2.2.2022
Redakce
0
Kategorie: Ekonomika

Jsme opravdu popelnicí Evropy?

Sdílejte článek:

PL/PAVEL HAVLÍČEK

Jsme opravdu popelnicí Evropy? Nutí nás někdo jíst odpadky, nebo si v tom tak trochu rochníme sami? Nabídka existuje a co nám brání vzít kvalitnější věc? Portmonka to povětšinou není… To si radši odpustíme kvalitu, abychom měli třeba „na Kanáry“. Živnostník, dlouholetý klatovský řezník Pavel Havlíček ukazuje cestu – kupujte u malých výrobců a prodejců a podpoříte domácí ekonomiku.

Řekněte nám něco o cenách potravin. Vždyť ostatně děláte v oboru…

Profesionální deformace. Znáte to, ne? To je tak, když si práci nosíte s sebou kamkoli jdete.
Já se, například, od malinka pohybuji za pultem a už od chlapeckých let mi zní v uších věty jako: „Co si dáte?“ anebo „Copak vám dnes dáme?“

Prostě oslovení zákazníka pokaždé provází otázka. A řeknu vám, je to někdy pěkně na hlavu.

Čas od času mě ale cesty zavedou do jiného obchodu. Jeden někdy potřebuje koupit i zubní kartáček, prášek na praní anebo prostě jen ponožky.

A to je pak peklo, to vám povídám.

Jasně, jdu si prohlédnout pult se sýry či uzeninami. A věřte, nebo nevěřte, věta „Dobrý den, co vám můžu nabídnout…?“ není nic neočekávaného, ale od člověka v pracovním a ne na straně zákaznické.

Prodavačky pak bývají konsternované a nevědí, jak odpovědět. Jasně, okamžitě se věc vyjasní a sám se vrátím do role zákazníka.

Nebo jdu kolem zeleniny a bezděčně podržím dámě sáček na pomeranče a ještě hezky poděkuju.
Stává se a je to někdy pěkná sranda.

Ale někdy taky vyslechnu debatu dvou dam v oddělení mléčných výrobků, kterak hubují, že „…to máslo už stojí šedesát korun a litr mlíka, no to je hrozný, už dokonce patnáct korun…“

Vždycky si vybavím, jak snad denně kontroluji ceny, opravuji cenovky a také se občas podívám do starých inventurních záznamů.

A tak mi nedá, abych nezavítal na stránky statistického úřadu. A helemese, ono to s tím zdražováním není zas tak kách, pokud se podíváme i na vývoj mezd.

No a další takovou – často opakovanou – mantrou je, že jsme popelnicí Evropy.

…nu a nejsme?

Ale pardon, v regálech je vždycky jen to, co zákazníci kupují, ne? Ale hlavně – ty levné odpadky běžně vídám vedle jiného, dost kvalitního zboží, a to včetně potravin.
Nikdo nemusí kupovat nedělní máslo 77procentní, jestliže vedle něj leží kvalitní máslo 80procentní…

Nemyslím si, že jsme nuceni kupovat cokoli. Aspoň jsem si nevšiml, že by u regálu stál kovboj s pistolí v ruce a halekal, že je nutné si koupit kuřecí prsa křehčená, nabušená vodou ze třiceti procent.
Stejně tak je možné koupit šunku nejvyšší kvality anebo standard, kde je ovšem obrovský rozdíl v obsahu svalové bílkoviny, která je právě tím určujícím faktorem kvality šunky. Ne procentuální obsah masa.

 

A stejně tak uzená krkovička, která obsahuje 40 procent vody, má jinde svou rodnou sestřičku bez vody a chemických látek, které tu vodu v „uzeném“ drží.

Jen prostě stojí víc, a to je potřeba si uvědomovat.

Jenže tou dražší krkovičkou se nemůžeme pochlubit před sousedy, jako drahou dovolenou na Kanárech či jinde.

A tak většina hledá to nejlevnější, které je také tím nejhorším a nadává, jak „jsme Češi popelnicí Evropy“.

A přitom kousek vedle je malý pekař, zelinář a konečně i řezník, kteří dělají svou práci prostě jinak a odpadky lidem nenabízejí a zákazníci je nevyhledávají.

A měli by. To je jediná smysluplná podpora domácího produktu, domácí práce.

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (25 votes, average: 2,60 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky