Zlo současného důchodového systému

Povinný průběžný důchodový systém považuji za jedno z největších zel současnosti. Z tohoto systému se nelze vyvázat a to až do tzv. důchodového věku, jehož výši stanovuje stát (parlament) prostřednictvím zákonů.

Rád bych zde shrnul nejhorší dopady průběžného důchodového systému, které jsem schopen aktuálně dohlédnout.

1. Ekonomicky aktivní občan je průběžný důchodovým systémem vydaněn natolik, že si nemůže vytvářet vlastní finanční rezervu a investovat ji.
2. Systém staví jednu generaci proti druhé. Vydaněná generace seniorů, kteří nedostali příležitost si na důchod naspořit vlastní prostředky (nebo ještě lépe: čerpat pasivní příjem ze svých investic) si teď tyto prostředky musí politicky obstarat vydaněním mladší, pracující generace. A jde jim při tom doslova o život, protože přestože jsou stále početnější skupinou (nebo snad právě proto), jsou a budou vymýšleny (chytré) způsoby, jak jim čerpání důchodu zkrátit. Ostatně legalizace eutanázie už klepe na dveře. Otec zde stojí proti synovi.
3. Státy inkasované peníze na důchodové pojištění nikam neinvestují a financují z nich své vlastní provozní problémy. Neexistují tedy aktiva, ze kterých by mohl stát důchody vyplácet a čerpač důchodového pojištění se musí spolehnout na vydanění ekonomicky aktivního obyvatelstva.
4. V důsledku vydanění mají ekonomicky aktivní lidé méně dětí a to prohlubuje problém se stárnoucí populací a v důsledku i ke zhroucení důchodového systému v této podobě. Vlády států si to uvědomují a snaží se tuto situaci řešit přílivem ekonomicky aktivních obyvatel ze zahraničí (imigrace), to se jí ale nedaří… jak moc se jí to nedaří, to tady raději ani nebudu rozepisovat.
5. Velké množství peněz, které státem protečou vedou k jeho posílení a tím i plýtvání, korupci a nárůstu zničující byrokracie.
6. Průběžný důchodový systém je tak výhodný, že jej musí lidé platit povinně, jinak nastoupí exekutoři s případným doprovodem policistů (pomáhat a chránit).

Celá bizarnost tohoto systému je odkládání daňové smrti u dávno zemřelých (a pohřbených) občanů, kteří ale státu dluží na důchodovém pojištění. Je jisté, že ho nečerpali a čerpat už nebudou moci, ale doplatit ho dědici musí.

Domnívám se, že v brzké době bude zavedena (nejen) v mnoha zemích Evropské unie eutanázie a v dohledné době pak bude vyvíjen tlak na “důchodce” a “čerpače” (už se těším, až se toto označení “čerpač” vžije) jiných sociálních pojištění, aby uvědoměle soudružsky tuto eutanazii podstoupili, pokud jsou k tomu vhodné indicie, tj. například “vysoký” věk (65+), onemocnění nákladné na léčbu apod. Nedomnívám se, že by tento náš socialismus dospěl až do fáze německého Hitlerovského socialismu, ale jisté společné prvky se zde mohou začít objevovat.