Desatero férové práce Jany Maláčové, aneb jak ještě více zesocializovat sociální systém

Jana Maláčová na Twitteru píše, že předává štafetu a spolu s ní i desatero „férové práce“:

Věříme, že exministryně to jistě myslí dobře a jde ji o blaho pracujících lidí a o ekonomickou prosperitu. Ovšem to, co ona vidí jako férovou mzdu, nemusí nutně připadat férové všem, a také to bude mít neblahé ekonomické důsledky. A v ekonomii platí jedno důležité pravidlo, formulované Frédéricem Bastiatem v roce 1850: „Existuje pouze jeden rozdíl mezi špatným a dobrým ekonomem: špatný se přidržuje viditelného účinku, zatímco dobrý bere v úvahu jak účinek viditelný, tak i ty účinky, které je nutné předvídat.“

Desatero Jany Maláčové

1. Hodnoty vytvářejí svojí prací zaměstnanci

S tím naprosto souhlasíme. Vytvářejí je zaměstnanci v průmyslu a ve službách, učitelé, lékaři, a tak dále. Vytváření je investoři, kteří svými penězi investují. Vytvářejí je podnikatelé, kteří jsou ochotni riskovat svůj kapitál a často pro úspěch firmy obětují své zdraví, soukromý život. Jediní, kdo hodnoty nevytváří, jsou státní úředníci, a tak bychom navrhovali část úředníků propustit, aby mohli být zaměstnání v odvětvích, která hodnoty vytvářejí. V zájmu všech majitelů firem a investorů, kteří zaměstnávají zaměstnance a platí jejich mzdy a odvody, nezapomínejme na ně. Oni svou odvahou vytváří největší hodnoty.

2. Minimální mzda tvoří 50 % průměrné mzdy

S průměry je ta potíž, že když i malé počet lidí vydělává opravdu velké peníze, tak dokáží průměr vcelku jednoduše vychýlit. Zkuste si spočítat průměrnou mzdu devíti hráčů domácí hokejové extraligy a Jaromíra Jágra, když hrál za Pittsburgh Penguins, a řekněte, že jde o průměrnou mzdu českých hráčů hokeje. Na jednu stranu máte pravdu. Na druhou stranu bude průměrná mzda tak extrémně vychýlená, že bude těžké brát ji vážně. A přesně tak vážně bere průměr Jana Maláčová. Namísto, aby se podívala na medián mezd, který je daleko více vypovídající a dokáže odfiltrovat lépe extrémní výkyvy v nerovnostech platů. Jistě všichni Jaromírovi přejeme jeho miliony, na druhou stranu chápeme, že průměrovat jeho mzdu se mzdou okresního hokejisty není jaksi matematicky ani statisticky košer.

Tedy, Jana Maláčová by měla zapomenout na průměry a podívat se na medián. Zjistila by, že minimální mzda (16 200 Kč) odpovídá téměř na koronu přesně 50 % mediánu (medián je 32 408 Kč). Stát by však minimální mzdu měl snížit, takto vysoká minimální mzda brání nekvalifikovaným pracovníkům (zejména mladým lidem a imigrantům), aby si našli práci.

3. Týdenní pracovní doba nepřesahuje 35 hodin

„A není to málo, Antone Pavloviči?“ Fér by přece bylo pracovní dobu zkrátit na minimum, třeba na hodinu denně, či na nulu.

Jana Maláčová by si měla uvědomit, že zkrácení pracovní doby povede k poklesu výkonnosti. Například k menšímu počtu vyrobeného zboží. Menšímu počtu obsloužených klientů. Firmy budou muset tedy snížit mzdy tak, aby odpovídaly produkce, např. definováním hodinové sazby za práci zaměstnance. Pokud zaměstnanec odpracuje týdně o 5 hodin méně, jeho mzda bude zhruba takovému snížení odpovídat. Zaměstnavatelé také budou muset zaměstnat více lidí (což je ovšem nyní problém, nezaměstnanost je stále velmi nízká), a v některých odvětvích nelze výpadek lidské práce nahradit robotizací. Pokud zaměstnanci vydělají méně, také méně utratí a koupí méně zboží a služeb. O to méně firmy vyrobí.

Pokud ovšem paní Maláčova myslí, že firmy mají za kratší pracovní dobu platit stejné mzdy, měla by vědět, že mnoho firem, které se zotavují z koronakrize (takové zotavení může trvat i několik let), poškodí snížení pracovní doby a vyplácení stejné mzdy.

