5.9.2016
Kategorie: Politika

Dáme vám “dobro” i kdyby vás to mělo zničit!

Sdílejte článek:

COVER72

Evropa dostává přes držku za to, že raději lidem vezme práci, než aby jim dovolila pracovat za podmínek, na které by oni přistoupili, ale které se nelíbí pachatelům dobra. Třeba minimální mzda 24 000 Kč pro řecké absolventy Dějin umění – to je překvapení, že jsou nezaměstnaní, panečku.

[ad#clanek-respo]

Stačí když se podíváš, jak lidé přešli poslední velkou krizi: vynalézavostí a neomezováním. Chlap si mohl sám postavit barák ze dřeva pro celou rodinu a nikdo ho nevyhnal, že nesplňuje požadavky na požární ochranu a nemá stavební povolení. Když měl krávu, mohl prodávat mlíko a nemusel si za desetitisíce pořizovat povolení na prodej biologického produktu. Když neměla holka práci, mohla jít dělat služku za kapesné, jídlo a byt a nikdo jí to nezakazoval s tím, že to je pod její úroveň a nesmí pracovat za tak málo.

Stejně jako Čapek věřím v člověka. Lidé jsou schopni si poradit – když jim to omezenci a byrokrati nezakazují. A Evropa vesele dojíždí přesně na to omezené a krátkozraké páchání dobra a aroganci typu “víme lépe než vy, co potřebujete a dáme vám to, i kdyby vás to mělo zničit”.

Za tím vším stojí fanatická neschopnost kompromisu: mít všechno, absolutní, vždycky, za každou cenu.

Ochrana přírody? Nic nesmí být ani maličko škodlivé, takže chemičky vyštveme do Číny. Ochrana pracujících? Nikdo nesmí pracovat za málo, takže nekvalifikované práce vyštveme do Indie. Stavitelství? Všechno musí být podle norem, takže na barák nikdo nemá. Úvěry? Od bank si půjčí hlavně státy na své sociální politiky, takže banky už nemají potřebu půjčovat podnikatelům.

Takovýhle svět, kde ti, kteří nic nevytvářejí svazují ty, kteří by vytvářet chtěli, ale nesmí, protože “buď všechno, nebo nic” nemůže fungovat.“

Dnes by naše západní civilizace vůbec nemohla vzniknout, protože by jí to nějaký blbec z úřadu, posedlý vnucením svého dobra všem ostatním, zakázal. Dneska by nevznikla žádná z technických památek; trans-kontinentální železnice by končila v pustině, protože by odbory nedovolily dělníkům pracovat v poušti – a jejich rodiny by umřely hladem, protože by je nikdo nesměl zaměstnat; lodě přes Atlantik by nikdy nemohly soutěžit o Modrou stuhu, protože by pak neplnily limity na exhalace; nevznikl by ani britský textilní průmysl, protože v počátku neměl na zajištění ochrany prostředí dělníků a ti umírali.

To je ten kompromis. Že nemůžeš mít všechno. Když začínáš a nemáš peníze, můžeš mít BUĎ továrnu s malými platy a nedostatečnou bezpečností práce, NEBO žádnou továrnu.

Já říkám: nechte na lidech, jestli potřebují peníze tak zoufale, že tam půjdou pracovat i za takových podmínek.

Pachatel dobra říká: já jim tam za takových podmínek pracovat nedovolím, ať umřou hlady i s rodinou. Je to pro jejich dobro. Proč? Protože je to omezenec a řeší – řečeno s Bastiatem – jenom to, “co je vidět” – a naprosto mu nedochází to, co vidět není: že když vnutí továrníkovi lepší podmínky, ten to neutáhne a buď se odstěhuje, nebo zhroutí. Tak je to i se vším ostatním: dům, který otec rodiny postaví z klád svépomocí a nebude podle norem, nebo žádný dům? Pachatel dobra mu takový dům nepovolí – ať bydlí na ulici.

Ale pravda, to by nevypadalo humanisticky. Takže z naloupených peněz přerozdělí sociální dávky těm, kterým znemožnil pracovat a příspěvky na bydlení těm, kterým znemožnil bydlet. Problém nastane v okamžiku, kdy nemá komu by vzal na ty dávky, protože všechny továrníky buď vyhnal, nebo dostal na podporu. A to je právě to, “co není vidět”: ty logické, nutné, zákonité dopady takových opatření. Je to přesně to fanatické uvažování “všechno nebo nic a za každou cenu”. Já nesnáším “za každou cenu”. Cena a výkon se vždy musí poměřovat.

[ad#clanek-respo]

ZDROJ: cover72

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (39 votes, average: 4,79 out of 5)
Loading...