11.11.2024
Kategorie: Ze světa

Chaos v Berlíně: Nové volby nebo světová válka?

Sdílejte článek:

IVAN DAVID

„Kdykoli se věci v politice zdramatizují, jste nějakým způsobem dotlačeni, abyste si vybrali stranu. Ale v současném berlínském představení nejsou žádní hrdinové, jen padouši. A Svobodný (FDP)-Christian Lindner nechtěl spořit, místo toho usiloval o urychlenou katastrofu…“

Dagmar Hennová rozebírá současnou vládní frašku v Německu:

Kdyby existoval stroj času… z nějaké vzdálenosti v čase by současné berlínské divadlo jistě bylo zábavné. Všechny ty vylomeniny byste mohli sledovat v televizním souhrnu za deštivého podzimního odpoledne jako jakousi politickou verzi ženského wrestlingu, a pojídat přitom arašídy a chipsy. Je jen hloupé, že tyto hádanice v semaforové vládě nejsou v žádném případě soukromým potěšením zúčastněných, musí do toho zatáhnout celou zemi.

Ne, že by Lindner (ministr financí) z toho nakonec vyšel příliš dobře. Když čtete zprávy, skoro vypadá jako statečný rytíř, který hájil babiččiny úspory. Z jeho pohledu šlo spíše o variantu „nové volby nebo světová válka“. Jak sám vysvětlil na své tiskové konferenci:

“Včera současný spolkový kancléř předložil návrh na uvolnění dalších tří miliard eur pro Ukrajinu. Ale ani tři miliardy eur, s ohledem na objem dostupných prostředků, by rozdíl neznamenaly. Řekl jsem v koaličním výboru za svobodné demokraty (FDP), že by se to mělo změnit. Pokud chceme jinou, silnější podporu pro Ukrajinu, pak nejsou nutné další tři miliardy eur, pak by se Německo muselo rozhodnout vybavit Ukrajinu zbraňovými systémy, které Ukrajinci potřebují k obraně své svobody, a to zejména zbraňový systém Taurus.”

Zajímavé. Nešlo tedy o to, zda by se měli rozhodnout pro snížení daní nebo se zadlužit, aby udrželi na přístrojích ekonomiku, kterou sami předtím uvedli do kómatu. Nikoli, kancléř Scholz a dnes už bývalý ministr financí Lindner jsou ve shodě, že je nezbytné poslat na Ukrajinu ještě větší „podporu“, tedy pomoc na vyhlazení mužské ukrajinské populace. Lindner jen přišel se skvělým nápadem, že by bylo mnohem ekonomičtější rozpoutat světovou válku místo lpění na penězích. Ostatně rakety Taurus ležící v arzenálech už byly zaplaceny…

A je pravda, že s třeskem, který by to způsobilo, by poté stejně nikdo nemyslel na rozpočtové schodky. Ani ve chvíli, kdy na semaforech visí velká cedule „Mimo provoz“ a všichni čekají, až policie alespoň usměrní dopravu. Jistě, Lindner vyslal tykadlo směrem k CDU, jak to FDP s oblibou dělá, když jsou Svobodní zase v období změny kurzu; ale Lindnerův předchůdce Otto Hrabě Lambsdorff pouze zruinoval německý sociální stát, ale ještě neměl za cíl rozdrtit celou republiku.

Což samozřejmě z Olafa Scholze nedělá mírového hrdinu. Ne, skutečnost, že otázka hotovosti nebo raket způsobila explozi tohoto nejistého vztahu, je pravděpodobně způsobena tím, že oba cítili stejný tlak, aby vdechli trochu více života do války na Východě, když hrozí nebezpečí, že Spojené státy ukončí celý projekt.

Člověk si najednou říká, s kým z amerických neoconů Lindner sdílel postel, aby po sečtení hlasů v amerických prezidentských volbách směřoval ke koalici, která prostřednictvím eskalace vycházející z Německa zničí jakoukoli naději i na začátky míru. Nebo je to v těchto kruzích regulováno diskrétním zasíláním bitcoinů?

