Daně a morálka: Bylo by neetické nezaplatit třeba 99% daň?

[ad#hornisiroka]

V poslední době se čím dál častěji objevuje následující rétorika ohledně zákonů, a to především těch, které souvisí s daněmi. Zaznívá, že nezávisle na smysluplnosti zákonů a výši a složitosti daní se musí zákony dodržovat a daně platit. Slýcháváme, že je nemorální daně neplatit či se jim vyhýbat, že vlastně nezáleží na výši daní a že je stačí jen důsledně vybírat. Vlajkonošem těchto tezí je “nový” ministr financí Andrej Babiš, který dle svých slov žel též koná. Schvaluje jednu kontrolní normu za druhou a podnikatelé tak získávají pocit, že se pomalu a jistě stávají jen kolečkem v soukolí Velkého bratra.

Takovéto chápání problematiky daní a jejich výběru, a vlastně celého fungování ekonomiky a společnosti, je však mylné a krajně nebezpečné. Bezduché schvalování a následné vyžadování zákonů totiž neznamená prosperitu ani spravedlnost. Lidé, kteří zákon neplní, nemusí být amorální. Amorální totiž mohou být samotné zákony. Pokud většina lidí nějaký zákon nedodržuje a například se vyhýbá placení daní, není to spíše než jejich morálkou způsobeno pokřiveností daňových zákonů, jejich složitostí a následným nakládáním s vybranými prostředky? Zapomíná se, že zákony jsou tady pro lidi a ne lidé pro zákony. Nejde ale o problém současné České republiky. Podobné potíže už řešily snad všechny země světa, a to dokonce napříč staletími. Neprováhejme proto šanci se poučit.

… Pokud zákony míří proti fungujícímu systému, vždy je velká část lidí nebude dodržovat. Zákon nedělá dobrým to, že je schválen, ač se nám to dnešní politici často snaží namluvit. V 19. století měli Američané štěstí, že tehdejší garnitura pochopila, že klíčem ke všemu je legitimizace neformálních vztahů. Aby stát fungoval, musí zákony odpovídat reálným vztahům ve společnosti a nikoli naopak. Bude-li se snažit lidem vnutit něco proti jejich přirozenému fungování, budou to obcházet. Bude-li lidi na daních obírat o velkou část příjmů, za které nebudou nic dostávat (ti, kterým peníze seberete), budou to obcházet.

Daňové zákony jsou v tomto ohledu ukázkovým příkladem. Pokud stanovíte daň z příjmů 99 %, kterou vám skoro nikdo (překvapivě) platit nebude, řešením není její vymáhání, nýbrž její snížení. Je neplacení 99% daně neetické? Je neetické placení 30% daně? Kde je hranice etiky u placení daní? Zatímco o 99% daně chápeme, že ji nikdo platit nebude a neřešíme přitom nějakou etiku, u 30% daně jsme ochotni na diskuzi o morálce přistoupit. Ale placení daní ani dodržování zákonů primárně o etice není.

[ad#velkadolni]

Důvodem, proč se lidé placení daní vyhýbají, není jejich vrozená amorálnost. Kdo si to myslí, míjí opravdovou příčinu. Tou je složitost daní, jejich velikost a to, co lidé za daně dostávají. Jestliže se stát dostane do situace, kdy lidé přestávají platit daně, musí změnit alespoň jednu ze tří výše zmíněných věcí. Čím více pak lidí daně neplatí, tím spíše je potřeba změnit daně a jejich systém. Elektronická evidence tržeb, kontrolní hlášení a další opatření proti daňovým únikům neřeší podstatu problému, nýbrž řeší, a to velmi neefektivně, jen důsledky. Pokud chce Andrej Babiš, aby více lidí odvádělo daně, které má, měl by spíše zjednodušit daňové zákony, snížit daně a zefektivnit státní výdaje.

Z hlediska výběru je zvyšování daní nad určitou hranici kontraproduktivní. Jak říká známá Lafferova křivka, nad určitou hranicí se zvyšování daňové sazby projeví na daňových příjmech negativně. Jinak řečeno, nad jistou hranicí vám vyšší sazba daně vyšší výběr daně nepřinese. Vznikne jen černý trh a utvoří se nepsané zákony, které fungování většinové společnosti zajistí lépe. Jde o přirozený a pochopitelný vývoj.

ZDROJ: podnikatel.cz