30.3.2015
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Co odlišuje svobodné lidi od nevolníků

Sdílejte článek:

PETR HAMPL 30|03|2015

V několik staletí trvajících diskuzích, sporech a revolucích se v Evropě postupně vyjasnilo, že existují v zásadě dva typy obyvatel.

[ad#hornisiroka]

První skupinu představují nevolníci, ať už se jim říká jakkoliv. Je pro ně typické, že:

  • nesmí nosit zbraň. Leda, že by to nevolník dobře zdůvodnil vrchnosti a dostal nějaké lejstro, které ho k nošení zbraně opravňuje,
  • jsou nuceni platit daně nebo jiné podobné poplatky a nemají právo mluvit do toho, jak budou tyto peníze utraceny.

Vždy existuje nějaké zdůvodnění, proč je takové uspořádání v zájmu nevolníka. A nemusí to být úplná lež. Občas to opravdu udržuje v chodu uspořádání, které ho chrání, dává jeho životu stabilitu a případně poskytuje i nějaké služby. Nicméně hlavním důvodem, proč se podřizuje, je skutečnost, že panstvo má pušky a nevolníci pušky nemají.

Druhou skupinu představují svobodní občané. O nich platí, že:

  • mohou se ozbrojovat, aniž by kohokoliv žádali o dovolení; naopak, ten, kdo je chtěl v této oblasti omezovat, to může udělat jen v mimořádných a velmi dobře zdůvodněných případech,
  • pokud jsou svobodní občané nuceni platit nějaký poplatek, získávají tím právo rozhodovat o tom, co financují.

Takhle vlastně vznikly parlamenty. Jestliže chce panovník moje daně, musí mi umožnit, aby můj zástupce kontroloval, jak budou daně využity. No taxation without representation! Odbornost z principu nesmí hrát roli. Jsem-li svobodný člověk, mám právo za sebe do kontrolního orgánu poslat hňupa, šílence, negramotného zločince nebo kohokoliv jiného si vyberu.

000free

To je základní princip svobodné společnosti. Pokud něco platím, získávám právo o věci spolurozhodovat.  Takže pokud bych byl pokládán za svobodného občana, opravňovala by mne platba koncesionářského poplatku k tomu, abych volil ředitele České televize. Přispívám-li svými daněmi na činnost policie, získávám tím právo volit šerifa. A pokud budu spolufinancovat činnost Karlovy univerzity, mám právo podílet se na výběru rektora.

Mohou v zemi svobodných lidí existovat nezávislé instituce? Pochopitelně, že ano. Ale nemají právo uvalovat poplatky na svobodné občany. Musí si obstarat peníze někde jinde. Univerzita může vybírat školné, získávat sponzory, prodávat výsledky vědeckého výzkumu a třeba i prodat vládě nějakou speciální službu (co třeba školení policistů?), pochopitelně na základě férového výběrového řízení.

Osobně studuji na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, jsem velmi spokojený student, a pochopitelně bych nechtěl, aby o mé dizertační práci rozhodoval Miloš Zeman. Ale je mi jasné, že by bylo správné, abych náklady na své studium hradil ze svého.

[ad#velkadolni]

Představu samosprávné univerzity financované daňovými poplatníky lze obhájit pouze za předpokladu, že většina spoluobčanů je pokládána za nevolníky. Musí platit a nemají právo mluvit do vnitřních záležitostí univerzity. Děje se tak pochopitelně pro jejich dobro. Před dvěma sty lety by oficiální zdůvodnění říkalo, že nejsou dost urození, dnes se raději mluví o odbornosti.

Součástí příslušnosti k těm správným nóbl lidem je i to, že cítíte hluboké mravní pohoršení při představě, že vás mohli posuzovat prostí nevolníci z nižších vrstev. Proč by měli sedláci mluvit do toho, koho panovník jmenuje vévodou? Co oni mohou vědět o urozenosti?

ZDROJ a celý článek: Petr Hampl, původně publikováno 27. 5. 2013 na www.FinMag.cz

 

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (16 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky