Čipy v mozku realitou

JOHN DANIEL DAVIDSON

Tento týden lidstvo v tichosti překročilo Rubikon, když Elon Musk na webu X oznámil, že první člověk dostal mozkový implantát Neuralink. “Výsledky zatím ukazují slibnou detekci neuronových hrotů,” uvedl Musk a později dodal, že první produkt Neuralinku se jmenuje Telepathy, který umožňuje “ovládat telefon nebo počítač a jejich prostřednictvím téměř jakékoli zařízení pouhým myšlením”.

Prvními uživateli Neuralinku, jehož je Musk spoluzakladatelem, budou lidé, kteří ztratili schopnost používat končetiny, což dodává zdání altruismu tomu, co je ve skutečnosti radikálním projektem spojení člověka se strojem. “Představte si, že by Stephen Hawking dokázal komunikovat rychleji než těsnopisec nebo dražitel,” napsal Musk na X. “To je náš cíl.”

Had v zahradě

Jenže to ve skutečnosti cíl není. Cílem je nastolit transhumánní budoucnost vytvořením hybridů člověka a stroje, které budou “nadřazené” přirozeným nebo nevylepšeným lidem. Musk a další technologičtí futuristé – na rozhraní počítač-mozek pracuje kromě Neuralinku asi 40 dalších společností – nepopisují přesně to, co dělají, tímto způsobem. Zní to strašidelně. Mnohem neškodněji zní, když řeknete, že jen pomáháte postiženým lidem pomocí nové vzrušující digitální technologie.

Ve skutečnosti se to, co Musk a Neuralink dělají, rovná stavbě další babylonské věže respektive opakování hadovy nabídky v rajské zahradě: Nebudete určitě umírat, budete jako bohové. Chtějí božskou inteligenci a nakonec věčný život – a jsou ochotni si pohrávat s lidským tělem a myslí, dokonce je dekonstruovat a rekonstruovat, pokud to bude nutné.

Musk je dost chytrý na to, aby tohle všechno neřekl na rovinu. Zjevně si uvědomuje, že většině lidí to bude právem připadat nemístné, dokonce zlé. Někteří však tak bystří nejsou. Bryan Johnson, technologický magnát ze Silicon Valley, se ke své snaze o nesmrtelnost vyjadřuje zcela otevřeně. V září o něm napsal časopis Time dlouhý profil, který popisoval jeho bizarní, šíleně přísný režim, jak zpomalit nebo zvrátit proces stárnutí.

Elixír mládí

Šestačtyřicetiletý Johnson je něco jako literární Dorian Gray (román Oscara Wildea Obraz Dorinana Greye). Utratil miliony za vývoj systému proti stárnutí, který nazývá Blueprint. Spočívá v tom, že každodenní rozhodování (co a kdy jí, kdy spí, kolik slunečního světla dostane) přenechává algoritmu proti stárnutí, o němž věří, že zvrátí proces stárnutí. Svůj vlastní život proměnil v experiment, aby zjistil, zda dokáže oklamat smrt.

Jeho projekt se však netýká jen jeho samotného. Představuje si budoucnost, v níž lidé splynou s umělou inteligencí (AI), nebo jí dokonce budou sloužit. Sám Johnson totiž odevzdal svůj život algoritmu AI, který naprosto oddaně poslouchá – lze dokonce říci, že ho uctívá – v naději, že získá věčný život. Myslí si, že je to nevyhnutelná budoucnost celého lidstva; chce být ten první, kdo se do toho pustí.

Klip s Johnsonem v nedávném podcastu tento týden hojně koloval po sociálních sítích. V něm o tom všem mluví na rovinu. Říká, že se věci “brzy radikálně změní”. Brzy se prý objeví to, co nazývá “Gen Zero”, skupina “multietnických, multinárodnostních lidí”, kteří jsou “ochotni od sebe odříznout všechny lidské normy, všechny lidské zvyky, všechno lidské myšlení a jsou ochotni říct: Jsme doširoka otevření. Všemi. Absolutně čistý štít.”

Klip byl široce kritizován pro dětinskou naivitu a historickou neznalost. Jako by všichni revolucionáři od dob Pařížské komuny neříkali víceméně totéž. Ale i když je snadné se Johnsonovi posmívat za jeho étos “reálného komunismu, který nikdy nebyl vyzkoušen”, není tak snadné zavrhnout hnutí, které popisuje. Protože to nejsou jen blázni jako on, ale také mocní lidé jako Musk, kteří do vytváření transhumánní budoucnosti vkládají skutečné prostředky.

Biologické kasty?

