12.1.2024
Kategorie: Ze světa

Anglosaský útok na Jemen. Co se teď bude dít?

Sdílejte článek:

HSP

V noci z 11. na 12. ledna ozbrojené síly USA a Velké Británie podnikly údery na část Jemenu kontrolovanou husíi. Washington a Londýn to oznámily jako reakci na útoky Husíů na lodě v Rudém moři.

Znamená to začátek velké války na Blízkém východě a jaké důsledky bude mít nová eskalace pro Ukrajinu?

Začněme s pozadím. Husíové jsou šíitské hnutí, které je spojencem Íránu. Jejich cesta k moci v Jemenu začala v letech 2011 – 2012, kdy země Blízkého východu zažily „majdany“, které vešly do dějin jako arabské jaro – masové protivládní protesty.

Ty uvrhly rozsáhlý region do propasti války a teroru. Jemenu se tento osud nevyhnul. Tam „Majdan“, aktivně podporovaný Husími, vedl ke svržení prezidenta Sáliha, který v zemi vládl více než 30 let.

Nový prezident Hádí nebyl schopen udržet situaci v Jemenu pod kontrolou av roce 2014 se země ocitla na pokraji občanské války.

V následném chaosu se Husíové – jako nejorganizovanější a nejbojovnější síla ze všech bojujících skupin – prudce posílili. Začátkem roku 2015 převzali kontrolu nad hlavním městem Saná a nejhustěji obydlenými regiony na severu a západě země a zahájili ofenzívu na jihu.

V reakci na to sousední arabské země v čele se Saúdskou Arábií “na žádost legitimního prezidenta Hádího” začaly ozbrojenou intervenci proti husíjskému “Majdanu”. Intervenci podporovaly Spojené státy a Írán podporoval Husíů.

Vypukla velká válka, která způsobila obrovskou humanitární katastrofu – koaliční letadla bombardovala jemenská města a blokovala zemi z moře. Miliony lidí se ocitly na pokraji hladu a tisíce civilistů bylo zabito.

Vojenské úspěchy Saudů a jejich spojenců však byly mimořádně okrajové. Husíové se ukázali jako zruční a vysoce motivovaní vojáci. Právě oni jako první použili proti početnějšímu a technicky vyspělejšímu nepříteli různé know-how, které nyní využívá Ukrajina ve své válce s Ruskem.

Například údery dronů na tylo nepřítele, které mimo jiné využily i při útoku na největší ropnou rafinérii na světě v Saúdské Arábii v roce 2019. Zlom ve válce nastal v roce 2020, kdy Husíové způsobili koaličním silám sérii citelných porážek. A v roce 2022 bylo podepsáno příměří.

Současně s tím začal Írán za zprostředkování Číny obnovovat vztahy se Saudy. Situace v Jemenu přitom zdaleka není stabilizovaná. Země je nadále fakticky rozdělena.

Co se bude dít dál

Současný útok USA a Británie na Jemen už mnozí označili za “začátek nové války”. To je ovšem velmi silné slovo. Zatím mluvíme o raketových úderech anglo-americké koalice proti Husím a odvetných úderech Husíů, jakož i proiránských skupin v Iráku, proti Američanům (což se již stalo).

Možná budou intenzivnější a povedou k většímu počtu obětí mezi americkými vojáky, ale to zásadně neovlivní rovnováhu sil na Blízkém východě a válku v pásmu Gazy.

Jemen je daleko od válečného regionu, jako by na „blízkovýchodním okraji“. Spojené státy však nemohou způsobit kritické škody Husím jen leteckými útoky, na které navíc západní tisk předem upozorňuje celý svět.

Ani zabránění novým útokům Husíů na lodě v Rudém moři to pravděpodobně nepomůže. K rozdrcení Husíů je nutná rozsáhlá pozemní operace. Západ však na ni nemá v regionu dostatek sil. A Saúdská Arábie pravděpodobně nebude chtít zopakovat svou smutnou zkušenost s intervencí v Jemenu, pokud na ni nezaútočí samotní Husíové.

Proto je velká válka možná jen tehdy, pokud se do ní zapojí Írán a zasáhne například americkou flotilu a vojenské základny v Perském zálivu. A a/nebo povzbudí libanonský Hizballáh, aby otevřel druhou frontu proti Izraeli. Nakolik je to pravděpodobné? Teoreticky takovou možnost nelze vyloučit.

