9.6.2016
Kategorie: Společnost

Ďábelský sultánův plán nebo jen megalomanské žvásty zhrzeného despoty?

Sdílejte článek:

MIRKA HAASOVÁ 09|06|2016

Bez náznaku jakékoli jízlivosti či ironie informovala německá provládní média o stěžejních výrocích úterní, v Ankaře uskutečněné, tiskové konference. Erdoganův mluvčí ve svém televizí přenášeném prohlášení uvedl, že: „Příslušné turecké orgány, především ministerstvo zahraničí, připravují proti Německu Akční plán. Navrhovaná opatření budou předložena kancléřce a prezidentovi Německa.“

[ad#clanek-respo]

Podle detailů, jež prosákly ze zákulisí, jsou již podány třemi tureckými subjekty žaloby proti 11 německým parlamentním poslancům tureckého původu (převážně Zelení a SPD), kteří schválili minulý týden rezoluci o arménské genocidě, spáchanou před sto lety Osmanskou říší.

Podle znění obžaloby se má jednat o porušení § 301 tureckého trestního zákoníku, jež se týká opovrhování tureckým národem, státem, tureckým parlamentem, vládou a státními právními orgány země. Za tento čin je sazba v rozmezí 6 – 48 měsíců vězení. 

Pohled zpět

Na pochopení situace je nutno srolovat kalendář o tři měsíce zpět, a to k námi již několikrát avizované Dohodě mezi 28 EU-státy a Tureckem. V naprosté sólo-akci prosadila evropská first lady „celoevropské řešení“  migrantské tsunami a posadila se k vyjednávacímu stolu se samotným mefistem Erdoganem. Merkelová, německý politický solitér, zvyklý rozhodovat nejen bez svého lidu ale i bez ohledu na svůj parlament, přislíbila touto Dohodou šílenci z Blízkého Východu naprostou poslušnost. 

A jsme opět v přítomnosti 

Po satirické akci Böhmermann, při níž se kancléřka postavila na Erdoganovu stranu a schválila soudní proces s německým satirikem, následovaly ale další drobné germánské „hříšky“, které stačila Merkelová ještě umanévrovat. Absolutní highlight však nastal minulý čtvrtek, kdy svou naprostou neoddanost tureckému sultánovi projevil německý parlament. Přes výslovný kancléřčin příslib o zamezení schválení rezoluce odhlasovalo politické shromáždění Prohlášení o odsouzení arménské genocidy, provedené před 100 lety na 1,5 miliónu arménských křesťanů příslušníky Osmanské říše. 

A dílo bylo dokonáno. 

Mefisto vypověděl Německu boj.

Po oficiálním vládním prohlášení a po již zmiňovaných třech žalobách přišel včera zatím poslední úder: turecké noviny „Günes“ obvinily z dalšího tureckého bombového neštěstí, při němž zahynulo 11 lidí, naprosto otevřeně Němce a jimi podporovanou kurdskou PKK.   

Našincovi vyvstane jen otázka: Byl tento akt oddělení Německa od ostatních evropských států a koneckonců kancléřčina vzniklá izolace od jejích dosud věrných politiků předem promyšleným Erdoganovým plánem, nebo jen život prostě peče pověstné oplatky?

A máme se po Samkové prokletí tureckého velvyslance a po Zemanovu návrhu o projednání arménské genocidy v českém parlamentu obávat též tureckého vyzvání k boji?

[ad#clanek-respo]

Koneckonců Erdoganova slova: „Demokracie je jen vlak, do nějž nastoupíme, abychom se dostali k cíli. Mešity jsou našimi bajonety, jejich kopule našimi helmami a věřící našimi vojáky,“ dávají tušit, kdo stojí na druhé straně.

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (29 votes, average: 4,86 out of 5)
Loading...