Skutečnost, že se Scholz ukázal jako slizký obojživelník, kterým je, není v podstatě žádná novinka. Opravdu špatné je, že s novými volbami nebo bez nich, bez ohledu na to, jaká je možná koalice, jediné, co se nabízí, je katastrofa. Pomalé odumírání nebo rychlý zánik. Alespoň co se země týče. Její skutečné zájmy se v celém sporu neobjevují. Člověka by napadlo, kdo nahradí ministryni zahraničí Annalenu Baerbockovou – ale přání bylo otcem myšlenky. Jak nepochopitelné to celé je, bylo vidět i na hlubokém šoku, když se krátce objevila zpráva, že Robert Habeck by měl nyní převzít také ministerstvo financí.

Scholzovi opravdu nemůžeme vyčítat, že se nezabýval zásadními problémy. Tak tomu bylo za všech vlád Merkelové. A tak to zůstane u každé další možné kombinace, protože životní podmínky běžných německých občanů se od dob Helmuta Kohla v úřadu nezlepšily. To, že třicet let stagnace průměrných mezd nevede k tomu, že by lidé vysvětlili politikům výsledky jejich práce vidlemi, je způsobeno tím, že období před tím nebylo výrazně lepší.

Bez ohledu na to, čí je to recept, nikde není vidět nový začátek nebo odklon od neoliberální víry ve zničení všeho. Proto je podívaná vhodná pouze pro deštivé podzimní odpoledne, kdy nejsou nové díly Hry o trůny. Pak by se dalo alespoň kochat absurditou, že se Lindner jedním dechem odvolává na ústavu, která mu zakazuje porušovat dluhovou brzdu, a v dalším chce poslat rakety do Kyjeva, aby takříkajíc „konečně vyřešil“ berlínské starosti.

Další tři miliardy eur pro Kyjev, zatímco jeden úsporný rozpočet následuje druhý na všech politických úrovních? Zatímco spolkové země z finančních důvodů „ředí“ místní veřejnou dopravu a zvyšují se platby zdravotního pojištění, protože na příspěvky v nezaměstnanosti stále nestačí peníze z daní? To má zvláštní kouzlo. Nic není pro ně důležitější než válka. Všichni společně uvařili polévku, kterou podávají Němcům. A pokud se podíváte na rozdíly mezi nimi, mají tendenci řešit hlavně to, zda se mají misky s nechutnou polévkou servírovat zprava nebo zleva.

A v Bruselu stále existuje temná síla v rukou Flintenuschi, předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové, která změnila pozici, kdysi vynalezenou jako politický výměnek, v srdce diktatury EU, která stále pokládá vedle polévkové mísy na stůl další pěkné dary, jako je např. zákaz spalovacích motorů. I kdyby chtěl nějaký rošťák v Berlíně něco změnit v nějaké pozoruhodné oblasti, temná královna by to nepřipustila.

Jak daleko byste se museli katapultovat dopředu, abyste z této show něco získali? Stačilo by pět let? Deset? To už se dá jen stěží spočítat, protože rok od roku je jasnější, že v celém systému, který je navržen tak, aby zničil ekonomiku, už není stopa rozumu. Jednání aktérů této frašky už nedává smysl, ne jako děj, protože pokles už dávno funguje na autopilota. Ale sledovat, jak se skupina různých padouchů snaží stylizovat do rvačky a navzájem si míří dýkami do zad, je opravdu zábavné, až když to celé hodíte za hlavu. Až když se jakýmkoli způsobem vrátí rozum, skončí válka a klimatická politika a možná pro jednou opět budou hrát roli každodenní zájmy přehlížených Němců.

Do té doby bude však toto divadlo jen smutná podívaná.

 

FB

Redakce
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (22 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
12 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)