Zmrazení platů: Fialova vláda opakuje staré chyby Nečasova kabinetu

Když se v roce 2010 chystalo plošné snížení platů ve veřejné sféře, které prosadil Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí Nečasova kabinetu, vedlo to k velkým protestům odborů. Na plán vlády na plošné snížení platů reagovaly odbory vyhlášením stávkové pohotovosti. Vláda včera večer (7.12.2010) na své schůzi schválila soubor opatření, kvůli kterému půjde na platy zaměstnanců ve státní a veřejné správě o 10 % méně prostředků.

Generální stávka proti rozhodnutí vlády o snížení platů ve veřejné sféře proběhla 8.12.2010. Stávky se tak zúčastnili především lidé pracující ve školství, zdravotnictví, soudnictví, úředníci, umělci a knihovníci. Školství bylo zřejmě stávkou zasaženo nejvíce – zavřeno mělo být asi pět set základních škol a další tisícovka protestovala formálně. Podobná situace je v nemocnicích, které většinou zachovaly běžný provoz, pouze na některých odděleních byl zaveden nedělní provoz. Stávka proti vládním reformám z období 2010/11 proběhla v červnu 2011. Zasáhla zejména dopravu.

Některé komentáře, které jsem po vítězství pětikoalice v letošních říjnových volbách četl, upozorňovaly právě na chyby, kterých se Nečasův kabinet dopustil po svém nástupu do funkce a varovaly před podobnou politikou nového Fialova kabinetu. Jak se ukazuje, některé ideologické předsudky jsou v ODS (kdysi skutečně jediné pravicové straně v Česku) hluboce zakořeněné a došlo tak k tomu, na co ony výše uvedené komentáře upozorňovaly.

Samostatnou kapitolou je osoba Mariána Jurečky. Ten ještě před jednáním vlády vystoupil v ČT s tím, že by rozhodnutí Babišovy vlády o růstu platů ve veřejné sféře o 1400 Kč měsíčně ponechal v platnosti. Po jednání vlády naprosto otočil a vykládal něco o tom, že se „musí šetřit“. Rovněž ministr školství Petr Gazdík trval na zvýšení platů ve školství o 3,5 % a pak odsouhlasil růst jen o polovinu. Jedině lékařské profese v zařízeních financovaných státem si zachovají růst platů o 6 %, tj. při stejně vysoké inflaci je to stagnace.

A ještě chci připomenout názor Zbyňka Stanjury, který na počátku týdne tvrdil, že stát nebude šetřit na lidech, ale na výdajích státu. Takže rozhodnutí Fialova kabinetu je takové, že se sníží výdaje státu o asi 40 % oproti návrhu Babišovy vlády a bude se šetřit na lidech, kteří pro stát pracují. Vskutku dodržení slova, že ano.

V ČT pak vystoupil Josef Středula, šéf největší odborové organizace, který byl evidentně rozhodnutím vlády zaskočen a jen těžko skrýval své „rozladění“ a vyhrožoval blíže neurčenými akcemi odborů. Hovořil o tom, že vláda s odbory své rozhodnutí vůbec nekonzultovala (čili se na odboráře lidově řečeno vykašlala) a hovořil o tom, že odboráři jednat o reakci na vládní rozhodnutí jednat budou.

Resumé z tohoto vývoje je tak jasné. Vláda porušila slib, že se šetření státu nepromítne na platech lidí pracujících pro stát. Už vůbec se ani slůvkem nezmínila o tom, že by mohla snížit počet zaměstnanců pracujících pro stát (to byla teze, že po snížení počtu zaměstnanců pracujících pro stát mohou být platy ve státní sféře zvýšeny). Fialův kabinet tak začal se stejnou chybou jako někdejší vláda Petra Nečase. Poštval si proti sobě odbory a ty mu budou svůj odpor dávat důrazně najevo.

I v roce 2010 bylo nutné řešit velký deficit státního rozpočtu po krizi z let 2008/10, který tehdy nadělal úřednický kabinet Jana Fischera. Současný deficit je jednoznačně způsoben lockdowny , na které vsadilo hodně států při „boji s covidem“. Došlo navíc k přerušení obchodních vztahů s Čínou s následkem nedostatku materiálu a jeho prudkému zdražení. A v neposlední řadě se do ekonomiky Západu promítá ideologie „zelené ekonomiky“.

I Fialova vláda chce utrácet další miliony a miliardy na nesmyslné testování ve firmách, zatímco některé státy, jako již tolikrát zmiňovaná Jihoafrická republika, kde se údajně omikron „narodil“, na trasování rezignovala jako na nesmysl, který stojí jenom hodně peněz a ničemu nezabrání. Fialův kabinet tak opakuje chyby svých předchůdců a podle toho zřejmě i dopadne.