15.4.2026
Redakce
0
Kategorie: Ze světa1 přečtení

Jízda na tygru

Sdílejte článek:

ZBYNĚK FIALA

Izraeli se zatím daří udržovat USA ve válce s Íránem a Libanonem. Co když se to dařit přestane? Co když ta válka Trumpa politicky zničí?

Válka s Iránem připomíná pověstnou jízdu na tygru, kterého si osedlal Izrael. Mírové rozhovory Íránu a USA v Pákistánu se podařilo zmařit prosazením izraelského požadavku, aby USA trvaly na převzetí íránského obohaceného uranu.

Soudím tak podle blogerského zpravodajství Larryho Johnsona na Substacku, který se zase odkazuje na svůj zdroj v pákistánském Islamabádu. Z toho má plynout, že kdyby to bylo jen na americkém viceprezidentu JD Vancovi, dohoda s Íránem by prý byla přijata:

Jak jsem očekával, jednání mezi USA a Íránem nedospěla k dohodě. Ačkoli americký tým vedl JD Vance, nikdy neměl situaci pod kontrolou… Od někoho, kdo byl přímo zapojen do tohoto cirkusu v Islámábádu, jsem se dozvěděl, že izraelští agenti – Steve Witkoff a Jared Kushner – zajistili, aby JD Vance nenásledoval své instinkty a nepřijal dohodu, kterou Írán předložil. Role Izraele při sabotování americké delegace byla zřejmá z Vanceova prohlášení o neúspěchu jednání, kdy falešně obvinil Írán, že odmítá vzdát se svého údajného úsilí o získání jaderné zbraně. Jedná se pouze o omílanou sionistickou propagandu.

Byly tři íránské podmínky, které USA odmítly přijmout: íránská kontrola nad Hormuzským průlivem, ukončení izraelských útoků na Libanon a Hizballáh, uvolnění íránských aktiv a zachování suverenity nad dodávkami obohaceného uranu. V uplynulém týdnu jsem během různých rozhovorů na toto téma opakovaně říkal, že o těchto otázkách Írán nehodlá vyjednávat.

https://larrycjohnson.substack.com/p/trump-refuses-exit-ramp-war-with       

Tahle jedová pilulka tedy řeší problém nejbližší chvíle. Jednání bylo vtlačeno do koridoru, jako kdyby Írán tuhle válku prohrál. Ale Írán se necítí na konci sil.

Opusťme však rovinu „jedna paní povídala“. Není nic nového, že Írán si vyhrazuje právo na rozvoj jaderné energetiky a že pravidla, za kterých se to mělo odehrávat, byla už jednou dohodnuta. Stalo se to v červnu 2015 s pěti stálými členy Rady bezpečnosti plus Německa ve Vídni, kde sídlí také Mezinárodní agentura pro jadernou energii (MAAE), garant dodržování dohody. Jenže Spojené státy během prvního Trumpova funkčního období z této dohody se zkratkou JCPOA jednostranně vystoupily.

Detaily přípravy i opuštění dohody mi nabídly dokumenty resortního Ústavu pro mezinárodní vztahy (webové stránky má na iri.cz), Wikipedie (článek Íránský jaderný program) a umělá inteligence.

Kdybychom šli na úplný začátek, Íránský jaderný program spustily samy USA v 50. letech v rámci programu „Atomy pro mír“, tehdy šlo o spolupráci se šáhem Páhlavím. Po islámské revoluci roku 1979 Západ veškerou spolupráci přerušil, Írán ale v programu tajně pokračoval. Klíčový zlom přišel v roce 2002, kdy íránská opozice odhalila, že v zemi fungují nehlášená jaderná zařízení – závod na obohacování uranu v Natanzu a reaktor na těžkou vodu v Araku.

Na výběr byla válka, nebo diplomacie. Vyhrála diplomacie. Pustila se do toho skupina P5+1, tedy pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN (USA, Rusko, Čína, Francie, Velká Británie) plus Německo. Koordinační roli hrála Evropská unie. První velký výsledek přišel v listopadu 2013, kdy Írán a P5+1 podepsali Společný akční plán ((Joint Comprehensive Plan of Action – JCPOA). Írán se v něm zavázal omezit obohacování uranu výměnou za dočasné uvolnění sankcí.

