Každý popis srpnových událostí začíná v zásadě výčtem známých skutečností. Proto si dovolím naše pojednání uvést – pokud vím – naprosto neznámou realitou. Začátkem roku 1969 (a skutečně začátkem, ještě všude ležel sníh) pracovali příslušníci vojenského výzkumného ústav (tenhle byl zasvěcen radiolokaci – VPRS – výzkumné pracoviště radiolokačních systémů) na instalaci jakýchsi měřicích aparatur v terénu těsně u hranic s tehdejší Spolkovou republikou Německo.
Co nám dnes říká srpen 68
PETR MRÁZEK
Při pohybu v tomto přísně střeženém prostoru zjistili, že všechny, i polní cesty vedoucí k „drátům“ jsou přepaženy zeleně natřenými závorami. Jistě všichni víme, že u nás byly takové „překážky“ vždy červeno-bíle pruhované. Zelené závory pro ruské jednotky (tak jak tomu byly zvyklé z SSSR) znamenaly nepřekročitelnou hranici a zabránily vniknutí do Německa. Tyhle „zelené uzávěry“ signalizující státní hranice musely být samozřejmě vybudovány v dostatečném předstihu. Mnozí z těchto našich vojáků se ze zelenými závorami setkávali ještě dlouho. Pokud vím, nebyla tato skutečnost šetřena a nevíme, kdo a kdy vydal rozkaz k výrobě a instalaci těchto zelených hraničních uzávěr. Nevíme, kdo to realizoval – dnes se používá zvláštní termín „malí zelení mužíčci“. Myslím, že i z tohoto faktu lze vyvodit přímou spolupráci na vpádu „spřátelených armád“ řady československých politiků, vojáků i orgánů státní bezpečnosti. Neslyšel jsem, že by za tohle byl někdy někdo brán k zodpovědnosti. Ale teď pokračujme obvyklým způsobem.
Kdosi kdysi zpracoval precizní chronologický přehled událostí 21. srpna 1968 a dnů následujících. Po minutách zaznamenal události, jejich aktéry i místa, kde se věci odehrávaly. Je příznačné, že svůj zápis začíná v 10:00 hodin v úterý 20. srpna 1968, kdy šest osobních automobilů převáží skupinu sovětských důstojníků v civilu z jejich ambasády na naše ministerstvo obrany. Toho dne v 13:00 ukládá zástupce náčelníka II. správy HS-StB pplk. Ripl přípravu 25 příslušníků StB k provedení větší akce na Ruzyňském letišti s termínem zahájení v 22:00 téhož dne. V 21:00, tedy hodinu před akcí, přistává v Ruzyni mimořádný let An24 z Moskvy, letadlo zůstává na ploše, nikdo nevystupuje. Přesně o půlnoci vydává gen. Dzúr, ministr obrany, rozkaz nařizující všem vojskům zůstat v kasárnách, štáby všech stupňů povolat na pracoviště, zakazující jakékoli použití zbraní a nařizující poskytovat všestrannou pomoc sovětským vojskům na našem území. Už jen tato data ukazují, že akce byla dlouhodobě plánována a zcela jistě v součinnosti s řadou našich (?) politiků, policistů i vojáků.
Jestliže hodnotíme jakýkoli okamžik naší historie, pak je nutno hledat příčiny a rovněž tak vyhodnocovat následky. Od onoho dne již uplynulo 57 let, pamětníků ubývá, přesto je nutno jej neustále připomínat. V naší moderní historii je to po Mnichovu 1938 a únoru 1948 ta nejzásadnější událost, která z těch předchozích jednoznačně vyplývá. Věnujme se nyní jen tomu srpnu. Ten den uzavírá kapitolu dění, kterou nazýváme pražským jarem. Tohle jaro začíná už počátkem šedesátých let, kdy začalo být víc než zřetelné, že naše ekonomika je v hlubokém úpadku. Po roce 1948 se vyspělá průmyslová země proměnila v základnu válečné výroby pro Sovětský svaz, soustavně bylo ničeno zemědělství, tuhé centrální plánování bránilo jakékoli iniciativě. Když byli Sověti v roce 1945 nuceni opustit dobytá území (i když s Podkarpatskou Rusí a kusem Slovenska si ukrojili slušnou válečnou kořist), dokázali je předat svým soudruhům jak v Československu, tak v dalších východoevropských zemích.
Jakékoli náznaky snahy o i jen minimální samostatnost pak tvrdě ztrestali, jak zjistili východní Němci v roce 1953 nebo Poláci a především Maďaři v roce 1956. Jestliže tedy v šedesátých letech přišli u nás někteří komunističtí ekonomové s návrhem lehkého uvolnění plánovací mánie, pak to ve skutečnosti byl signál pro zahájení vnitrostranického boje o moc. V rámci tehdejšího socialistického tábora šlo o znepokojující změny, jejichž následky, zatím jen čistě teoretické, musely ortodoxní komunisty velmi znepokojovat. K tomu přičtěme trvalé úsilí Sovětů dostat svá vojska, a to i s jaderným arsenálem na linii přímého dotyku s úhlavním nepřítelem, Západem.
Všechno toto dění pro občany naší země přineslo několik změn – na první pohled spíše kosmetických, ale s velkým psychologickým dopadem. Především se uvolnila cenzura a my (tedy ti, kteří ještě nevěděli) jsme se dozvěděli o zločinech padesátých let. Dokonce začaly i jakési nesmělé pokusy o rehabilitace nevinně perzekuovaných (i když zde je nutno podotknout, že rehabilitováni byli výhradně komunisté, a pokud se mezi ně připletl nějaký nestraník, po srpnu byla jeho rehabilitace zrušena). Do čela vedení země, což bylo totožné s vedením komunistické strany, se dostaly nové, či spíše staronové tváře. Ale šlo o funkcionáře, kteří se nebáli jít na veřejnost, mezi tzv. obyčejné lidi, mluvili srozumitelně a slibovali velké změny v hospodářství. Získali si obrovskou popularitu a tím i podporu.
V té době vznikl snad jediný dokument, který se odvážil alespoň naznačit jakousi snahu o nějakou samostatnost v rámci sovětského bloku, a to dokonce i v tom, že zmínil i samostatnou zahraniční politiku. To bylo memorandum třiceti důstojníků z vojenské akademie v Brně.
Tohle – velmi zjednodušeně – byly důvody vedoucí k okupaci naší země tzv. spřátelenými zeměmi. Výsledkem této agrese bylo obrovské zklamání a hluboké rozčarování všech slušných lidí, kteří očekávali nějaké změny k lepšímu jak v ekonomice, tak i ve společenském životě. Toto očekávání bylo vyvoláno částí komunistů, kteří, jak se ukázalo, nebyli schopni cokoli pozitivního vykonat – a ani nevíme, zda byli aspoň k tomu ochotni. V zásadě šlo především o tu ublíženou část straníků, kteří po roce 48 nejprve tuhý režim pomáhali budovat, ale byli jím pak odvrženi. Nešlo jim o to, aby režim změnili, ale aby jej upravili podle svého – s lidskou tváří.
I to ale stačilo k tomu, aby se ve společnosti rozproudil dříve nevídaný zájem o dění v zemi a především obrovská důvěra novému vedení strany a země. Nebojím se tohle vzepětí soudržnosti a skutečné odvahy a vztahu k vlasti přirovnat k chování lidí při mobilizaci v roce 1938. A pochopitelně potom chování miláčků lidu pak přineslo o to větší zklamání. Nakonec se k moci dostali opět komunisti, jak jinak. A v zásadě nebyli o moc jiní než ti před pražským jarem. Pak přišlo období deziluze, utužování režimu, skutečné okupace a především pomsty těm, kteří chtěli komunistům pomáhat – jaké paradoxy.
Tady je nutno upřít pozornost především na vojáky. Ti byli terčem zlovůle již hned v roce 48, kdy bylo z armády vyházeno více než třetina, podle jiných pramenů více než polovina vojáků z povolání. Tehdy byli kriminalizováni nejen ti, kteří bojovali v západním, ale i východním a domácím odboji, prvorepublikoví vojáci, vojáci z vládního vojska, všichni ti, kteří byli nepohodlní. Vždyť jen mezi 247 oběťmi justičních vražd bylo více než 29 vojáků z povolání. To byla komunistickou zlovůlí absolutně nejvíce zasažená profese. Rok 68 pak byl dalším impulsem pro provádění čistek, tedy v odstraňování nepohodlných, především intelektuální elity. A opět zde je nejpostiženější skupinou armáda. Bylo vyházeno asi 14 000 důstojníků, praporčíků a občanských zaměstnanců vojenské správy a to nejprve v tzv. prověrkách v letech 1968–75, ale pak i později až do roku 1989. Tehdy se komunisté dokonce uchýlili i k přípravě koncentračních táborů pro nepohodlné v rámci tzv. akce Norbert, kdy hodlali odstranit téměř 10 000 jim nebezpečných občanů, v převážné většině opět vojáků.