Není prostě možné, aby firmy platily stejnou mzdu za menší počet hodin odpracované práce a nepostihlo to ekonomiku.

Ministerstvo to může nechat na firmách, není třeba zkrácení pracovní doby řešit systémově. Mnoho firem experimentuje se zkrácením pracovní doby a nabízí jej jako lákavý benefit pro zaměstnance.

4. Dovolená zaměstnance trvá alespoň 5 týdnů

Dovolená ze zákona trvá 4 týdny. Každý zaměstnanec má nárok na měsíc placeného volna. Mnoho firem ovšem v boji o kvalitní zaměstnance dává týden či dva navíc a některé firmy dokonce nabízí dovolenou neomezenou. Týden dovolené navíc pro všechny není nutný řešit systémově. Trh práce si s tím poradil sám a firmy tak mají možnost nabízet nepeněžní benefit. Pokud to paní Maláčové připadá nedostatečné, navrhujeme uzákonit třicet, anebo padesát týdnů dovolené či rovnou neomezenou dovolenou pro všechny. Pak budou všichni na dovolené a budou pobírat mzdu.

Paní Maláčová by si měla uvědomit, že aby mohl zaměstnavatel dát dovolenou navíc, zaměstnanec musí tuto dobu v podstatě odpracovat. Musí vytvořit nadhodnotu své práce během pracovní doby, ze které zaměstnavatel pokryje jeho mzdu v době dovolené.  Pokud tato nadhodnota nevznikne, není z čeho platit mzdu v době dovolené. Tento problém se týká především nízko kvalifikovaných zaměstnanců. V podstatě pak zaměstnavatelé raději najmou OSVČ, zaměstnají lidi na DPČ či DPP, aby nemuseli problém dovolených řešit. Případně investují do robotizace, digitalizace a technologií a propustí zaměstnance, kteří si na svou dovolenou nevydělají.

Technologie dovolenou nepotřebují, a tak je nejlepší řešením na zvýšení nezaměstnanosti nekvalifikovaných zaměstnanců uzákonění dovolené „alespoň na 5 týdnů“.

5. Příplatek za přesčas, práci v noci a o víkendu je ve výši 50 % průměrné mzdy zaměstnance

Výši příplatků doporučujeme nechat na firmách a nikoli na státním systémovém řešení. Mnoho firem dává vyšší příplatky, než je návrh exministryně, aby přilákaly kvalitní zaměstnance, mnoho jiných firem si to ale nemůže dovolit, protože například zaměstnanci nevytvoří v noci, o víkendech či přesčasech vyšší hodnotu práce. A pokud ji nevytvoří, nemá ji zaměstnavatel z čeho zaplatit.

Naopak mnoho zaměstnanců bude rádo chodit do práce přesčas, o víkendu či v noci za stejnou, či lehce vyšší mzdu. Pokud bude Jana Maláčová trvat na tom, že firmy musí platit příplatek ve výši 50 % průměrné mzdy, je možné, že některé firmy práci o víkendu a v noci omezí a zaměstnanci tak nebudou mít možnost si vydělat ani to, co si vydělávají nyní.

6. Nemocenská je proplácena od prvního dne nemoci

Již od 1. července 2019 je náhrada mzdy vyplácena od prvního pracovního dne pracovní neschopnosti nebo karantény. Karenční doba tři dny je již dva a půl roku zrušena.

7. Práce bez sociálních odvodů je nelegální

Zdanění práce je v České republice jedno z nejvyšších v Evropě. Kdyby bylo sníženo, částečně to vyřeší, že lidé nechtějí platit odvody. A mimochodem, žádná práce není nelegální. Práce je práce a dává lidem důstojnost. A pokud tímto má paní Maláčová namysli přivydělávání si vedle pobírání sociálních dávek, tak sociální dávky doporučujeme snížit.

8. Ženy a muži pobírají v celé zemi za stejnou práci stejnou mzdu

Ano, souhlasíme s paní Maláčovou, že ženy a muži mají být placeni stejně. Ovšem je potřeba, aby firmy měly volnou ruku v tom, jak koho platí. Stejná práce nemusí nutně znamenat stejnou mzdu i z toho důvodu, že kvalifikace a zkušenosti zaměstnanců nemusí být stejné. A firmy potřebují mít možnost toto zohlednit v platu.