Koho zajímají podrobnosti, Írán se zavázal snížit počet centrifug, omezit obohacování uranu hluboko pod zbrojní úroveň, zredukovat zásoby obohaceného uranu z 10 tun na 300 kg a umožnit rozšířené inspekce MAAE. Západní mocnosti zrušily hospodářské sankce a Íránu se uvolnil přístup k zmraženým zahraničním aktivům.

JCPOA, formálně finalizovaná roku 2015, nepřerostla ve smlouvu, ale zůstala pouhoupolitickou dohodou, aby ji prezident Barack Obama nemusel dávat ke schválení Kongresu, konkrétně k ratifikaci v Senátu. Trump se jí proto necítil vázán a roku 2018 deklaroval jednostranné odstoupení.

Mimochodem, Severoatlantická smlouva o vzniku NATO v Senátu USA ratifikovaná byla, ale předtím musela vypustit všechny tvrdé závazky USA. Proto se v klíčovém článku 5 píše o reakci na napadení některé z členských zemí jen „podle vlastního uvážení“, čili nezávazně. Pranýřování na nástěnce by to spravilo taky. Trump může prohlašovat, že některým zemím by na pomoc nepřišel, smlouvu by tím neporušil.

Ale od dohody JCPOA Trump odstoupil. Proč? Izraelský premiér Netanjahu roku 2018 zveřejnil výsledky tajné operace Mossadu, který se dostal ke 183 CD napěchovanými dokumenty z doby, kdy běžely íránské poklusy o výrobu jaderné zbraně. Trump se odvolal na tyto dokumenty jako na doklad, že Írán podvádí. V daném případě však šlo o dokumenty z let 1999 až 2003, kdy Írán možná skutečně podváděl, ale před dohodou. Proto se začala zmíněná dohoda vyjednávat. Trump měl i další argumenty, ale dokumenty Mossadu byly v jeho rozhodnutí klíčové.

Podváděl však Írán i po uzavření dohody z června 2015? MAAE tvrdila, že ne, že dohodu dodržoval. Dokonce i tehdejší americký ministr zahraničí Mike Pompeo odmítl potvrdit, že dokumenty dokazují porušení samotné dohody JCPOA z roku 2015.

Po oznámení prezidenta Trumpa o odstoupení USA, se ostatní zúčastněné strany shodly, že samy budou pokračovat v jejím plnění. Podpořil je i generální tajemník OSN Antonio Guterres. Dohodu JCPOA označil za „velký úspěch v oblasti jaderného nešíření a diplomacie, který přispěl k regionálnímu mezinárodnímu míru a bezpečnosti“ a vyzval zbývající strany „k pokračování plnění závazků vyplývajících z dohody a všechny členské státy OSN k její podpoře“.

https://www.iir.cz/kontroverzni-odstoupeni-usa-od-iranske-jaderne-dohody-a-jeho-mezinarodni-dopady

Takže Izrael tvrdil, že Írán podvádí, Trump na to kývl, ale zděšený svět se pokoušel pokračovat, jako by se nic nestalo. Trump však přitvrdil i ekonomickými sankcemi a pokoušel se Írán donutit ke kapitulační dohodě, která jej měla odzbrojit i v dalších oblastech. Írán to začal vnímat jako existenční ohrožení, a tak se nakonec k obohacování uranu vrátil.

Podrobnosti tohoto pozoruhodného upevňování stability na Blízkém východě neznáme, ale pozorovatelé opakují tvrzení, že duchovní vůdce Chamenejí starší byl přesto rozhodným odpůrcem jaderné zbraně. Uvědomoval si, co by to vyvolalo. A přes jeho nesouhlas nejel vlak. Proč tedy byl společným úderem USA a Izraele spolu s dalšími 15 představiteli nejvyššího duchovního, vojenského a politického vedení odstraněn?

Co si od toho útočníci slibovali, pokud obava z jaderného vyzbrojování Íránu skutečně platí? Nebo neplatí? Ale na zmaření mírových jednání v Islámabádu to stačilo.

Netanjahu zřejmě ví, jak přesvědčovat Trumpa ve prospěch Izraele. Co bude dělat, až se mu to nepovede, nebo až tu Trump nebude? Až bude muset sesednout z tygra a bude stát proti všem? Všem pěkně rozzuřeným takovým bezohledným pošlapáváním jejich zájmů až na hranici vzájemného zničení.

 

 

Zbyněk Fiala

Redakce
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 přečtení
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (1 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)