Jak bude taková budoucnost vypadat? Yuval Noah Harari, děsivý podřízený šéfa Světového ekonomického fóra Klause Schwaba, má jasnou představu. Popsal budoucnost, v níž stále výkonnější výpočetní technika vytvoří novou třídu, kterou nazval “zbytečnými lidmi”, jež bude možné “udržovat šťastnými pomocí drog a počítačových her”. A současně tvrdí, že budoucnost přinese novou třídu bytostí, které jsou podle něj nadlidé (Hitler je zjevně pro některé nesmrtelný, pozn. PP) a které popisuje jako “entity, které se od nás budou lišit více než my od šimpanzů”.

V rozhovoru s Andersonem Cooperem v roce 2021 Harari prohlásil, že “brzy budeme mít možnost přetvořit naše těla a mozky, ať už pomocí genetického inženýrství nebo přímým připojením mozků k počítačům, nebo vytvořením zcela neorganických entit umělé inteligence, která nebude vůbec založena na organickém těle a organickém mozku. Tyto technologie se vyvíjejí závratnou rychlostí.”

A taková budoucnost samozřejmě přinese dosud nepředstavitelnou míru nerovnosti, prorokuje Harari, “skutečnou biologickou nerovnost”, takže “Homo sapiens se rozdělí na různé biologické kasty, protože budou mít skutečně různá těla – a různé schopnosti”.

Tato postlidská budoucnost ovšem není něčím, čeho by se Harari obával nebo před čím by se snažil varovat. Je to budoucnost, na kterou se podle všeho těší. Cooperovi říká, že masivní sběr biometrických dat “není jen dystopický. Je také utopický,” protože prý přinese kromě všeho ostatního i lepší zdravotní péči. Možná by měl mluvit spíše o “údržbě stroního parku”.

Zbavení se člověka

Je snadné Harariho karikovat. Bohužel však mluví za celou skupinu technologických futuristů, kteří sdílejí jeho materialistický pohled na lidstvo jako na toliko nekonečně tvárnou a vylepšitelnou “hmotu”. Během nedávného výročního zasedání WEF ve švýcarském Davosu se na sociálních sítích objevil klip z Harariho přednášky na TEDu.

V něm vyslovil příznačně totalitářské tvrzení, že pouze materiální věci jsou skutečné, že “ledviny či hory jsou skutečné”, ale občanské svobody a práva nikoli. Ty jsou podle něj “jen příběh”. Tenhle Schwabův pobočník je natolik uvězněn v primitivním materialismu, že pokud nemůže rozříznout lidskou bytost a nají v ní svobody a práva, pak pro něj nejsou skutečná.

To, co Harari, Johnson, Musk a všichni, kdo plují s nimi, ve skutečnosti navrhují, není něco radikálně nového, ale cosi ve skutečnosti velmi starého. Nenabízejí jen materialismus, ale skutečné pohanství přebalené pro digitální věk. Samozřejmě to tak nenazývají, možná proto, že jim chybí teologický a historický slovník, aby vyjádřili, čemu skutečně věří.

Alespoň trochu vzdělaný člověk však dokáže rozpoznat, že jejich temná víra je stejně pohanská jako některé jejich praktiky. Johnson třeba – jen tak na okraj – prozradil časopisu Time pravidelné požívání krve svého osmnáctiletého syna ve víře, že to zastaví nebo zvrátí jeho stárnutí. Co k tomu říct?

Utrpení bude lidské

Pohanství bylo vždy v jádru materialistické nejen proto, že duchovní materii umísťuje do fyzické, ale také proto, že hlásá, že neexistuje žádná objektivní pravda, morální, a dokonce ani fyzická. Existuje pouze vůle a moc. Pohanským krédem, nakolik nějaké má, je slavná věta připisovaná arabskému vojevůdci z devátého století Hasanovi i-Sabbovi a zpopularizovaná v románu Vladimíra Bartola Alamut z roku 1938: “Nic není pravda, všechno je dovoleno” (daleko přesněji totéž vyjádřil Dostojevký v Bratrech Karamazových, pozn. PP).

Musk mluví o tom, jak Neuralink pomůže zmrzačeným či lidem s Parkinsonovou chorobou. Harari básní o tom, jak skvělé budou podkožní implantáty pro zdravotní péči. Johnson oslavuje nadcházející budoucnost ovládanou umělou inteligencí. Nemyslí tím však mě nebo vás. Neuralink nebude pro “podřadné masy”, pro Harariho “zbytečné lidi”. Bude pro něj a “nadlidi” z řad nových pohanských elit.

Můžete je obléknout do žargonu Silicon Valley, můžete mu dát pozlátko úctyhodnosti a technické odbornosti – nakonec přinese to, co pohanské společnosti přinášely vždy: Útlak, vykořisťování a otroctví v masovém měřítku. Budou tomu říkat vznešeně posthumánní nebo transhumánní.

Ale utrpení, které takový svět způsobí řadovému člověku, bude staromódní: Stoprocentně lidské.

Zdroj