Benzin za 28, kýta za 49 korun. Češi pořádají nákupní nájezdy na Polsko

Z hranic katastru města Ostravy je to k benzinové pumpě v polských Chałupkách pět kilometrů. V úterý odpoledne tu na pohonné hmoty čeká dlouhá řada aut s českými registračními značkami. Kolona začíná už na silnici a způsobuje nemalé problémy při průjezdu obcí. „Cena je skvělá, naberu i do kanystrů,“ svěřuje se jeden z českých řidičů ve frontě.

Raději se neptám, jak velké ty kanystry jsou. I když jsou obě země součástí Schengenu, přes hranice se v přenosných nádobách může přepravit maximálně 20 litrů pohonných hmot. Jinak hrozí tučná pokuta, čeští celníci ovšem osobní vozy zastavují jen zřídkakdy.

Aktuální cena Naturalu 95 (Efecta 95) v Chałupkách u pumpy řetězce Orlen je výhodná. Na české straně se u jedné z levnějších čerpacích stanic tankuje za 36,40 Kč, v Polsku stojí litr benzinu 28,71 Kč. A nafta úplně stejně. Rozdíl oproti české pumpě činí asi osm korun za litr. Pro přesnost uvádím i cenu v polské měně, za litr benzinu se v Chałupkách platí 5,26 złotého. Platbu provádím bankovní kartou a za pár minut mi přichází email od České spořitelny v tomto znění: „Dobrý den, aktuální kurz pro platbu kartou 1. 2. 2022 v 14:44 je PLN/CZK 5,466.“

Kurz a DPH – dva důvody nízkých cen

Česká koruna zpevňuje. A když zároveň polská vláda zahýbe s DPH, výsledkem je radost českých zákazníků, kteří v Polsku ušetří. Złoty je pro majitele korunových účtů nejlevnější od roku 2000. Zásadním důvodem, proč v Polsku stojí benzin jen něco přes 28 korun, jsou ale změny v DPH. Polská vláda od 1. února snížila DPH u pohonných hmot o 15 procent, tedy z 23 na 8 procent. „Byl bych blbý, abych to nevyužil,“ svěřuje se řidič Tomáš, který žije v Ostravě. K levnému „ropnému prameni“ v Chałupkách to má ze svého bydliště kousek. „Teď jsem to měřil, je to přesně 12,3 kilometru. Cesta do Polska se mi mnohokrát vyplatí.“

Společná hranice České republiky s Polskem měří 796 kilometrů. A všude v pohraničí teď začínají nájezdy na levné pohonné hmoty. Připojují se i Slováci a Němci, ti všichni ukrojí část ze „státní dotace“, kterou se vládní kabinet ve Varšavě snaží zkrotit vysokou inflaci. Respektive dopad drahoty na řadové Poláky. „Cílem snížení daně na pohonné hmoty je zachovat v peněženkách Poláků co nejvíce peněz,“ zdůvodnil premiér Mateusz Morawiecki radikální slevu na pumpách. Populistická vláda si chce udržet voliče, levnější pohonné hmoty mají snížit náklady na dopravu do zaměstnání i výdaje živnostníků či zemědělců. Polští vládní politici ale pomáhají i šetřílkům za hranicemi.

V Polsku chudne i střední třída

„Hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere,“ vzpomenu si na české přísloví. A hned se mi vybaví i další: „Z cizího krev neteče.“ Zároveň se za směr svých úvah zastydím. Polsko totiž čelí ekonomické krizi a dramatickému zdražovaní energií i potravin. Drahota se stala každodenním tématem nejen těch nejchudších, ale zasáhla i střední třídu. Meziroční růst spotřebitelských cen se v prosinci vyhoupl na 8,6 procenta, což je největší skok za posledních dvacet let. „Zdražování už dokonce zákazníky nutí ke změnám ve skladbě potravin, takže musí nakupovat levnější produkty,“ čtu si v úterní reportáži deníku Gazeta Wyborcza, noviny jsem koupil právě u benzinové stanice v Chałupkách.

Reportáž v hlavním opozičním deníku líčí, že střední třída je kvůli zdražování potravin donucena měnit životní styl. Ve Varšavě je to třeba výrazně poznat v prodejnách, které se zaměřují na farmářské potraviny. „Zákazníci mění priority. Otevřeně mi říkají, že zásadním kritériem nákupu pro ně začíná být cena, nikoliv kvalita,“ cituje deník Jana Jungsta, majitele řetězce s farmářskou zeleninou a ovocem. „Část obchodů budu muset brzy zavřít, snížit cenu potravin na úroveň supermarketů si nemohu dovolit,“ říká obchodník.

