29.1.2017
Kategorie: Humor

Čeněk na hokeji a velikej pinďour

Sdílejte článek:

DOMINIK LANDSMAN

Opět nadešel čas na Čeňkův hokejový trénink. Spolu s ostatními nadějemi českého a světového hokeje se převléká v kabině. Respektive já ho převlékám, on leze po věšácích, snaží se vyšplhat úplně až nahoru na poličku a já při tom zuřím a snaživě mu navlékám štrupny.

[ad#clanek-respo]

Kabina je narvaná dětma s rodiči. Zrovna jsem Čeňkovi zavazoval brusle, když tu mladý hokejista začal vřískat a ukazovat na chlapečka, který seděl na lavičce za náma: „Taťko podívej, jakýho má ten kluk velikýho piňďu. Polovina kabiny náhle utichla.

Celý zarudlý studem jsem se instinktivně otočil (asi není dobrá reakce se otáčet, abych se podíval na chlapečka a jeho piňďu).

„To má suspenzor“ Spadl mi kámen ze srdce. „To je, aby tě někdo netrefil pukem do piňdoura. Až budeš větší, tak taky takový dostaneš“

Čeněk tuto mou odpověď moc nepřijal a zklamaně se zadíval sobě mezi nohy: „Taťko, proč já nemám tak velikýho pinďoura?“ Diskrétně zakřičel na celou kabinu. Nyní již na mou odpověď dychtivě čekala celá kabina.

„Za prvý jsi ještě malej a za druhý, jsem ti říkal, že to je suspensor. To není opravdovej piňďa“
„Taťko a ty jsi velkej viď?“, Zeptal se a tak úplně se mi přestávalo líbit, kam se rozhovor stáčí.
„Ty máš velikýho piňdoura?“, Padla otázka, která musela padnout. V ten moment ztichla úplně celá kabina a i trenéři se lehce naklonili, aby jim má odpověď náhodou neunikla.

V tu chvíli jsem tak nějak nevěděl, co mu mám odpovědět. Čeněk a s ním i celá kabina netrpělivě čekala, co se bude dít.

„Ano, já mám velikého piňdoura“, oznámil jsem mu. Několik otců kolem uznale kývlo a některé matky mě začaly zvídavě sjíždět pohledem. Už chyběl jenom potlesk nebo mexická vlna.

„Ale když se sprchuješ, tak máš vždycky malýho viď? Já jsem to viděl“, Vrazil mi ten malý sígr kudlu do zad. Několik rodičů muselo šatnu opustit, neb se dusili smíchy. Obdivný pohled okolních matek se rázem změnil na pohrdání. Trenér se na mě zadíval takovým tím způsobem, že na něm bylo vidět, že mi chce říct, že to bude dobrý, soucitně mě poplácat po zádech a ještě mi dát lízátko. Jsem rád, že jsem mohl pobavit celou kabinu a vnést trochu té radosti do jinak chmurného dne. Od příště Čeňka obléknu doma a pak půjdeme rovnou na led. Ten malý človíček by neměl vůbec přijít do styku s lidma.

[ad#clanek-respo]

ZDROJ: Dominik Landsman

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (8 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...