Celková vojensko-strategická rovnováha sil na Blízkém východě není v současnosti ve prospěch Západu. Armáda Izraele, klíčového spojence USA v regionu, za téměř tři měsíce od začátku pozemní operace stále nedokázala převzít úplnou kontrolu nad pásmem Gazy a porazit Hamás – několik desítek tisíc bojovníků bez systémů protivzdušné obrany a téměř bez těžkých zbraní.

To poukazuje na mimořádně hrozivé vyhlídky, pokud by Izrael zahájil válku s mnohem silnějším Hizballáhem, nemluvě o Íránu. Americké námořnictvo v Perském zálivu je zranitelné vůči íránským úderům, odvetné americké letecké údery na Írán (bez použití jaderných zbraní) pravděpodobně nezpůsobí kritické škody a USA nemají v regionu k dispozici pozemní armádu, která by mohla napadnout Írán.

Saúdská Arábie a Turecko se za současných podmínek do tohoto projektu pravděpodobně nezapojí. Proto nelze vyloučit, že Írán skutečně plánuje „obrátit šachovnici vzhůru nohama“. Je však nepravděpodobné, že důvodem bude ostřelování Jemenu. Bude potřebný vážnější důvod. A musí dozrát další podmínky.

Pokud analyzujeme veřejná prohlášení a příchozí informace, plán Íránu a jeho spojenců je zhruba takový.

Za prvé, nadále požadovat příměří v pásmu Gazy. To je jediná věc, na které se shodnou všechny islámské země, navzdory jejich vzájemným rozporům. A teď tlačí na Západ, aby vyvíjel tlak na Izrael. USA jsou stále proti zastavení války, ale pravděpodobnost, že změní svůj názor, není nulová vzhledem ke složité vojensko-strategické situaci v regionu popsanou výše.

Aktivita Husíů v Rudém moři je jedním z prvků tlaku, který bude pravděpodobně pokračovat. Zastavení války bez porážky Husíů na Blízkém východě bude vnímáno jako jednoznačné vítězství „osy odporu“, v níž hlavní roli hraje Írán.

To jistě s vysokou pravděpodobností způsobí akutní vnitřní krizi v Izraeli, která na nějakou dobu ochromí jeho politickou a vojenskou vůli.

Za třetí, Írán se pokusí vytlačit Američany z Iráku. Jedním ze způsobů nátlaku jsou neustálé údery na americké základny. A irácký premiér nedávno vyzval zahraniční jednotky, aby opustily zemi.

Další klíčovou etapou bude vytlačení americké flotily z Perského zálivu a znemožnění vlivu USA v klíčovém regionu planety, který je zdrojem ropy.

Přirozeně však není jisté, že Írán bude schopen tento plán zrealizovat. Američané a Izrael se ho totiž určitě pokusí torpédovat v kterékoli jeho fázi. A íránští sousedé Saúdská Arábie a Turecko sotva mají zájem na prudkém zvýšení vlivu Teheránu.

Vážným omezením účinnosti jakýchkoli kroků Washingtonu však bude stejná změna poměru sil na Blízkém východě.

USA nejsou v pozici, aby ve vztahu k Íránu zopakovaly zkušenosti z rychlých vítězných válek proti Iráku v letech 1991 a 2003. A pokus o realizaci vojenského scénáře se může stát pro Washington nebezpečnou pastí, která vtáhne Američany do velké války za pro ně krajně nepříznivé podmínek.

Důsledky pro Ukrajinu

Důsledky jakéhokoli nového zhoršení situace na Blízkém východě pro Ukrajinu jsou zřejmé na příkladu války v pásmu Gazy a jsou negativní.

Pozornost světa se přesouvá z Ukrajiny na novou válku. Přesměrují se toky zbraní potřebných pro AFU.

Pod vážným tlakem je i Západ, který je stále častěji obviňován z dvojího metru. Proč západní země odsuzují údery Ruska na Ukrajinu, ale nadále podporují Izrael, který bombarduje pásmo Gazy? Proč Washington odsuzuje ruský útok na Ukrajinu jako porušení mezinárodního práva, ale sám bez povolení OSN provádí raketové útoky na Jemen?

Pro Ukrajinu a její spojence je tak ještě obtížnější zvrátit postoj zemí „globálního jihu“, které nyní pomáhají Rusku odolávat sankčnímu útoku Západu. S každou novou eskalací na Blízkém východě (a vlastně kdekoli jinde na světě) se válka na Ukrajině stává pro mezinárodní společenství stále více jen „další válkou“.

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (12 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
37 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)