26.1.2017
Redakce
0
Kategorie: Ekonomika

Babiš, daně, miliardy a strýček Vik

Sdílejte článek:

COM/VÁCLAV MUSÍLEK

Jakpak nám Babiš rovná to podnikatelské prostředí a bojuje za spravedlivý výběr daní? Týdeník ECHO píše: Ministr financí a nejpopulárnější politik v zemi Andrej Babiš přichází s novým vysvětlením, kde vzal dost osobních legálních příjmů, aby si mohl pořídit od daní osvobozené dluhopisy Agrofertu za 1,482 miliardy korun. Ty jsou dnes hlavním zdrojem jeho osobních příjmů. Ročně z nich inkasuje 90 milionů korun a nezaplatí do státní poklady ani korunu na daních. Stále se ale zamotává do toho, kde vzal dost legálních osobních příjmů na to, aby si tento nový od daní osvobozený zdroj živobytí mohl pořídit. 

[ad#clanek-respo]

Jen velmi neochotně a neúplně vysvětluje lidem, kde vzal dost legálních osobních příjmů na pořízení dluhopisů Agrofertu. V roce 2013 mu na ně totiž chybělo 142 milionů korun. A to bez ohledu na životní výdaje, které se u Babiše, jen pokud jde o investice do osobního majetku a životního stylu, pohybují v desítkách milionů korun.

„Šlo o moje vydělané a zdaněné peníze. Od roku 1993 jsem jako fyzická osoba oficiálně vydělal 1,8 miliardy korun, za tu dobu jsem na dani z příjmů zaplatil 310 milionů korun a 27 milionů korun na pojistném. Můj čistý příjem tedy byl 1,526 miliardy korun a za ně jsem nakoupil dluhopisy v ceně 1,482 miliardy korun,“ popsal pro Deník.cz ministr financí 4. ledna, kde přišel k penězům na dluhopisy. Podobně odpověděl 6. ledna v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Na otázku: „Také se uvádí, že jste podle svých daňových přiznání takové peníze nemohl mít k dispozici“ Babiš odpovídá: „Moje hrubé příjmy od roku 1993 do roku 2015 dosahují 1,86 miliardy korun. Jsou to všechno sprosté lži a účelové mediální akce organizované zhrzenými novináři. Proč nenapíšete, že jsem od roku 1993 zaplatil 310 milionů na dani a ještě 27 milionů na povinných odvodech?“

Jenže do roku 2013 to bylo jen 1,10 miliardy korun čistého. Ten rok je zásadní. Tehdy totiž nakupuje dluhopisy Agrofertu za 1,252 miliardy korun. Jen na ně mu bez ohledu na životní náklady chybí 152 milionů korun čistého. Na ten rozpor Babiš reaguje novou informací o podstatně vyšších příjmech. „Jo, já jsem zaznamenal ty vaše spekulace. Takže já bych to tady rád přečetl. Takže ta vaše pseudoanalytička by se měla naučit, že jsou příjmy zdanitelné a nezdaněné příjmy. Takže kdybyste si mohla psát, tak moje celkové příjmy od roku 1993 byly 2 531 768 228 korun. Z toho příjmy, které byly zdaněné Agrofertu, byly 1 863 801 107, z toho jsem zaplatil, a to vy určitě nenapíšete, 337 503 547 korun daní,“ řekl Babiš. V prozatím posledním dějství teď Českému rozhlasu vysvětluje, že těch nově objevených 668 milionů korun jsou nezdanitelné příjmy z akcií a prodejů firem. Bez toho, že Babiš uvede, jestli k těmto příjmům přišel ještě před rokem 2013, kdy akcie Agrofertu nakoupil, ale žádné pochybnosti nerozptýlil, píše ECHO.

K tomu se na sociální síti vyjádřil Václav Musílek: Babiš samozřejmě kecá, jako když Rudé právo tisklo. O svých příjmech, stejně jako o téměř všem, co z něho vypadne, jen tak plácá. To je od začátku babišovské politické kariéry takový folklór. Myslím, že vůbec netuší kolik peněz a čím vydělal a uvěřit tomu, že vše bylo tak křišťálově čisté, že to už křišťálově čistší být nemohlo, je stejné jako věřit, že děti nosí čáp a dárky Ježíšek. Vlastně ještě horší, protože dvěma zmíněným pohádkám do jistého věku věřit lze a je to docela roztomilé. Na té babišovské opravdu nic roztomilého není.

Na druhou stranu Andrej Babiš nebyl do roku 2013 politikem a může si tedy vcelku o tomto období plácat, co chce. Jeho problém nastává až na podzim 2013. Vstupem do vlády v sobě koncentroval ekonomickou a politickou moc způsobem, který je v demokratických společnostech naprosto nepřijatelný. Jejich oddělení je základním předpokladem fungování demokratického kapitalismu, který u nás Babišovým vstupem do vlády a neochotou vzdát se vlastnictví Agrofertu de facto přestal existovat.

Od té doby žijeme v oligarchickém politickém uspořádání se všemi jeho negativními rysy. Především s nezřízeným sosáním veřejných prostředků do rozpočtů oligarchových společností, protlačováním zákonů a legislativních opatření v jejich prospěch (např. zelená nafta) nebo zneužíváním svého postavení k uchvácení dalších segmentů trhu (stavebnictví). To pomíjím šílenosti s kontrolním hlášením a EET, které zase mohou dobře posloužit vůči konkurenci a ještě zabaví živnostníky a firmy natolik, že jim nezbude mnoho času na reptání.

Smutné je, že Babišovy kroky sice už narazily u jeho politických konkurentů a vyvolaly lex Babiš, nicméně na jeho voliče zatím nijak negativně nezapůsobily. Samotného Andreje Babiše lze pochopit. Prostředí komunistické nomenklatury, z něhož vzešel, mu demokratické principy určitě nevštípilo. Ale naučilo jej predátorskému přístupu ke svému okolí, který Babiš zdatně uplatňuje jak v byznysu, tak v politice. Lpění na principech demokratického kapitalismu jej nezakrytě otravuje a považuje je za archaismy, které mu zbytečně brání v dalším rozletu. Je na pováženou, že se s tímto přístupem identifikuje i nemalá část voličů, kteří z babišovského prostředí komunistické věrchušky většinou nepocházejí. Ale i tady platí, že všeho do času.

Dovětek: Babišovu velkému kamarádovi a spoluhráči z tenisu Standovi Grossovi zlomil svého času premiérský vaz pouhý miliónek na byt, který mu prý přinesl v igelitce nemajetný strýček Vik, protože Standa nemohl nijak prokázat jak si na luxusní hnízdo legálně vydělal. Nebureš má stejný, ale o mnoho řádů větší problém. Ustojí to, nebo se naše společnost již posunula do stavu absolutní voličské apatie a kobliha zdarma to vše vyřeší?

[ad#clanek-respo]

ZDROJ: Václav Musílek,  Týdeník Echo

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (26 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky