Představte si, že máte prosperující vinařství, vyrábíte víno, které si oblíbil Václav Havel a které má rád kde kdo, protože je dobré. Vínu zkrátka rozumíte, máte pro něj cit, baví vás a věnujete mu veškerý svůj čas. Chcete, aby bylo nejlepší a skutečně mnoho lidí ho za nejlepší má. Jenomže pak přijde jedna zaujatá kontrola…
A rázem je všechno pryč. Je to na objednávku, ale to vy ještě nevíte. Zabaví vám víno, obstaví účty, majetek a za krácení daně, kterého jste se nedopustil (jak se koneckonců později prokáže), vás zavřou…
Vinař z Velkých Pavlovic Radomil Baloun tohle zažil. “Kobka, ve které jsme byli čtyři, neměla ani pětkrát tři metry. Byly tam jen dvě palandy a zástěna, za kterou jsme chodili vykonat potřebu, víc nic. Na vycházce člověk udělal čtyři kroky tam, čtyři zpátky. To bylo na palici,” vzpomíná na nejhorší chvíle svého života Baloun.
[ad#velkadolni]
Zažil ještě mnoho zlého. Dvanáct let se z toho dával dohromady. Dlouhých dvanáct let bil o mříže, aby očistil svoje jméno a získal zpět svůj neprávem zabavený majetek. “Finanční úřad udělal legálně elpaso, loupež za osm set patnáct tisíc korun. Myslíte, že to někoho zajímá? Finančáci jsou normální zločinci,” říká otevřeně a bez obav.
ZDROJ: Kateřina Kotalová, ŽL
Loading...