Pře
12.4.2015
Kategorie: Historie49 přečtení

Děkuji … Karle Kryle!

Sdílejte článek:

RED 12|04|2015

Karel Kryl se narodil 12. dubna 1944 a zemřel 3. března 1994. Byl vynikající zpěvák, písničkář, skladatel, básník, hlavní představitel československého protikomunistického protestsongu, výborný výtvarník, pro mnoho lidí ten nejlepší kamarád, se smyslem pro humor, laskavý, přející a život milující člověk. Muž s obrovským rozhledem, kterému po mnoha letech po jeho smrti dáváme v mnoha věcech stále více za pravdu.

[ad#hornisiroka]

Mnohé jeho myšlenky o vývoji naší vlasti pro tzv. „sametové revoluci“ jsou zaznamenány v jeho knize Země Lhostejnost. Zaráží přesností postřehů a skoro až vizionářským odhadem událostí věcí příštích. 

Krátce po revoluci v roce 1989 se Karel Kryl podivoval nad tím, jak je možné, že se po přejezdu hranice nic viditelně nemění. „Hledal jsem nově zasazené stromy a nalézal ty staré, pokácené vichřicí. Snad jsem ty sazeničky přehlédl. Strom roste dlouho…“ posteskl si s vírou, že snad bude vše vidět v nejbližších letech. Z úryvků knihy však vyplývá, že jeho rozladěnost spíše narůstala.

kkryl

„Posílají mě tam, odkud se vždy – byť jen na čas – vracím. Vadím zase … Jen mrtvé ryby plavou s proudem, praví přísloví. Jenže jak sleduji pozorně denní dění, čas ubíhá, čemuž nasvědčuje zostřování politického boje. Ach, kdyby politického. Partajně politikářského…Bavím se, ale není to humor nejpřijatelnějšího druhu,“ přiznává Karel Kryl.   A dál si postekne, že si o něj „otírali hubu. Elévové i novináři, příležitostné psačky plačky, zklamaní samečci, nadšení svazáčci z jakéhokoli svazu“.

A čistě ve svém stylu pokračuje: „Ó jak bych jásal, kdybych mohl vzbudit Ferdinanda Peroutku, pana Novináře a pana člověka. Kdyby se z nekončícího výletu vrátili Jaromír Netík, Sláva Volný a další a kdyby procitl ze svého věčného snu kníže světa i ducha Karel Schwarzenberg. Scházejí mi tu šlechtici ducha a svědomí,“ povzdechl si ve svých komentářích psaných v letech 1991 až 1992 Kryl.

„Díval jsem se či sledoval dvě kola prezidentské volby. Nenašel jsem vážného protikandidáta v prvním kole a s politováním jsem musel konstatovat, že se ani pan Sládek neodvážil přímého střetu s autoritou, byť sebevíce rozmělněnou, pochybenou, neodvážnou, či odvahy zbavenou. A kolo druhé? S demokraturním davem hysterických Havelek a Havílků, kteří si neuvědomují nic, co jim sametový prezident opakuje týden co týden ve vypůjčených hovorů z Lán, netuší zbla z toho, co jim o demokracii pravil a dosud ze záhrobí tvrdí originál Tomáše Masaryka,“ poukazoval Kryl.

„Sedm let v Československu a dvaadvacet let v zahraničí se mí kolegové i já pokoušeli udělat cosi pro republiku, jež nebyla republikou, ale protektorátem Moskvy. Lidsky i profesionálně sleduji vývoj hubou tolik proklamované a činem opovrhované demokracie. Ve státě s parlamentní demokracií není možná demokracie prezidentská, pokus o ni – a posléze i pokus o hybrid demokracie parlamentně prezidentské selhal. Neschopností poslanců federálního shromáždění došlo pak k pozvolnému předání moci staronovým strukturám, sdruženým kolem monetám s totalitárními prvky charakteru. Opozice byla zastrašena, koupena či uvržena do mlčení tím, že jí je bráněno v přístupu ke sdělovacím  prostředkům,“ píše Karel Kryl ve své knize.

[ad#velkadolni]

Všímá si i médií: „Zavládla tu vstřícná předposranost redaktorů, novinářů, vedoucích rozhlasu a televize. Z jednostranné informační sítě na obou stranách česko-slovenské barikády byly posléze rozníceny gubernijní vášně – závist, nenávist, šovinismus pražský a bratislavský. Klausova slova: Peníze nesmrdí umožnila transformaci bolševického majetku, nakradeného za 40 let – do nového kapitalistického vlastnictví. Staronové struktury prakticky ovládly hospodářství. Závist a nenávist, pěstované po desetiletí, pak tento trend podpořily.“

Celé to svojí geniální zkratkou shrnul v písni Demokracie: „Demokracie rozkvétá, byť s kosmetickou vadou. Ti, kteří kradli po léta, dnes dvojnásobně kradou. Ti, kdo nás léta týrali, nás vyhazují z práce a z těch, kdo pravdu zpívali, dnes nadělali zrádce. Král Václav jedna parta je se šmelinářským šmejdem, pod střechou velký partaje se u koryta sejdem.“

Karel Kryl prostě velice dobře viděl komunisticko-estébácké stigma novodobé postsametové věrchušky, včetně nejvyšších pater kolem presidenta Havla. Byl tím znechucen a dával to veřejně najevo, a proto se ve své domovině stal opět nepohodlným. Dnes však víme, že měl pravdu a nezbývá než za jeho lidsky charakterní a statečný postoj znovu poděkovat a věnovat mu v den jeho výročí narození alespoň malou vzpomínku. Děkujeme, Karle …

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
49 přečtení
(18 votes, average: 4,89 out of 5)

Čtenáři drží Pravý prostor při životě

Podpořte svobodný Pravý prostor

Zdá se, že máte zapnuté blokování reklam. Reklamy nám pomáhají financovat provoz webu. Pro pokračování je prosím povolte pro Pravý prostor, nebo si zvolte Premium a čtěte bez reklam.

Čtení bez reklam

Premium za 99 Kč měsíčně
nebo 990 Kč ročně.

Předplatit Premium Podpoříte redakci a získáte odznak odběratele.

Čtení s reklamami

Povolte reklamy na našem webu a pokračujte ve čtení zdarma.

Stačí výjimka pro pravyprostor.net.