Když pak v listopadu 1989 tenhle normalizační moloch padl (a přiznejme, že nikoli naším vlastním přičiněním, ale jen jeho naprostou neschopností života), očekávali jsme mnozí nápravu. Mohu mluvit jen o armádě, ale nepochybuji o tom, že v jiných resortech tomu nebylo jinak. Prezident Havel učinil prvním ministrem obrany demokratické země soudruha generála Vacka, jehož jedinou starostí byla záchrana vlastních soudruhů. Podařilo se mu do nejvyšších stupňů velení nenápadně začlenit 4 161 profesních politruků, a to od pracovníků Hlavní politické správy, vojenského odboru ÚV KSČ až po pracovníky u bojových i týlových jednotek. Dalším takovým „kouskem“ bylo zařazení 911 důstojníků StB (profesní řídící pracovníci) do armády, tedy jejich převedení z podřízenosti ministerstva vnitra do podřízenosti ministerstva obrany. Šlo o tehdy známé kontráše, tedy pracovníky vojenské kontrarozvědky. Údajně pak tihle lidé vytvořili páteř nově vzniklé vojenské policie.
Na druhou stranu je nutno říci, že bylo rehabilitováno celkem 9 130 důstojníků, praporčíků a občanských zaměstnanců vojenské správy z těch desítek tisíc vyházených ze zaměstnání, uvězněných a vyhnaných z vlasti. To spočívalo ve vydání listiny potvrzující, že jejich vyhození z armády bylo protiprávní, mnohým byly vráceny hodnosti a řády, někteří byli povýšeni a některým byly doplaceny ty částky odchodného, o které byli tehdy okradeni. A to celé je vydáváno za demokracii.
Historia magistra vitae – to je trvale platné poučení. Historie je součástí dneška, historie nikdy není mrtvá. Proto i kapitola z let 1968–89 není a nemůže být uzavřena. Už můj pradědeček mi vtloukal do hlavy slova – žádná práce není hotová, dokud není udělána správně. Dokud budeme mlčet, budou vítězi ti, kteří cti pozbyli. Připomínání slov a skutků těch, kteří ji nikdy neztratili, musí být neuhasitelným majákem na cestě k pravdě. Nikdy nesmíme zapomenout, nikdy nesmíme přestat mluvit. I proto jděme volit – všichni!
Petr Mrázek je předsedou Vojenského spolku rehabilitovaných
Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]
Příspěvky za měsíc DUBEN 2026:
*****************************************
RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Jan Tománek 2000,- Kč, Tomáš Šimčík 200,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Anonym 50,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Petr Franc 500,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, ing. Jan Lipský 100,- Kč
Celkem za měsíc: ... 8 020,00 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační. Ne všechny články musí explicitně vyjadřovat názor redakce.
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]
Příspěvky za měsíc DUBEN 2026:
*****************************************
RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Jan Tománek 2000,- Kč, Tomáš Šimčík 200,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Anonym 50,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Petr Franc 500,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, ing. Jan Lipský 100,- Kč
Celkem za měsíc: ... 8 020,00 Kč
Vybráno 18.00%
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to? Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační. Ne všechny články musí explicitně vyjadřovat názor redakce.
Latest posts by Redakce (see all)
(20 votes, average: 3,75 out of 5)
Loading...Podobné příspěvky
Co slavit 17. listopadu?
PERGILL Mnoho lidí (takže nejsem sám) se na oslavy 17. listopadu dívá se stále narůstající mírou skepse. Je jasné,
Josefa Slánská: Nevysvětlitelný únos dce...
