30 let nás vyžírají

Švihlíková jednak reagovala na hrozbu, že by se zahraniční korporace „sebraly a šly“. „Tak se seberte a běžte,“ odvětila by jim Švihlíková, podle které je potřeba podpořit národní kapitál. „Ne ty, kteří nás vyžírají 30 let a my to blahosklonně tolerujeme,“ doplnila. Nástroje s tím něco dělat prý stát má, ale fascinuje ji, že se zatím nikdo o nic nepokusil, dokonce je problém i říci, že se jedná o něco, co nelze nadále tolerovat, protože to deformuje českou ekonomiku a znemožňuje rozvoj národních podnikatelských struktur.

Zaměřila by se na vztahy matek a dcer u společností. „Je potřeba říct to na rovinu, my vás budeme kontrolovat. Vy budete naše priorita, ne nutně pan Vomáčka s truhlářskou dílnou,“ řekla ohledně zahraničních společností. Je potřeba dát „signál“, řekla s tím, že tak by se vyjádřil premiér Fiala. Konkrétně signál: „My vám to už tolerovat nebudeme.“ Také komentovala dividendy, kde zmínila, že by byla pro tvrdší přístup, tedy aby stát přinutil firmy, aby se dividendy promítly do mezd.

Uvedla, že na západě je běžné, že pokud by někdo chtěl vyvádět velký zisk z firmy, tak finanční správa to nedovolí na základě toho, že by to mohlo firmu ohrozit. Shrnula, že možné je ledacos, ale znamená to postavit se zahraničním firmám, což podle ní místní politická sféra udělat nechce. Stejně jako postavit se za české zájmy. Dokonce i média hlavního proudu dle Švihlíkové přiznávají, že naše prostředí je „nedostatečně konkurenční“.

Spotřebitelé jsou prý neustále zaváděni na scestí, aby dělali chybná rozhodnutí. „To jsou ty různé balíčky, v telekomunikačních službách, v bankách. Kdy je to tak nepřehledné, že vy to v podstatě nemůžete porovnat,“ dala příklad a konstatovala, že zákazník pak skutečně nemůže udělat racionální rozhodnutí. To samé jsou podle ní slevové a věrnostní karty a neustálé „akce“. „U nás mají eldorádo,“ pravila s tím, že chybí potřebný dohled. Který má podle ní dělat stát, ale dostupné nástroje nejsou dostatečně používány, jak ze strany ÚOHS, tak ze strany ministerstva financí.

Odpovídala i na otázku, proč české elity zájmy Čechů nehájí. Jednak poznamenala, že se zde od sametové revoluce nikdo národní zájem neobtěžoval definovat. A postup elit je pak chaotický a vyvěrá z nějaké kritické situace, např. jako když bývalý ministr Síkela věřil, že si Němci omezí průmysl, aby mohli dodat plyn nám. Zahraniční zájmy jsou v Česku podle názoru ekonomky velmi silné a silně hájené „obrovskou lobby“. Politici podle ní mají strach se vymezit, protože by pak mohli být odejiti z funkcí.

Někteří tomu dokonce i věří. „Jsou prostě ti, kteří chtějí, aby ČR byla rozpuštěna jak ta kostka cukru v rámci nějaké pofidérní entity zvané Evropská unie,“ konstatovala. Jiní očekávají kariéru, tedy že se zrecyklují do evropských institucí. „Nemají vztah k té zemi, jim na té zemi nezáleží, ale to je do značné míry i na nás, komu dáváme ten hlas,“ uvedla a dodala, že nelze jen všechno svalovat na nepřátelská média. „Ta aktivní role občana je tady prostě nezastupitelná,“ míní.

Co se týče politiky, Švihlíková si myslí, že koalice dovládne, protože si to zvláště její menší subjekty přejí. Pokud koalice SPOLU volby prohraje, v ODS prý proběhne vnitrostranický puč. „Pro mě je nejhorší, že hnutí ANO nemusí dělat vůbec nic,“ dodala se smíchem. A i když je marketingově skvěle zvládnuté, tak ideově je prý prázdné. Stejně jako česká politika obecně, ve srovnání s ostatními zeměmi, podotkla kvůli tomu, jak moc se česká politika točí okolo Andreje Babiše a jeho kauz. Což Babišovi vyhovuje, protože pak skutečně nemusí nic dělat.