasné ochrany, což jsou v praxi právě ukrajinští uprchlíci, se musí vzít v úvahu. Potíž spočívá v tom, že je to jen jeden z cca 20 dalších údajů, podle kterých se rozhodne, který členský stát bude mít nárok na nějakou úlevu z povinné solidarity.
  3. Nejlépe to ilustruje připojený snímek z migračního paktu, kde vidíte, jaké všechny údaje se budou posuzovat. Žlutě jsou zvýrazněny ty, které splňuje řada migračně zatížených států. Červeně je zvýrazněna ona tzv. Rakušanova ukrajinská výjimka. Všechna tato kritéria mají stejnou váhu.
  4. Jinak řečeno, zatímco hodně států daleko více splňuje všechna žlutá kritéria, Česká republika významně splňuje pouze to červené. Úlevy z povinné solidarity však nelze poskytnout všem, pak by se celý systém zhroutil. Jinými slovy, s přiznáváním úlev se bude spíše spořit.
  5. Je pravděpodobné, že pro rok, kdy poprvé poběží povinná solidarita, tj. rok 2026, má naše vláda Ursulou von der Leyenovou přislíbeno, že nějakou úlevu kvůli ukrajinským uprchlíkům dostaneme. Ale z výše uvedeného je evidentní, že to rozhodně nebude pravidlem a poměrně rychle o úlevu přijdeme. Jednak z výše uvedených důvodů a jednak proto, že Ukrajinci se časem budou vracet a jejich počet se bude snižovat. Naproti tomu, západní státy EU budou žlutá kritéria splňovat trvale.
  6. Tedy shrnuto k sekci B: ukrajinská výjimka je spíše takové šidítko pro občany středoevropských států, aby uvěřili, že se jich povinná solidarita vlastně týkat nebude. A vlastně je dost přehnané tvrdit, že je to nějaká výjimka. Není. Je to jen jedno z cca 20 kritérií, která musí být vzata v úvahu.
  7. Informace v sekci C je pravdivá. Abych nebyl zase takový škarohlíd, napíšu, že je dobře, že toto kritérium bylo do migračního paktu doplněno. Nicméně jeho význam je enormně nafukován a je využíváno pro manipulativní komunikaci s veřejností.

Závěr: Text MV k tzv. ukrajinské výjimce je směsí pravdy a manipulace. Jádro argumentace MV je ovšem ryzí manipulace. Zkrátka je to další dezinformace. [zdroj]

Novela zákona o azylu

Vít Rakušan se vozí po opozici, že nehlasovala pro jeho novelu zákona o azylu. Sám ze sebe dělá „tvrďáka“, co prosadil zpřísnění azylového systému. Dovolte v této souvislosti několik poznámek. K tomuto tématu snad už posledních…

  1. Novela je především vynucena migračním paktem. Z naprosté většiny tedy nejde o iniciativu Víta Rakušana, ale o krok vynucený migračním paktem.
  2. Ano, migrační pakt obsahuje některá přitvrzení. Ovšem vedle toho obsahuje povinnou solidaritu a další změny, které k nám naopak více migrantů přivedou.
  3. Je absurdní, jak Vít Rakušan dělá ctnost z projednávané novely zákona o azylu, když to byl ten stejný Vít Rakušan, kvůli kterému máme migrační pakt! Psal jsem o tom zde.
  4. Přestože novelu zpracovalo Rakušanovo ministerstvo, formálně ji předložila skupina poslanců. To umožnilo Rakušanovu ministerstvu vyhnout se povinnosti informovat, co přesně z migračního paktu novela zavádí (divím se, že tato zásadní otázka netrápí opozici).
  5. Tedy shrnuto, novela je jen z malé části, pokud vůbec, iniciativou Víta Rakušana, resp. jeho ministerstva, reaguje na migrační pakt, který je jednou z nejzásadnějších současných hrozeb pro ČR, kterou však ten stejný Vít Rakušan velmi významně pomohl stvořit, aby nakonec jeho Ministerstvo trikem utajilo, co vlastně z migračního paktu novela zavádí do českého právního řádu.
  6. Opět proto musím konstatovat, že jakkoli vítám každé zpřísnění azylového systému, vůbec se nedivím poslancům, kteří pro novelu nehlasovali, protože nechtěli „svítit“ u této Rakušanovy podivné hry. [zdroj]
Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (9 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
3 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)