Dezinformátoři a informátoři

VLASTIMIL VONDRUŠKA

S dezinformátory je to věčná potíž, ať už to byl Jan Hus, Giordano Bruno nebo třeba oběti inkvizitora Bobliga z Edelstadtu. V tažení proti nim šlo (a stále jde) vždycky o víru, o moc, o prestiž nebo o peníze.

S opozity, tedy slovy opačného významu bývá někdy problém. Když jsem kdysi, jak se tehdy s oblibou říkalo, absolvoval svou nejčestnější občanskou povinnost, tedy byl jsem na rok odveden do armády, přednášel nám jeden důstojník, jak máme správně motivovat vojáky. Jeho heslem bylo: „Nesmíme ukazovat jen příklady negativní ale hlavně ty gativní“. Nedávno kdosi z intelektuálního trustu naší věrchušky prohlásil, že opakem dezinformaci je informace. Z logiky tohoto spojení pak vyplývá že opakem dezinformátora je informátor.

Na sociálních sítích existují stovky, ba tisíce příspěvků, které charakterizují dezinformátora podle věku, vzdělání či povahy. V průměru jde podle autorů oněch příspěvků o člověka staršího, méně vzdělaného, nepřejícího pokroku, nechápajícího hodnoty moderní Evropy, případně blahodárnou činnost naší vlády, jde o Satana a obecně o našeho nepřítele.

Je ovšem zajímavé, že se nikde neobjevují příspěvky, které by charakterizovaly opak dezinformátora, tedy informátora. Z logiky jazyka a při použití opozit musí však zjevně jít o našeho přítele, člověka mladšího, vzdělaného, pokrokového, proevropského, provládního, tedy anděla. Přitom právě na historických příkladech zjistíme, že to tak rozhodně nebylo a není.

Říkal to Karl Popper

Používejme pro zjednodušení pojem „informátor“ pro všechny, kteří v minulosti ve jméno ideologie a v zájmu vládců sledovali a udávali ty, kteří měli vlastní názor a nechtěli poslouchat poučky, které jim vládní elity vnucovaly. Fenomén, kterému říkáme dezinformace je totiž starý jako lidstvo samo.

Dnes se uvádí, že dezinformace je nepravdivá informace, která je šířena za účelem oklamání lidí. Proti ní stojí misinformace, což je také nepravdivá informace, ale šířená nikoliv záměrně. Každý právník však ví, že nejtěžší věcí při soudní při je dokázat úmysl. Já osobně jsem se v žádné diskusi nesetkal s tím, že by protisystémový názor někdo označil za misinformaci. Vše co se nehodí, je zásadně zlý úmysl a tedy dezinformace.

Nechci tu zabíhat do hloubky, ale je asi užitečné si říci, že pravda, která se nedá či nesmí zpochybnit, je podezřelá a většinou nemá z dlouhodobého hlediska smysl. To neříkají dezinformátoři, ale jeden z největších filozofů minulého století Karl Raimund Popper. O jeho kvalifikaci svědčí třeba to, že je autorem pojmu „Otevřená společnost“ a je tedy ikonou aktivismu. Což většinu aktivistů netuší, protože k práci se vteřinovým lepidlem nepotřebujete filozofické vzdělání.

Tenhle Karl Raimund Popper se ovšem zabýval i gnoseologií. Svou teorii poznání vybudoval na předpokladu, že při zobecňování nelze absolutní pravdivost dokázat, lze ji jen „testovat“, tedy ověřovat. V procesu poznání nemá tedy smysl vršit důkazy o pravdivosti tvrzení, ale naopak je třeba hledat to, co by mohlo dané tvrzení vyvrátit. On tomu říká „falzifikace“. Pro vědu má cenu pouze teorie, kterou lze vystavit zkoušce zpochybnění nebo vyvrácení. Jistotu pravdy nemůžeme mít nikdy, můžeme se k ní ale blížit anulováním teorií, které se dají vyvrátit.

Dobro s mečem v ruce

Dodávám, že vyvrátit cokoliv lze jen logikou a argumenty a nikoliv nařízením nějakého úřadu. Jinými slovy opoziční názor či zpochybňující tvrzení není zločin, je to jen přirozený proces hledání pravdy. A na tu nemá patent nikdo. Nicméně informátoři měli vždycky živobytí založené na tom, že jen oni rozhodují, co je pravda, a mají povinnost odhalovat dezinformátory, tedy živly, které nesouzní s tepem své doby.

Informátoři si ovšem nešpiní ruce tím, že by vykonávali faktickou perzekuci. Oni jen v vědoucím prstem ukážou na toho, kdo má být potrestán. Zpočátku šlo o perzekuci ve jménu náboženské víry. V antice byl dezinformátor odsouzen za pohrdání bohy, ve středověku se stával kacířem se všemi důsledky, které z toho plynuly. Teprve s úpadkem vlivu církve se pojem dezinformace rozšířil do světské sféry a nabyl nesmírné široké podoby. Vliv na to měl zvláště ateismus, do té doby zvaný bezbožnictví, tedy dezinformace par excellence.

Pro nové ideologie a nové typy vládců se začali stávat nebezpeční jiní lidé než věřící. A tak začali být v průběhu 20.století pronásledováni anarchisti, revolucionáři, kontrarevolucionáři, socialisti, fašisti, buržoazní živly, sionisti, komunisti, nacionalisti, populisti a tak dále. Ta škála je obrovská, záleželo na tom, kdo zrovna vládl a kam orientoval mocenské prostředky.

