Chléb a hry, cukr a bič

Tahle doba je naprosto neuvěřitelná. Rozklíčovat všechno to, co slyšíme z různých stran a rozpoznat kdy nám říkají pravdu a kdy lžou je někdy opravdu těžké. Právě pro tuhle jejich schopnost je národ naprosto zmatený. Každý z nás věří někomu jinému a na politickou scénu se díváme různýma očima a všichni při tom prožíváme jiné pocity. Asi nebudu daleko od pravdy zmínkou, že skoro všichni je máme smíšené.

Někde v nějaké diskuzi se jeden pán vyjádřil s posměškem nad díváním se do minulosti. Frajersky nás nabádal že minulost je minulost. Nesdílím jeho jednostranný názor, protože kdo nezná minulost bude nestále dělat stejné chyby jako kdysi naši předci. Tolikrát jsme dostali pořádně přes hubu od okolních států a pořád je jim část našeho národa schopna lézt neustále do zadku. Tolikrát nás zradili a my si zas a znovu jdeme pro další zradu.

Lidé si začínají dávat na klopu žlutou hvězdu s nápisem neočkovaný a je kolem toho spousta řečí a zase je to padesát na padesát. Docela mne pobavila paní se svou zmínkou jak se tím ponižuje památka na zemřelé židy kteří ji museli za druhé světová války nosit. Já bych neřekla, že je tím chtějí ponížit. I tehdy to začínalo docela nevinně. Nějaký bývalý kaprál se nedokázal stát malířem jak chtěl, tak se vykašlal na práci a dal se postupně na politiku a zrodil se masový válečný vrah Hitler. Kdo by byl řekl z politických vůdců celého světa co má Hitler v plánu. Kdo by řekl že mu nebude stačit Rakousko a Sudety. Kdo by řekl že rozpoutá celosvětové válečné šílenství. Přesto se to stalo a to jen proto, že podcenili jednoho kaprála.

Minulost je velmi poučná. Teď některé uráží žlutá hvězda na klopě, za rok po nich budou házet cihly a za další rok je naženou za zeď. Tohle všechno má na svědomí naše politická scéna se svými rozkazy, zákazy a příkazy. Měli by si zalistovat v dějinách starého Říma a tam se dozvědí, že lidé potřebují k tomu aby drželi hubu chléb a hry a občas s nimi zacházet stylem cukr a bič.

Tady se děje něco neuvěřitelného. Sebrali nám hry a zatím ponechali chleba. Přestali nám dávat cukr a točí nad námi bičem. Tak takhle ne nevážení politici. Lidé snesou hodně, ale tohle už dlouho nevydrží. Lidé chtějí zpátky svoje hry nejen chleba a občas místo rány bičem si život osladit cukrem. Místo života se probíráme lhaním a sprostotou politiků.

• MILENA DOUŠKOVÁ