Antifa JE fašistické hnutí

Co je však fašismus a co je obsahem této ideologie?

„Fašistický manifest“

Fašistický manifest vyhlásili v roce 1919 Alceste De Ambris a Filippo Tommaso Marienetti. Ve své brožuře autoři požadovali osmihodinový pracovní den a minimální mzdu; požadovali zastoupení pracovníků v průmyslovém managementu a rovné postavení odborů, průmyslových manažerů a státních zaměstnanců.

Autoři fašistického manifestu požadovali progresivní zdanění, invalidní pojištění a další typy sociálních dávek spolu se snižováním důchodového věku. Manifest požadoval zabavení majetku všech náboženských institucí a znárodnění zbrojního průmyslu.

Autoři fašistického manifestu vyzvali k zavedení korporativního systému „národních rad“ tvořených odborníky, kteří by byli voleni jejich profesními organizacemi, které by měly mít v příslušných oblastech zákonodárnou moc.

De Ambris a Marienetti požadovali silnou progresivní daň z kapitálu, aby vyvlastnili část veškerého bohatství a zabavili veškerý majetek náboženských kongregací spolu se znárodněním zbrojního průmyslu.

V roce 1922 se v Itálii pod vlajkou fašismu dostal k moci socialista Benito Mussolini a většinu fašistického programu uvedl do praxe, jak bylo před několika lety vyhlášeno v Manifestu.

Srovnání s Komunistickým manifestem

Srovnání s Manifestem komunistické strany, který napsali Marx a Engels a byl publikován v roce 1848, odhaluje spřízněnost fašismu a komunismu.

Komunistický manifest před 170 lety požadoval:

• Silně progresivní daně
• Centralizace úvěrů v rukou státu národní bankou se státním  kapitálem a výlučným monopolem
• Centralizace dopravního systému v rukou státu
• Sjednocení zemědělské a průmyslové půdy s cílem postupného odstraňování kontrastu mezi městem a venkovem
• Veřejné bezplatné vzdělávání všech dětí, eliminace tovární práce dětí v současné podobě, spojení vzdělávání s materiální výrobou.

Podle komunistického desatera byly k dosažení plnohodnotného socialismu ponechány následující položky:

• Požadavek 1 — Vyvlastnění pozemkového majetku a použití základního nájemného na výdaje státu
• Požadavek 4 — Konfiskace majetku všech emigrantů a rebelů
• Požadavek 8 — Stejná povinnost pracovat pro všechny; založení průmyslové armády včetně zemědělství.

Komunistický i fašistický manifest se odráží v oficiálním stranickém programu nacistů, který byl zahájen v roce 1920.

Požadavky nacistické strany

Sám Adolf Hitler byl přítomen, když bylo 24. února 1920 oznámeno 25 bodů programu nacistické strany. Samotný název nacismu říká všechno: je to zkratka NSDAP, což znamená Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei (národní socialistická německá dělnická strana).

V roce 1925 Valné shromáždění NSDAP prohlásilo program z roku 1920 za „neměnný“ a v roce 1941 Adolf Hitler rozhodl, že všichni budoucí vůdci říše musí přísahat na 25 bodů.

Program nacistické strany zahrnuje požadavky jako:

• Socializace monopolních společností
• Obecní správa velkých obchodních domů
• Vyvlastnění půdy pro charitativní účely
• Zamezení spekulacím s nemovitostmi
• Rozšíření celého vzdělávacího systému
• Komplexní systém bezplatných veřejných škol a velkorysé studijní stipendia a granty
• Čisté prostředí spolu s podporou zdraví a zdatnosti lidí.

Program nacistické strany zejména požadoval:

• Zrušení snadného příjmu bez práce (bod 11)
• Konfiskace válečných zisků (bod 12)
• Znárodnění všech svěřeneckých podniků (bod 13)
• Sdílení zisku ve velkých společnostech (bod 14)
• Velkorysé rozšíření důchodového zabezpečení (bod 15)
• Vytvoření zdravé střední třídy (bod 16)
• Pozemková reforma přizpůsobená národním potřebám a vytvoření zákona o bezplatném vyvlastnění půdy pro charitativní účely.
• Zrušení užívání půdy a zabránění jakýmkoli spekulacím s půdou (bod 17).

V bodu 20. stranický program požadoval, aby „stát zajistil důkladné rozšíření celého našeho národního vzdělávacího systému“ s bohatým systémem dotací na vzdělávání.

V bodu 21. program požadoval, aby „stát měl povinnost přispívat ke zvyšování úrovně národního zdraví poskytováním středisek sociální péče pro mateřství, zákazem práce mladistvých, zvyšováním fyzické zdatnosti zavedením povinných her a gymnastiky a tím největší možné povzbuzení sdružení zabývajících se tělesnou výchovou mladých. „

Nacisté požadovali vytvoření „lidové armády“ — neliší se od toho, co později propagovali komunisté ve východní Evropě a Asii.

Tento výběr požadavků z komunistických, fašistických a nacistických katalogů ukazuje vysoký stupeň podobnosti myšlenkových směrů těchto tří ideologií. To, co komunisté vyjádřili ve sloganu „každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb“, se rovná nacistickému výroku, že „společné dobro přichází před soukromým statkem“ („Gemeinnutz vor Eigennutz“) a fašistickému heslu „vše uvnitř státu, nic mimo stát, nic proti státu“.

Není žádným překvapením, že komunistické, fašistické a nacionálně socialistické vlády jednaly jako represivní režimy, které nepřinesly ani prosperitu, rovnost ani mír, ale utrpení, potlačení a válku.

Poté, co si levice ukradla koncept liberalismu a proměnila slovo v opak jeho původního významu, používá hnutí Antifa falešnou terminologii, aby skrylo svou skutečnou agendu. I když se Antifa sama označuje za „antifašistickou“ a prohlašuje fašismus za nepřítele, je především fašistickým hnutím.

Členové Antifa nejsou odpůrci fašismu, ale sami jeho skuteční představitelé. Komunismus, socialismus a fašismus spojuje společná skupina antikapitalismu a antiliberalismu.

Hnutí Antifa je fašistické hnutí. Nepřítelem tohoto hnutí není fašismus, ale svoboda, mír a prosperita.

• intellectualtakeout.org, Helena Wau, FCB