SM Josefa Slánská byla ženou Rudolfa Slánského, který byl popraven v roce 1952 ve vykonstruovaném procesu s vedením protistátního
32 komentářů
Čím více času budeme věnovat (dávné) minulosti, tím méně nám ho zbude pro budoucnost. A něco mi říká, že na budoucnosti záleží mnohem více.
Malá země vždy odnese geopolitické soupeření velmocí.
Ale buďme rádi za „sovětské řešení“, Sověti oproti Američanům byli žabaři.
Když u nás v 1968 SSSR potlačovala údajnou kontrarevoluci, tak ve stejné době podobnou kontrarevoluci potlačovali Američané ve Vietnamu.
Následky sovětské intervence = 137 mrtvých Čechoslováků a 21 let normalizace, kdy jsme v si v hospodě dávali pozor na hubu.
Následky americké intervence ve Vietnamu = 1,1 miliónu mrtvých vojáků Vietkongu, 2 000 000 mrtvých vietnamských civilistů, 500 000 mrtvých civilistů v Laosu a Kambodži, a dodnes se jim tam rodí deformované děti coby následek masivního používání chemických zbraní americkou armádou.
Pro mě je to jednoduché.Co nám vzali Sověti a co po tzv. „sametové revoluci“zkurvenej Západ?!
Položte si tuto prostou otázku.
Za mě je rok 1968 a srpnové události paradoxně pozitivní.
V roce 1968 to byl šikovně připravovaný převrat, ve kterém hráli prim figurky západních sionistů Goldstücker, Kolder, Smrkovský a další (jména jsou k dispozici) a pokud by převrat vyšel, byl by ten současný bordel tady o 21 let dřív! Česko by schramstlo kompletně Německo.
Jinak zase to stejné etnikum bylo u dalších pokusů o převrat, u nás na přelomu r. 1950 Slánský, Horáková a spol. V r. 1956 v Maďarsku byli zástupci tohoto etnika na obou strana pokusu o převrat . V Polsku na přelomu r. 1980 zase stejní lidé, co si změnili jména na ty polská. Není problém seznam „bojovníků za demokracii Solidarita“ sem dodat, jde o desítky známých jmen.
No a v roce 1989 jim to konečně u nás vyšlo a Charta jewish 77 se mohla etablovat ve státních funkci a v politice.
Vyšlo jim to a zase to bylo to známé etnikum pak na Ukrajině v r. 2014. Kompletně obsadili Radu ministrů, vládu a funkci prezidenta.
Kdo tohle neví a ani alespoň nevnímá, je naivní goyský ubožák, o kterého si oni otírají boty a chechtající se mu s nám všem.
Čecháčku, ohni hřbet a makej, a jako prémie bude, že ti sebereme penize, majetek, všechno, naše EU to má vymyšlené!
Shalom!
Pro mě jako pamětníka byl 21.srpen ukázkou té bratrské spolupráce zemí varšavského paktu.
Vynucené dupotem bagančat a řinčením pásů tanků vyděšených zúčastněných soldátů a oficírů téměř všech našich spojenců na vJečné časy a nikdy jinak.
Za pravou příčinu jeho vzniku já ale nepovažuji aktivitu a obavu všemocného Leonida Iljiče,jeho maršálů a členů politbyra o osud celistvosti jimi ovládaného teritoria,tvořícího dostatečně hluboký bezpečnotní koridor od zákeřného Zádadu.
Ale všeničící psí strach téměř všech člemů tehdejší vlády a vedení tehdejší KSČ o svá tvrdým ,často nečestným a nelístostným bojem získaná koryta,
Stejně tak jsem přesvědčen,že všecha zvěrstva a prasárny od roku l969 včetně dubčekovského „pendrekového zákona “ měli punc Made in ČSSR.
Proto jako pamětník a vlastně i přímý účastník událostí této smutné doby, z prapodivným pocitem pohrdání a hnusu čtu všechny ty fundované a zasvěcené komentáře o událostech té doby z per a klávesnic
znalců
V drtivé většivě často z řad havlovo parchantů,často jen tupě viditelně přepsané z doručených jim sdtupidních chorošovských manuálů.
