16.12.2023
Kategorie: Ekonomika

A v Senátu se hlasovalo proti lidem

Sdílejte článek:

ŠTĚPÁN CHÁB

Senát České republiky zase selhal v roli protistojného palce té naší hry na demokracii. Schválil vládní asociální hrátky s bankami. Trestat se totiž nově začnou ti lidé, kteří budou chtít předčasně splatit svou hypotéku. V Senátu se sice sešla u řečnického pultíku parta těch, kterým se něco takového nelíbí, ale vše marno. Vládní situační komedie Robina Hooda naruby, který chudým bere a bohatým dává, je Senátem potvrzená. Teď už v zavedení do praxe překáží jen podpis generálského prezidenta. A ten slouží věrně, poslušně a rád. Komukoliv, kdo jej zrovna pase.

„Já pouze řeknu to, že jsem pro zachování současného stavu. Mám za to, a podle mého mínění, že současný stav přispívá k soutěži mezi bankami. Ostatně už to zde bylo zmíněno. A prospívá klientům, prospívá občanům. Já si ještě vzpomínám, a to také bylo zmíněno, když byly stanoveny podmínky ohledně mobilních tarifů, kdy lidé nemohli přecházet mezi jednotlivými mobilními operátory. A vedlo to k tomu, že byly vysoké ceny mobilních tarifů. A dnes v ČR máme nejvyšší ceny mobilních tarifů v EU. Já myslím, že to je docela analogie,“ pravil senátor Hilšer na jednání Senátu.

A má pravdu. Vytvoříme si tady podhoubí pro kartelové chování bank. A tak nás brzy čeká jediné. Když si občan bude stěžovat, ministr jej pošle pro hypotéku do Polska. Však přesně to nám v roce 2017 u předražených a očividně kartelových cen mobilních dat poradil náměstek pro telekomunikace Ministerstva průmyslu a obchodu Lubomír Bokštefl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. A tak se náměstkova legendární věta „Chcete služby jako v Polsku – odjeďte do Polska“ může do omrzení opakovat a opakovat. Do Polska pro levná mobilní data, pro levné potraviny, pro levné hypotéky. Kdy přijde rada, ať už do toho Polska všichni odtáhneme na pořád? Pamatuju si ty děsivé procesy, když se chtěl člověk odpoutat od mobilního operátora. Pokuty, sankce, vztek, skoro až vyhrožování. To bylo velmi, velmi nepříjemné, nevypověditelnost smlouvy vedla často k dluhům. Nemluvě pak o cenách, které jsou jako pro šejky.

V roce 2016 Česká národní banka napařila Komerční bance a UniCredit pokuty v řádu několika milionů. A to právě za pokutování klientů za předčasné splacení hypotéky. Bylo to v pořádku, stát má být na straně občana a chránit ho proti nenažranosti korporátu. Své si k tomu v Senátu řekla senátorka Hana Kordová Marvanová: „Za této situace namísto toho, aby tedy banky respektovaly to stanovisko ČNB vycházející ze zákona z roku 2016, neúčtovaly ty vysoké poplatky za předčasné splacení hypotéky, dojde k tomu, že si banky vylobbují, že se změní zákon, který se zpřísní pro občany a zlepší pro banky. Divím se tomu, spíš bych čekala, že bude vláda na banky naštvaná, protože například očekávala desítky miliard ze zavedení tzv. windfall tax. A banky si našly cesty, jak ušetřit, jak státu dodaly mnohem nižší než očekávané částky.“

A má pravdu. Minulý rok ministr Stanjura šermoval před kamerami a sliboval přes 100 miliard z Windfall Tax. Kolik to nakonec bylo? Jen od bank očekával 33 miliard, dostal nižší jednotky. Takový obrácený princip, už zase, kdy nedávno premiér sliboval nižší jednotky procent zdražení u energií, a budou to podle vyjádření ERÚ desítky procent. Popletená vláda. Moc popletená vláda. Banky si z vlády očividně udělaly dobrý den, své zisky optimalizovaly tak, až to vypadalo, že by jim stát měl platit kompenzace za jejich misionářskou a tak prodělečnou činnost, vláda přesto popadla příležitost za pačesy a dala bankám odměnu v možnosti trestat lidi za jejich finanční zodpovědnost a snahu se zbavit hypotečních pout. Je to takové upatlaně škaredé.

Je to maličkost? Zase tolik lidí kvůli úrokům nekorzuje u hypotéky mezi bankami a nehledají ten nejmenší možný? A i kdyby, základní otázka vždycky musí znít – jak změna v zákoně pomůže lidem, společnosti. Odpověď u Stanjurovy očividné služby bankám je prostá – nijak. Ba naopak, ubere jim na možnostech manévrovat. Proč tedy Stanjura takový zákon prosazuje? Protože slouží bankám. Jako psík. Gaučový. To je tedy státník, to je následováníhodná osobnost.

No nic. Rada z vlastní zkušenosti, která může někdy zafungovat. Koupili jsme dům, starší dům, na takzvanou osobní hypotéku. To jest hypotéku, kde se sepíše smlouva mezi prodávajícím a kupujícím a hodnota nemovitosti se splácí přímo prodávajícímu. Tedy bez jakékoliv spouúčasti a hladového chřtánu banky. Ale je to jen takové okrajové zkrášlení obchodu s nemovitostmi, protože majitel chce svou nemovitost většinou prodat co nejrychleji a za celý obnos, protože ho z druhé strany pálí jiné problémy, které musí poplatit. Ale někdy to funguje. Mně se to povedlo. Žádné úroky navíc jsem neplatil. Ani pokuty za předčasné splacení. Když je systém nespravedlivý a příliš chamtivý, je třeba ho začít obcházet. Nic jiného nezbývá.

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (9 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
44 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)