Dále je potřeba, aby se ženy naučily více si věřit a říkat si o více peněz, protože si často řeknou o menší mzdu než muži například z nedostatku sebedůvěry. A když kandidát k sobě nemá důvěru, proč by ji měl mít zaměstnavatel?

Je potřeba, aby změna za rovné platy přišla zdola, tedy od samotných žen. Stát by do toho neměl zasahovat. Protože jinak ženy budou místo přirozeného rozbíjení skleněných stropů akorát trpět syndromem podvodníka.

Pokud srovnáváme jablka s jablky, tedy ženy na totožné pracovní pozici, s totožnou zkušeností, stejným výkonem a stejnými riziky, rozdíl ve mzdách mužů se smrskne na maximálně pár procentních bodů.

9. Agentury práce jsou zakázané

Agentury práce vykrývají sezónní poptávku po práci v různých sektorech ekonomiky. Například ve skladech se zbožím před Vánoci, na práci v zemědělství při sklizni. Z jakého důvodu by měly být agentury práce zakázané, nám není zřejmé, ale další bod nám zřejmě docela napovídá.

Anebo mají zemědělci najmout na hlavní pracovní poměr za polovinu průměrné mzdy dělníky na sklizeň brambor a platit je 12 měsíců v roce i když práci by pro ně měli jen maximálně 2 měsíce?

10. Dovážení levné pracovní síly ze zahraničí je nepřijatelné

Paní Maláčová chce zvyšovat mzdu, snižovat počet hodin a zakazovat zahraničním pracovníkům pracovat v Česku.

Mimochodem, není jediný rozumný a logický důvod, proč by  u nás zahraniční pracovníci nemohli zastávat práci, kterou Češi dělat nechtějí nebo na ní nemají potřebnou kvalifikaci. Je nemorální nedovolit pracovníkovi z východu Ukrajiny, kde není práce, aby pracoval v českém stavebnictví, stavěl budovy pro české občany a za svůj plat podporoval rodinu ve své domovině – a to vše za situace, kdy Čech takovou práci dělat nechce.

Je mnoho sektorů ekonomiky, které se bez pracovníků ze zahraničí neobejdou a pokud by došlo k omezení jejich zaměstnávání, dojde spolu s tím k problémům ve výrobě v daných sektorech, které mohou zvýšit ceny a tím pádem přispět k inflaci.

Shrnutí

Recept paní Maláčové na férovou práci je skvělým ekonomickým koktejlem na zvýšení nezaměstnanosti a způsobení ekonomické krize. Exministryně by si měla uvědomit, že taková krize dopadá nejvíce na ty nejzranitelnější pracovníky, tedy manuálně pracující a nízko kvalifikované. Tedy na ty, kterým se paradoxně snaží pomoci a které chce co nejvíce chránit.

Pokud by je chtěla skutečně tak moc chránit, jsou i jiné nástroje jak to udělat než nebezpečně koketovat se socialistickými praktikami. Například lze více podporovat rekvalifikační kurzy pro doplnění znalostí, aby si nízko kvalifikovaní zaměstnanci zvýšili kvalifikaci a tím pádem zvýšili své příjmy. Může zaměstnance motivovat snížením daní, když budou podstupovat rekvalifikační kurzy. Stát může podporovat například sníženou daní IT kurzy, kdy se manuální dělník rekvalifikuje na obsluhu stroje pro obrábění. Stát může ulevit firmám na daních, které takovou rekvalifikaci budou provádět. Stát také může k rekvalifikaci využít odborných učilišť, středních odborných škol či univerzit. Nástroje pro motivaci firem a zaměstnanců má, instituce vzdělávání a vzdělané kantory má rovněž k dispozici.

Není dobré rozdávat dovolené, snížené pracovní úvazky a vyšší mzdy zadarmo. To vede ke krizi. Naopak cesta k ekonomické prosperitě vede přes kvalifikovanou pracovní sílu a vzdělané zaměstnance. Takový lidé jsou reálným vysokým přínosem a nikoli nákladem pro stát či firmu.

Dále bychom exministryni doporučili alespoň na chvíli změnit úhel pohledu. Podnikatelé vytvářejí příležitosti, zaměstnávají lidi a téměř vždy u toho riskují své finance, své zdraví a obětují svůj soukromý život. Kdyby nebylo podnikatelů, neměli bychom tak silnou tržní ekonomiku a jako společnost bychom byli daleko chudší. Kdyby nebylo podnikatelů, neměli bychom inovace a ekonomický růst. Kdyby nebylo podnikatelů, nebylo by kde zaměstnávat lidi.