17.3.2014
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Co vidí soudci v Česku jako horší čin? Odnesený knedlík nebo půlmiliardovou ztrátu?

Sdílejte článek:

REDAKCE PP 17|03|2014

O tom, že si v naší vlasti nechodíme k soudu pro spravedlnost, ale jen pro rozsudek, si cvrlikají vrabci na střeše již delší dobu. Pouhým porovnáním dvou skutečných příběhů, kdy v jednom případě soudce tvrdě potrestal kuchařku, která si odnesla z práce domů pár potravin určených k vyhození a jeho kolega naopak osvobodil zaměstnance státní firmy, který podivuhodným rozhodnutím při výběru dodavatele elektřiny způsobil svému zaměstnavateli škodu půl miliardy korun, můžeme dojít k závěru, že by bylo pomalu na čase vyhlásit stav občanské neposlušnosti a zvysoka začít kálet na zákony této země i na jejich tvůrce a vykonavatele. Přečtěte si s námi podrobnosti zveřejněné na blogu Paragraphos Tomáše Peciny:

 

[ad#hornisiroka]

 

Kausa knedlík

.
Paní A. K., pomocnou kuchařku, přistihl její zaměstnavatel, Centrum sociální a ošetřovatelské pomoci v Praze 10, příspěvková organisace, ana si z práce odnáší potraviny nezanedbatelné hodnoty, mj. maso, zelí, sušenky a knedlíky. Věc měla arci háček: kdyby tak A. K. nebyla učinila, skončily by tyto potraviny v drtičce. Přestože zaměstnavateli nebyla způsobena žádná škoda, se zlodějkou zrušil pracovní poměr pro zvlášť hrubé porušení pracovní kázně. Proti čemuž se tato bránila, leč, jak informuje Tribun, neubránila, a Nejvyšší soud, v senátu složeném z předsedy Jiřího Doležílka a soudců Zdeňka Novotného a Ljubomíra Drápala (obou bývalých komunistů, přirozeně) judikoval v její neprospěch.
.
S výrokem rozsudku bych se snad ještě dokázal smířit, ius abutendi je silné oprávnění, které nelze pomíjet, leč v žádném případě nikoli s jeho odůvodněním, zejména v této passagi:
.

V posuzovaném případě nebylo – jak vyplývá z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu i rozsudku soudu prvního stupně – pochyb o tom, že žalobkyně jednáním, které jí bylo vytknuto v okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne 2. 11. 2010 (dne 27. 10. 2010 se pokusila odnést ze svého pracoviště potraviny, které byly majetkem žalovaného), zaviněně porušila jednu ze základních povinností zaměstnance řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím, vyplývající z ustanovení § 301 písm. d) zák. práce.

.
Chtějí tím soudruzi soudcové říci, že nezničení ke zničení určeného je porušením povinnosti řádného hospodaření? Nebo snad A. K. majetek zaměstnavatele nedostatečně střežila a ochraňovala a vystavila ho tak nebezpečí poškození, ztráty, zničení (sic!) nebo zneužití?
.
 

.

A když nejde o knedlík?

.
To je potom česká justice daleko shovívavější. Vezměme takového Jana Komárka, jehož obžaloba vinila z toho, že způsobil škodu téměř půl miliardy korun v souvislosti s nevýhodným nákupem elektřiny pro svého zaměstnavatele, Správu železniční a dopravní cesty.
.
Nyní byl pravomocně zproštěn, a jak uvádí agenturní zpráva, Komárkovi podle HN nikdo neprokázal, že při podpisu kontraktu věděl o tom, že ceny ve smlouvě neodpovídají aktuálním tržním cenám. Bývalému řediteli prý pomohlo i to, že v zákoně o SŽDC ani ve vnitřních předpisech nic řediteli organizace nepřikazuje, aby s jejím majetkem hospodařil zodpovědně.
.
Poměry u Městského soudu v Praze znám dost dobře na to, aby mi bylo jasné, že tento rozsudek nebyl zadarmo (i když nebyl levný). A podobný výsledek čekám u Tomáše Kadlece, jenž rovněž, ve státních službách, zázračně zbohatl.
.
Kdyby pánové ukradli knedlík, byli by na tom hůř.
.
[ad#velkadolni]
Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (17 votes, average: 4,88 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky