18.8.2021
Kategorie: Exklusivně pro PP, Politika

Afghánistán padl. Co Ukrajina?

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

vylicilAsi jen málokdo nebyl v posledních dnech zaskočen tempem, jakým se zhroutil západní protektorát v Afghánistánu. Mezi lidmi, u nás i v celé Evropě, tak ihned vzplanuly vášnivé polemiky o smyslu celé té nákladné štrapáce a o možných důsledcích tamního vývoje. Mluví se o oslabení Západu. O hrozbě migrace. O posílení teroristických sítí na našem, evropském teritoriu… Jen o jednom možném následku se zarytě mlčí. O budoucnosti Ukrajiny.

Už při letmém pohledu je přitom zřejmé že „samostatná Ukrajina” i „demokratický Afghánistán” jsou vejci z jedné líhně. Z té americké. Účelem afghánského dobrodružství bylo přiložení nože k měkkému podbřišku Ruska a současně strčení nohy do dveří Číny a jejího Pásu a Stezky. Úkolem ukrajinského Majdanu bylo vytvořit nástupiště k útoku na Rusko od západu, při němž měla časem radostně vykrvácet Evropa.

Obojí stálo Američany (a taky Evropu) majlant. Pět miliard dolarů, někdejší poradkyně amerického ministra zahraničí pro záležitosti Evropy, Victorie Nulandové, vražených do demokratizace Ukrajiny už dávno zlidovělo. Ale to byl jen začátek. Následně tam USA i EU sypaly další peníze po lopatách. Kolik činí saldo ke dnešku, není známo. Zato afghánský účet se už uzavřel. Podle nejčerstvějších údajů tam úvodní, euroamerická investice 15,2 miliard dolarů (2016), na budování demokratického státu, nakonec nabobtnala na neuvěřitelných 1000 miliard.

Obě země byly i podobně spravovány. Obě po celou dobu vedly loutkové, proamerické vlády. Je zajímavé, že na ustavení té první „svobodně – ukrajinské” se velkou měrou podílel i současný president USA – Joe Biden. A dal dohromady opravdu nevšední sbírku „osobností”. Tak třeba do čela ministerstva financí byla jmenována občanka USA Natalia Jaresková, ministrem hospodářského rozvoje byl ustanoven Litevec Ajvaras Abromavičus a ministerstvo zdravotnictví dostal gruzínský občan Alexander Kvitašvili… Celkem se na první ukrajinské vládě podílelo 24 cizinců. Narychlo jim všem udělili ukrajinské občanství a už to jelo.

Například taková ministryně financí, Natalia Jaresková opravdu neztrácela čas. V Americe narozená podnikatelka, šéfující Western NIS Enterprise Fund (WNISEF), soukromému investičnímu fondu založenému Kongresem USA a USAID za účelem investic do hospodářského rozvoje Ukrajiny, začala ihned po nástupu do funkce jednat s MMF o obří půjčce. Protože, jak známo, bez dluhové smyčky na krku se liberální demokracie budovat nedá…

Podobně byly ze Západu řízeny, vyzbrojovány a cvičeny i armády obou států, Ukrajiny i Afghánistánu. Armády podivuhodně podobné velikosti.  V Afghánistánu měly tamější vládní síly zhruba 300 tisíc ozbrojenců, na Ukrajině disponují asi 255 tisíci. Ale teď se ta afghánská zhroutila, jak domeček z karet. Nebylo za koho bojovat. Protektor byl pryč, president na útěku a hlavně – většina vojáků s opozicí, Talibanem přinejmenším sympatizovala. A měla u něj bratrance a strýce… Tak, jako to má s Rusy i řada ukrajinských bojovníků. Názornou ukázkou je třeba nedávný skandálek ukrajinské representantky ve skoku vysokém (příslušnice ukrajinské armády) na olympijských hrách v Japonsku. S Ruskou, která ji porazila, se tam holky smály a objímaly na stupních vítězů… Vedení ukrajinského ministerstva obrany se právě chystá, že se sportovkyní zatočí. Takhle se přece nenávist k Rusům, odvěkým nepřátelům, neprojevuje!

O budoucnosti Ukrajiny se právě v těchto dnech (byť poněkud ve skrytu) jedná. Angela Merkelová se 20. srpna chystá do Moskvy, za Putinem. O dva dny později, 22.8., pak hodlá zajet do Kyjeva, aby tam „presidentu Zelenskému” sdělila, na čem se velcí kluci dohodli. A nebude to asi nic příjemného. I USA, jak se zdá, už hážou Ukrouše přes palubu. Biden, krátce po summitu s Putinem nařídil zmrazit vojenskou pomoc Ukrajině. Slíbená zásilka Zásilka střelných zbraní, protivzdušné a protitankové techniku v celkové hodnotě cca sta milionů dolarů tak už nepřijde.

Zoufalý ukrajinský president se 30. srpna chystá do USA, za presidentem Bidenem. Měl by tam prý podepsat nějaké dvoustranné dohody o obranné spolupráci. Ale je otázkou, jak pochodí. Do té doby může být všechno jinak. Nejde jen o cestu Merkelové za Putinem. Slyšet se totiž před pár dny nechal i velvyslanec Ruska v USA, Anatolij Antonov. V rozhovoru pro National Interest prohlásil, že „…právě teď mohou Spojené státy ovlivnit vládu Ukrajiny tím, že ji povzbudí, aby zahájila věcný dialog se zástupci Doněcku a Luhanska..” Což je jasná výzva USA i Ukrům, aby hodili ručník do ringu.

Ale Zelenský, president Ukrajiny, to stále ještě zkouší nějak zvrátit. Třeba demonstrací až psí oddanosti svým páníčkům. Proto teď, na poslední chvíli, před summitem s Bidenem, zahájil obří, masovou privatizaci ukrajinských státních podniků a majetku. Šéf agentury pro státní majetek, Dmitro Senničenko, který studoval v USA k tomu uvedl: “Potřebujeme, aby nám Biden pomohl urychlit a dokončit reformy … Amerika nás potřebuje, protože máme spoustu přírodních zdrojů, včetně vzácných minerálů včetně titanu, hořčíku, lithia. Naším hlavním cílem je otevřít naši ekonomiku – nyní máme asi 3 600 neefektivně řízených státních podniků…” Co nám to připomíná?

Aktuální postavení Ukrajiny ale včera pravdivě zhodnotil izraelský komentátor Yakov Kedmi: „EU ani USA nebudou schopny Rusko zastavit, pokud se Kreml rozhodne řešit ukrajinskou otázku silou. Západní spojenci a jejich klientela by pak Kyjev urychleně opustili, jako se to stalo v Afghánistánu, když odtud odešli Američané.” Předpověděl, že v takovém případě by pro Ukrajinu neudělal nikdo nic. A celý slavný západ by se zmohl jen na nářek: „ó, jak jsou ti Rusové hnusní.”

Že by se to začalo sypat?

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (33 votes, average: 4,52 out of 5)
Loading...