A právě proto si já ,jeden z mnoha všechny ty zhovadilce všech věkových a politických a sociálních skupin,kterří si snad až zoufale přejí, dobu vpádu ,tentokrát už opravdu nenávistných okupatů třeba jen i mě nepochopitenou masívní podporou jejich zde v ČR množících se odvěkých a zákeřných nepřátel, toužím alespoň zde z chutí nakopat do brusele,
Přesně Maxime.
Maxime, má dobrá přítelkyně utekla v roce 68 na Západ.na protest.Dnes je po těch letech strávených na tzv. demokratickém Západě, asi neznám zavilejšího nepřítele židovstva.Jsou to paradoxy.
že rusové jsou pořád stejné svině
@Roman
Romane,
mě a věřím že i hodně mým vrstevníkům byly události počátkem moji ztráty víry v opravdové spojenectví ,
Na druhou stranu ten nadherný pocit ,sotva rok trvající pocit masívního odporu a vzdoru napříč všemi věkovni politickými a sociálními skupinami jsem už nikdy potom v této zemi už nepoznal.
Tu krásnou dobu nevratně zlikvidoval zásah VB LM za pomocí ostré střelby v roce 1969, nařízený vrtichvosty KSČ,tolik podobnými svým dnešním nástupcům modrožlutě -flanelovo/ fialovým.
To Frigo:
Ano vím, jak mírodiče tu dobu prožívali.Můj otec byl popotahovaný.Ale víš co?Já jsem to zprvu nechápal, ale otevřeně mi řekl, po pár letech „západního klondiku“ v naší zemi, že bude volit komunisty.Pozdě jsem pochopil.A můj děda pár měsíců po tzv. sametu s útrpným úsměvem nám říkal, teď vám to ukážou.Měl pravdu.
“IVANI, TÁHNĚTE DOMŮ, NIKDO VÁS TU NEMÁ RÁD” – další ediční počin je na světě ✌️
S podtitulem “Obnova spolupráce sovětské a československé státní bezpečnosti po srpnu 1968 v dokumentech”, jinými slovy dokumentace dramatických vztahů KGB a StB od srpnové okupace 1968👺
Stále nadčasový název publikace pochází ze stížnosti pplk. Bunkina 🫡 náčelníka zvláštního oddělení KGB sovětské 11. tankové gardové divize, okupující v říjnu 1968 Benešovsko 🙁👎
Dèda se k tzv. Okupaci vyjadřil nasledovně: „Ty z toho nadělaj, protože nezažili válku.“ Rozhořčovaní politiků nad r 1968 jež navštevují Sudeťátský sjezd ua groteskní
Zajímavý a velmi inteligentní a férový člověk, MUDr. Hnízdil, škoda jen, že rezignoval:
https://youtu.be/S1HX01aM7so?si=Oej0aOcIPfeIdJ2l
„CO NÁM DNES ŘÍKÁ SRPEN 68“ // Že i tenkrát k nám přichvátali Ukrajinci v hojném počtu
to, co nastalo u nás, v evropě, v rusku a všude jinde po světě koncem osumdesátých let, to už měli v plánu v tom šedesátém osmém u nás. To se tomu ještě neříkalo barevná revoluce. Ale socialismus s lidskou tváří a tomu v té době slušel jakoby poklidný průběh. To třeba takový „barevný“ majdan v Kyjevě roku 2013-2014 ten už nebyl s lidskou tváří, ale s tváří bandery a jeho pohrobků a trvá dosud….s ambicí stát se mejdanem světovým.
Tak to těm kurvám proruským, když tu svoloč tady ofic. chcete mít zase, konkrétně STAČILO! hoďte, vy debilové!
Ať žije Rudá armáda!!! Díky za osvobození.
Ať pojde ruská armáda!!! Nechť táhne do hajzlu.
René Duží 20.8.2025 19:26:50 👍
jinak autor má hezkou kognitivní disonanci, pár drobných změn a popsal plyšák 1989 , jako přes kopírák
Četl jsem (nepotvrzenou) informaci, že se v 68. chystal vojenský útok a okupace ČSSR ze strany Západu a následné využití naší země jako „beranidla“ proti SSSR (něco jako dnes UA). Jestli to byla reálná věc, nebo jen hra zpravodajců, nedokážu říct. Pravda ale je, že v našich dějinách málokdy býváme tím středobodem – spíše jen pěšákem na šachovnici, kde hrají „velcí kluci“.