V tomhle dlouhém běhu věků se měnily kulisy, názory i zákony, ale motivace jednání informátorů se příliš neměnila. Vždycky to totiž byla služba vládcům, která byla postavena na věrnosti té správné ideologii a poslušnosti, ale nikoliv na přemýšlení, váhání slušnosti a hledání. Tihle informátoři se tím živili a dostávali za to peníze, ale mnohem horší byly fanatici, kteří své „dobro“ šířili s planoucím pohledem a ohnivým mečem v ruce.

Jak tohle ideologické „dobroserství“ fungovalo? Jeden příklad za mnohé. Na konci 12. století se v jižní Francii šířila dezinformace, že cestu k Bohu může hledat věřící sám, svou askezí, čistotou a dokonalostí a to bez pomoci kněží. I nastoupil Domingo de Guzmán (zakladatel řádu dominikánů, tedy psů božích). Protože přesvědčování albigenských kacířů nepomohlo, vyhlásil papež křížové tažení. Když Křižáci masakrovali dobyté město Béziers, nastal problém, protože v něm žili i poctiví katolíci. Tehdy se křižáci zeptali svého velitele opata Arnolda z Citeaux, jak rozlišit dobré od zlých. On jim však nařídil: „Bijte je všechny, neboť Pán pozná své“. Jen v tomhle městě bylo zmasakrováno veškeré obyvatelstvo včetně dětí, asi 20 tisíc lidí. Byla to zlá a krutá doba a křižáci byli většinou hrdlořezové, jejichž řemeslem bylo zabíjet. Pod heslem „Bůh to chce!“.

Ale co na to svědomí takového papeže nebo Dominga de Guzmána? Oni byli těmi, kdo ve jménu potírání dezinformací nařídili masakr. Svědomí totiž lidem, jako byli oni, zcela chybělo. Domingo si vysloužil svatořečení jako sv. Dominik a papež vděčnost francouzského krále, který do té doby jih Francie neovládal a teprve po této křížové výpravě jej připojil ke své Ile de France. Neboť za čistotou víry je třeba hledat v první řadě zájmy mocných a peníze. To platí o víře stejně jako o šíření demokracie.

Na věku a adrese nezáleží

Kde bylo svědomí inkvizitora Bobliga z Edelstadtu, když nechal na panství Velké Losiny v 17.století upálit kolem sta lidí, i když věděl že nic neprovedli? Měl ovšem podíl na jejich zabaveném majetku. A co svědomí kardinála Pierra d´Ailly, který byl hlavním žalobcem v Kostnici proti Janu Husovi? Kostnický koncil po betlémském kazateli z propagačních důvodů chtěl, aby odvolal své učení, tedy dezinformaci o podstatě transsubstanciace a svatého přijímání. Teprve když Hus trval na tom, aby ho přesvědčili, dali ho jako kacíře upálit. Klasický model pokud bude někdo na dezinformaci trvat.

Inkvizice upálila Giordana Bruna, proto, že hlásal, že Země se pohybuje a není středem vesmíru. Podstatné pro soudce nebylo, zda to je či není pravda, ale že to odporuje Bibli. Neboť co není v Bibli je dezinformace a kacířství. Proč se zdržovat diskusí, potrestáme ho, jen my máme patent na pravdu. Co je nám do názoru vědců pokud odporují našemu ideologickému přesvědčení?

Nemá cenu tu probírat desítky a stovky příkladů, kdy morálka žalostně plakala odstrčená do kouta, protože jí nikdo nechtěl a nepotřeboval. Šlo přece o víru, o moc, o prestiž a o peníze. V době křížového tažení proti albigenským bylo svatému Dominikovi zhruba 40 let, tedy byl to muž na prahu stáří. Pocházel ze španělské vesnice Caleruega. Takže postarší venkovan, ale progresivní. Na svědomí má smrt dezinformátorů měst, mezi nimi i mnoha dětí. Takže si myslím, že to co odlišuje údajné dezinformátory a informátory, není věk, původ či místo, kde žijí, ale v první řadě svědomí a morálka.

PZ

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]

Příspěvky za měsíc ZÁŘÍ 2024:
**********************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Roman Dubravský 1000,- Kč, Marek Janičko 500,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Tmáš Šimčík 200,- č, Dr. Lubomír Vylíčil 3000,- Kč, Petr Zita 500,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Martina Skypalová 200,- Kč, Jan Bartyzal 100,- Kč, ing. Jiří Kuta 2000,- Kč, Anonym 200,- Kč, Lubomír Štěpán 200,- Kč, Pavel Havelka 500,- Kč, Petr Čermák 200,- Kč, Renata Doležalová 500,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 2000,- Kč, Dr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Ladislav Konopka 400,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Ladislav Sieger 200,- Kč, Karel Vávra 2000,- Kč, Michaela Veselková 500,- Kč, Anonym 200,- Kč, Milan Kostelnak 300,- Kč, František Burda 50,- Kč, Miloslav Hujer 50,- Kč, Edita Kadlečková 500,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Jan Šedivka 1000,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Dana Lufinková 100,- Kč, Anonym 70,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Anonym 500,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, Stanislav Růžička 300,- Kč, Jiří Obermaier 100,- Kč, MUDr. Milan Lexa 500,- Kč, Jitka Červenková 200,- Kč, Jiří Randák 500,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Rudolf Votruba 500,- Kč

Celkem za měsíc: ... 26 020,00 Kč

Vybráno 57.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.

Latest posts by Redakce (see all)

• Šéf Bisky Koudelka sedí s Vinšem a Alvarovou v jednom panelu? - 13.9.2024
• Kdopak to zlobí na bruselském nádraží? - 13.9.2024
• Skryté dopady migračního paktu. Čeká nás konec Schengenu? - 13.9.2024

(23 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...