Ohroženy nejsou jen prodejny s nadstandartní kvalitou potravin, ale i majitelé večerek a vesnické koloniály. Tam všude jsou potraviny dražší než v diskontech. Věrným zákazníkům to dosud nevadilo, teď raději zamíří do supermarketů, které pořád nabízejí zajímavé akční slevy. Reportér deníku Gazeta Wyborcza uvádí, že inflace žene stále větší počet zákazníků ze střední třídy třeba do levného řetězce Biedronka.

Strhující ceny, kam se podíváš

Polská vláda se stoupající náklady na jídlo rozhodla od 1. února řešit zrušením DPH na základní druhy potravin. Výše DPH ovšem činila jen 5 procent, takže nejde o spásonosnou úlevu. Stát nicméně prodělá kalhoty, slevy na DPH u pohonných hmot, elektřině a vytápění i dočasně zrušená DPH u potravin či hnojiv připraví státní rozpočet odhadem o 15 až 20 miliard złotých (až 90 miliard Kč).

Nejbližší dickont Biedronka ve směru z Ostravy se nachází v obci Gorzyce, je to sem od hranic 5 kilometrů. V době mé úterní návštěvy tvoří většinu zákazníků Češi, polštinu snad slyším jen od prodavaček. Řetězec Biedronka v letácích propaguje, že díky dočasnému zrušení DPH snižuje ceny potravin celkem u 3 000 položek. A majitelé sítě si dali tu práci, že u každé potraviny, která nebude půl roku podléhat DPH, je pečlivě vyznačeno: „Teraz VAT 0 %.“ V překladu: „Teď DPH 0 %.“ Polský termín pro daň z přidané hodnoty zní v originále ještě složitěji než ten český: Polskie regulacje podatku od towarów i usług. Zkratka se ovšem používá v anglické podobě. VAT: Value-added tax.

V Biedronce je výrazně levněji než v českých diskontech. „Vyplatí se ta kotleta, taťko?“ Slyším mezi regály. Není to sice kotleta, ale kýta, nákup se však vyplatí. Akční cena činí 49 Kč za kilogram kýty. Podobně strhující jsou i další slevy. Kilogram kuřecích špalíčků za 27 Kč. Kilogram sekané z plecka za 47 Kč. Stehna z krůty 41 Kč, také za kilo. Králík, 101 Kč za kilogram. Máslo za 35 Kč (250 g). Camembert za 21 Kč (120 g). A tak dále.

Pro Čechy prý bude ještě levněji

Nejsem ovšem reklamním agentem sítě Biedronka a toužím z toho českého nájezdu co nejrychleji dezertovat. Zároveň nechci být podezřelý, když obchod opustím s prázdným košíkem, tak namátkou sahám do regálu s vakuovaně balenými potravinami. Vybírám si kachní stehna na brusinkách, dva kusy v balení za 83 Kč. U pokladny se na účtence opět objeví údaj, že DPH je 0.00 %. „V Polsku může být pro Čechy brzy ještě o něco levněji. Dopady možného dalšího zhoršení stupňujícího se rusko-ukrajinského konfliktu totiž zasáhnou mezi středoevropskými ekonomikami nejtíživěji tu polskou,“ předvídá Lukáš Kovanda z Národní ekonomická rady vlády (NERV) a hlavní ekonom Trinity Bank.

Pro Polsko to nejsou pěkné vyhlídky. A sousedovo neštěstí by šetřivé Čechy asi mělo i trochu trápit. Často se totiž stává, že krize jedné ekonomiky v důsledku poškodí i hospodářskou stabilitu sousedů. Mnohé zboží, které Češi při nákupu v Polsku považují za levné, je už pro řadového Poláka drahé. Mzdy jsou nižší, náklady na bydlení a energie pak často vyšší než v České republice. „Jedním z nejrychleji zdražujících potravinových produktů je maso. Zákazníci ze svých košíků postupně vykazují nejdražší hovězí, ale brzy to bude i vepřové,“ prorokuje novinářka Edyta Bryła z deníku Gazeta Wyborcza. A krize prý vyvrcholí, až budou muset Poláci váhat i nad nákupem kuřete na nedělní oběd.