Jenom poznamenávám,
že v tom srpnu 1968 nás přepadly zejména
UKRAJINSKÉ tankové divize,
které v rámci logistiky byly nám na cestě nejblíže.
Tehdejší šéf ÚV KSSS Leonid Brežněv byl Ukrajinec,
jakož i většina sovětského tzv. politbyra.
Ukrajinské tanky tady zůstaly.
Někdy v 80-tých jim na Oseku
(okr.Teplice v sev. Čechách)
vybouchl tank s municí
a do krajské nemocnice v Ústí nad Labem
přivezli tajně Ukrajinci na náklaďáku změť kusů těl,
které tam naházeli ukrajinští soldáti lopatami.
Na patologii z toho tehdá byli v šoku a nesmělo se o tom mluvit.
Nějak v článku nezaznělo, jak se Dubček pěkně fotil se Sorosem. Pražské jaro byl pokus o barevnou revoluci. Pěkná slovíčka pro obyvatelstvo a za tím skryté postranní úmysly. Někteří z českých politiků požádali Rusy a další spřátelené armády ve Varšavské smlouvě, aby zasáhli. Jinak by se výprodej naší země konal o mnoho dříve než v devadesátkách.
Olgo, papouškujete jako ovce propagandu. Brežněv nebyl Ukrajinec. Otec Rus, matka Ruska, v době, kdy si pořídili dítě, zrovna za prací na Ukrajině. Kdyby vás vaši čeští rodiče porodili v Thajsku, tak si budete říkat Thajka?
Na Protiproudu rozbor 21.8. 1968
https://protiproud.info/nepodvoleni-250820-tomas-dolezal
Vzhledem k tomu, co tady provádí černý Péťa a jeho kumpáni, tak je možný, se opět dočkáme příchodu sovětů, ukroše už tady máme :).
Aleš 21.8.2025 04:55:23
Pracuješ s Brežněvovou národností stejně ohebně jako sám Brežněv.
Leonid Iljič Brežněv se narodil ruským rodičům na Ukrajině. V jeho rodném listě a některých oficiálních dokumentech (například v občanském průkazu z roku 1947) byla jeho národnost uvedena jako ukrajinská, v jiných dokumentech (například v průvodním listu k Řádu vlastenecké války) zase jako ruská. Brežněv sám se v různých obdobích a podle situace označoval buď za Rusa, nebo za Ukrajince.
Ale oficiálně byl v mnoha sovětských dokumentech uváděn jako Ukrajinec, i když etnickým původem byl Rus.
Ale směrodatný je vždy rodný list, a tam je Ukrajinec.
Ethanol
Tarzan se narodil lidským rodičům a jak dopadl ? 😂
Maximus shrnul příčinu majdanu na konci šedesátek sice stručně, ale celkem přesně.
Dlužno dodat, že si naši soudruzi tehdy na sovětské vidle sami dost hloupě naběhli. Je směšné, že jako sovětští spojenci nevěděli, nebo neodhadli, ani tolik co nepřátelští západní novináři minimálně půl roku dopředu. On taky Dubček nebyl žádný intelektuální lumen.
Paradoxem je, že nám sověti prodloužili pohodlný život v reálsocialistické zahnívající selance o 21 let. A proti tomu jak nás ničí fašouni z Bruselu byla tehdejší okupace sranda.
Je také srandovní, jak tupé tschechische ojroovce odmítají uznat svou debilitu a zbabělost a místo toho hledají stále nějakého strašlivého nepřítele tam kde není, zatímco odmítají vidět toho kdo je žene na jatka. Bohužel nic nového, ignorance, lenivost a zbabělost je tschechische ojroovcím dávno vrozena.
A jeden Werichův bonmot o sovětské okupaci z dob kdy se tomu ještě bonmot neříkalo:
Jako okupace se to celkem dá vydržet. Ale jako přátelská pomoc to stojí za hovno.
Do prdele, tady v komentářích to je jeden zasraný rusák vedle druhého.
Jo Mikelo je to tak.
A taky je tady jeden nácek František co podporuje nacistickou ukrajinu a trčí mu hlava z ušácké prrdele.
21.srpen tenkrát nám dnes a už delší čas říká :díky za něj ,nebýt ho tak by tady byl dnešní hnus a špín daleko dřív.