15.12.2015
Kategorie: Společnost

Co takhle zrušit povinnou autoškolu?

Sdílejte článek:

MARTIN VLACHYNSKÝ 15|12|2015

Místo toho, aby stát zajímal výsledek, zajímá ho postup. Stará to bolest státní správy minimálně již od dob kafkovské c.k. byrokracie. Důležité je dodržet osnovy, vyplnit formulář, mít standardní počet pisoárů či získat certifikát. Spojitost prostředků se zamýšleným cílem je zkoumána povrchně, pokud vůbec, a zpětně se prakticky nevyhodnocuje. Vidíme to ve všem možném – v oblasti hygieny, regulace živností a samozřejmě ve školství.

[ad#clanek-respo]

Pěkný příklad přináší nedávný návrh zákona o jednotném informačním systému v silniční dopravě, který připravují na Slovensku. Ten mimo jiné zavádí několik nových pravidel pro autoškoly. Mimo jiné budou autoškoly muset být vybaveny zařízením, které bude monitorovat účast studentů na výuce a na jízdách. Je to údajně opatření proti “spekulantům” ze strany majitelů autoškol, kteří po dohodě se studenty ubírají z povinného počtu jízd a hodin, čímž šetří náklady, což jim umožňuje nabídnout nižší cenu za kurz.

Vzpomněl jsem si na své kurzy z před mnoha let. Skupinka studentů jsme s instruktorem stáli na parkovišti před první jízdou na motorce. Najednou přišel nás poslední spolustudent – resp. přivezl se. Na vlastní krosové “pětistovce”. Pro umocnění efektu projel závěrečných 50 metrů na zadním kole a zastavil před instruktorem. Ten mu jen mávl rukou: “Běž domů!”. Už jsme ho na jízdách motorkou více neviděli.

Místo utahování pravidel a orwellizovaní autoškol, zkusme si pohrát s naprosto opačnou myšlenkou – zrušením povinných autoškol. Pro našince, zvyklého žít pod dohledem úřednických tabulek od úvodního plácnutím doktorem po zadku novorozence až po úmrtní list, to může být šokující myšlenka. Ale například ve Velké Británii (Severní Irsko má vlastní pravidla) to tak funguje odjakživa.

Za volant tam může usednout už 17-letý (v případě snížené mobility je hranice již 16 let) řidič, který požádá o tzv. dočasný řidičský průkaz (provisional driving licence). Ten je udělen automaticky, bez absolvování autoškoly a bez jakýchkoliv zkoušek. Řízení s tímto průkazem má řadu omezení, kromě zákazu jízdy po dálnici je to zejména povinná účast spolujezdce staršího 21 let s alespoň 3-letým řádným řidičským oprávněním (některé pojišťovny si stanovují pravidla ještě nad rámec tohoto zákonného limitu).

Takový “dočasný” řidič může následně kdykoliv požádat o provedení nejdříve teoretické a potom praktické zkoušky. Po jejich úspěšném složení obdrží řidičský průkaz. Žádná povinná autoškola v procesu.

Britské cesty však nejsou zalité krví účastníků nehod. Spíše naopak – Spojené království má dvakrát (Eurostat) či dokonce třikrát (WHO) nižší úmrtnost na silnicích na obyvatele jako my a patří k nejbezpečnějším zemím na světě, co se smrti při autonehodách týká.

Znamená to, že povolání instruktora autoškoly je v Británii neznámý pojem? Omyl – v zemi je 41 000 registrovaných instruktorů (na Slovensku je cca 350 autoškol, celkový počet instruktorů jsem nevypátral). Udělat testy na řidičák totiž není banalita.Průchodnost teoretickým testem je cca 50% a praktickým v závislosti na lokalitě 30-80% (velká města jsou těžší). Uchazeči se mohou učit jezdit například jen s rodiči, ale ti málokdy mají čas a znalosti naučit své dítky všechny dopravní situace, které se zkoušejí na praktickém testu. Data hovoří o potřebě 20-60 hodin lekcí v autoškole na úspěšné absolvování praktické zkoušky.

[ad#clanek-respo]

Díky nepovinnosti mají britské autoškoly volnost v tvorbě produktů a ve snaze nabídnout lepší produkt než konkurence ji i naplno využívají – od běžné výuky, přes zrychlenou až po kondiční jízdy či “ženskou” autoškolu. Dokonce jsou v nabídce lekce jízdy (v běžných autech, ale v uzavřených areálech) pro děti již od 10 let.

I kombinací lákavých produktů (které 10-leté dítě by si nechtělo zašoférovat?), tvrdých testů a trestů (vymáhání škody za způsobené nehody se v Británii věnuje celá armáda právníků) se podařilo dosáhnout vynikajících výsledků nehodovosti. U nás i na Slovensku se to zatím řeší sledováním, formuláři a povinnými superdrahými trenažéry. A to výchova řidičů je bohužel jen špičkou ledovce, co se týká přístupu veřejné správy k prostředkům a cílům.

ZDROJ: Martin Vlachynský

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (14 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...