Budou o nových ministrech rozhodovat volby, nebo petice ekologů, umělců a dalších?

Odpor proti tomu, aby v budoucí české vládě zasedli i členové strany Motoristé sobě, nabírá na síle. Poté, co byly v médiích zveřejněny kompromitující materiály na Filipa Turka, který měl být v Babišově kabinetu ministrem zahraničí, protestují některé profesní skupiny i proti tomu, aby se novými ministry stali předseda strany Petr Macinka a známý zpěvák skupiny J.A.R. Oto Klempíř. Byť byli v říjnových volbách oba dva zvoleni do Poslanecké sněmovny.

Proti jmenování Petra Macinky ministrem životního prostředí podepsalo petici kolem 700 vědců, k tomu se přidala studentská petice, která má dle informací některých médií kolem 7000 signatářů (viz odkaz zde). Na dnešek je navíc v Praze nahlášena demonstrace s názvem „Zachraňme Ministerstvo životního prostředí“, kterou pořádají některé ekologické organizace. Několik stovek umělců pro změnu zaslalo prezidentu Petru Pavlovi a předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi otevřený dopis, ve kterém požadují, aby post ministra kultury v budoucí vládě nepřipadl kandidátovi strany Motoristé sobě (viz odkaz zde).

V demokratické zemi má samozřejmě kdokoliv právo posílat petice proti tomu či onomu politikovi, případně i uspořádat proti němu protestní shromáždění. Nicméně je přece jen něco trochu jiného, když je tak činěno kvůli jeho konkrétním činům, než když je proti někomu demonstrováno ještě před tím, než se ujme svého úřadu.

V případě Petra Macinky někteří protestující například argumentují tím, že nemá s životním prostředím žádné zkušenosti. To je nejspíš pravda, pan Macinka vystudoval na soukromé vysoké škole Cevro politologii a posledních 8 let pracoval jako manažer či mluvčí v Institutu Václava Klause. Jenže když bychom prošli dosluhující vládu Petra Fialy, tak v něm například post ministra zemědělství zastával bývalý učitel dějepisu a společenských věd, jiný bývalý učitel dějepisu v ní byl ministrem vnitra, ministrem dopravy byl bývalý novinář a tiskový mluvčí… Přesto si nevybavuji, že by proti jmenování těchto politiků někdo před 4 lety psal otevřené dopisy prezidentovi či pořádal demonstrace.

V případě otevřeného dopisu ohledně obsazení ministerstva kultury jde navíc o to, že se podepsaní umělci ohrazují nejenom proti navrhovanému kandidátovi Oto Klempířovi (což by se s ohledem na to, že tento známý zpěvák byl před rokem 1989 krátkou dobu spolupracovníkem StB, dalo akceptovat), ale rovnou požadují, aby resort kultury byl v budoucí vládě přidělen jiné straně než Motoristům.

S ohledem na to, že strana Motoristé sobě bude ve vrcholné politice nováčkem, je samozřejmě logické, že velká část lidí netuší, co od této partaje očekávat. To však nutně neznamená, že by Motoristé měli být dopředu odepisováni jakožto neschopní a že by všichni politici z této strany měli být házeni do jednoho pytle s Filipem Turkem.

Realita je prostě taková, že Motoristé byli do nové Poslanecké sněmovny zvoleni, a byť budou početně nejmenší parlamentní stranou, karty jsou rozdány tak, že se bez nich budoucí vládní koalice s největší pravděpodobností neobejde (pokud tedy některá ze stran končící vládní koalice v rozporu se svými předvolebními sliby nepůjde do koalice s Babišovým ANO). A bylo by pro demokracii určitě špatně, kdyby při rozhodování o tom, kdo zasedne do budoucího kabinetu, hrály protestní petice větší roli než výsledky voleb.