“Spolužáci” zrušeni aneb Chráníme vaše údaje až do roztrhání těla

A máme tady další směrnici. Směrnici o ochraně osobních údajů (GDPR), která začne platit koncem letošního května. Směrnici, která zřejmě ochrání všechny naše osobní údaje. A bude zřejmě tak tvrdá, že ani vy sami nebudete moci o sobě nic prozradit.

Je vaše jméno, adresa, pohlaví, datum narození, vzdělání, velikost bot, barva očí, obvod v pase, národnost, výška po probuzení, oblíbený zpěvák, výška před usnutím, krevní skupina či třídní učitel na základní škole osobním údajem? Zajisté je a tak to bude navěky ochráněno.

Přiznávám se k tomu, že jsem o evropské směrnici GDPR dnes slyšel poprvé a vůbec nic o ní nevím. Takže budu z největší pravděpodobností dost přehánět, ale proč ne. Když mohou jiní přehánět o směrnicích určujících zakřivení banánů a správnou barvu mrkve, tak proč bych si taky nepřiložil polínko, že? Vždyť co přijde z EU je ke kritice tak ideální…

Společnost Seznam.cz oznámila, že k začátku nového školního roku zrušií server Spolužáci.cz. Server nevyhovuje nové směrnici a šíří do světa osobní údaje svých klientů. Vyzrazuje Pepíkovi taková citlivá data, jako je třeba to, že ten kluk se kterým seděl v lavici v osmé třídě se jmenoval Franta, ta holka co jí koukali (za pomocí zrcátka na papuči) pod sukni se jmenovala Ivana a povinnou docházku na základní škole ukončil v roce XY…

Dále se Pepík dozvěděl, že se Ivana už nejmenuje Nová, že se Franta popáté oženil a podle přidaných fotek zjistil, že i dnes by stálo za to paní Ivaně Staré kouknout pod sukni. Server Pepíka bombardoval notifikacemi o tom, kdo z jeho dalších spolužáků má zrovna narozeniny (Ivanku si pamatoval a tak to nepotřeboval) a pokud se mu chtělo, tak dotyčnému na nástěnce třídy poblahopřál. A občas se na nástěnce třídy dozvěděl, že se chystá třídní sraz po dvaceti, třiceti, osmdesáti či sto letech. Ale tomu je nadobro konec…

Spolužáci.cz, díky směrnici GDPR, končí a data uživatelů budou konečně ochráněna. Fotka, kterou Ivana sdílela (jen proto, aby Pepík viděl o co přišel) bude vymazána, datum Frantových narozenin zůstane všem utajeno a Pepík bude muset zapomenout, že někdy nějaké spolužáky měl…

A možná bude i hůř. Časem Pepík nebude moci zveřejnit ani své vlastní údaje, protože sdílení jakýchkoliv podobných informací bude trestné. Nikdo nikdy nebude zveřejňovat nic osobního, protože vše osobní se bude chránit. Chránit a bránit. A je jedno, kdo ty údaje poskytl…

Osobní údaje budou tak tajné, že ani manželé nebudou znát jméno svého partnera. Jméno narozeného dítěte bude vybráno počítačovou aplikací hned po narození a předáno do kolébky v zapečetěné obálce. Tu bude moci dotyčný otevřít až ve chvíli, kdy složí zkoušky z mlčenlivosti, aby bylo jisté, že ten osobní údaj nezneužije… Do té doby ani on nebude tušit, jak se vlastně jmenuje.

Poštovními doručovateli už budou jen roboti, kterým bude každý večer vymazána paměť, aby si náhodou nepamatovali, kde kdokoliv bydlí. Bude to jednodušší a humánnější, než kdyby měly každý večer pošťačky sdílet osud kadeřníka krále Lávry. A data budou v bezpečí….

Už nám nebude hrozit, že budeme mít na domovním zvonku svou jmenovku, na vizitkách budeme mít jen povolání (i když i to by mohlo někomu vadit) a všichni příbuzní a známí nás budou znát jen pod čárovým kódem. Své jméno, datum narození, bydliště, výšku, váhu, a pohlaví budeme znát jen my sami. I když co se týče toho pohlaví… Vše se před partnerem nedá jen tak utajit, že?

Naše data budou provždy jen naše. Ze svého jména se budeme radovat jen my a pár vyvolených. A těmi vyvolenými budou jen telefonisté call center různých firem, exekutoři, ilumináti, protivný šéf a volební komisař. Ale to je naštěstí jen zanedbatelná část populace… Konečně budeme utajení a tím pádem svobodní.

Ale zpátky k serveru Spolužáci.cz. Díky nové směrnici na začátku nového školního roku skončí a konečně přestane porušovat soukromí svých uživatelů. Jenže mi bude chybět a myslím si, že v tom nejsem sám. Ale co se dá dělat, někdo rozhodl a…

Já si však nemyslím, že by se našel někdo, komu by právě tento server nějak vadil a nějak bojoval za jeho zrušení. A věřím tomu, že autoři směrnice GDPR o nějakém spolužáckém serveru neměli ani tušení. Jenže se našel někdo, kdo prostě nemyslel a takhle to dopadlo. Nějaký vykládač směrnic, který si je vykládá jen podle svého a přes to nejede vlak. Někdo, jako ti různí vykládači Bible či Koránu, kteří si to své Písmo vyloží po svém a potom jen škodí a škodí. Co myslíte, dá se s tím ještě něco dělat?

Přeji všem krásný zbytek jarního dne a usmějte se prosím. Vždy je lepší se na svět usmívat, než se světu vysmívat, jako to někteří ti vykládači dělají.